"Dnes dlužím přes dva miliony korun. Mám zástavy na baráku, věřitelé na mě tlačí, ale nedokážu vše splácet," posteskl si pětatřicetiletý Tomáš Z.
Před několika lety začal v malé obci na Zlínsku stavět rodinný dům. Pro své dva syny na zahradě postavil i bazén a malé fotbalové hřiště. Kvůli tomu všemu se ale hodně zadlužil.
Loni pak přišel nečekaně o jeden důležitý zdroj svých příjmů. Za bezesných nocí nevymyslel jinou cestu, díky níž by mohl z dluhové pasti aspoň vykouknout, než je podání návrhu na vyhlášení osobního bankrotu. Udělal to a soud mu vyhověl.
Počet bankrotůZa 1. čtvrtletí Zlínský kraj Všechny kraje Pramen: CCB Czech Credit Bureau |
Počet takových žádostí od roku 2008, kdy instituce osobního bankrotu vznikla, pořád roste. Letos na jaře dokonce láme historické rekordy.
Jenom za březen zbankrotovalo v Česku přes 1 300 dlužníků. Z toho necelých padesát ve Zlínském kraji. Za první čtvrtletí to bylo 128 lidí, což je více než kdykoliv předtím.
"Počet osobních bankrotů se zvyšuje a to bude pokračovat i letos," potvrdila vedoucí analytického oddělení společnosti Czech Credit Bureau, která údaje o bankrotech shromažďuje a vyhodnocuje, Věra Kameníčková.
Lidé si půjčují na bydlení, elektrospotřebiče i dovolenou
Vyhlášením bankrotu dlužníci sice zastaví nepříjemné vymáhání pohledávek, ale zároveň si na sebe upletou bič. Musejí se totiž zavázat, že za pět let splatí minimálně třicet procent svých dluhů. A během tohoto období je bude čekat hodně odříkání. Soud jim totiž ponechá pouze životní minimum.
Ve srovnání se zbytkem republiky je ale bankrotů ve Zlínském kraji méně. Drží se na třetím místě. V Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je situace vůbec nejhorší, je bankrotů třikrát tolik. "Lidé ve Zlínském kraji jsou opatrnější při půjčování peněz," vysvětlila Kameníčková.
Je tady i nižší nezaměstnanost, což hraje roli. Nicméně i přesto zdejší lidé sahají k půjčkám nejen jako Tomáš Z., který stavěl dům, ale i tehdy, když nakupují elektrospotřebiče nebo jedou na dovolenou. A to je velmi nebezpečné. Může to vést totiž k tomu, že člověk kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání přijde o své příjmy a začne půjčky splácet z dalších půjček, což je začátek konce. To se týká největšího počtu dlužníků.
Stále více dlužníků je v seniorském věku
A jak takový dlužník vlastně vypadá? Třeba následovně: je mu mezi 31 až 40 lety a právě si vybavuje domácnost nebo pořizuje bydlení. Což však není pravidlo. "Objevuje se stále více lidí v seniorském věku. Také už k nám nechodí jen lidé s nižším vzděláním a příjmem," upřesnil David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
První kroky lidí, kterým dluhy přerůstají přes hlavu, často vedou právě do občanské poradny, jejíž pracovníci jim pomohou s přípravou žádosti o oddlužení anebo jen poradí. Společným rysem mnoha dlužníků bývá ale často i to, že přestávají komunikovat a dělají mrtvého brouka. Podle odborníků doslova čekají na zázrak.
"Doufají, že se něco stane, že jim někdo pomůže a zase bude dobře," upřesnil psycholog Jiří Brančík. Ale pozor, využití institutu osobního bankrotu není pro každého. Podle Šmejkala zákonné podmínky splní jen polovina lidí. Stále častěji se také objevují případy, že dlužník před podáním návrhu na povolení oddlužení převede nemovitost na osobu blízkou. To soud posuzuje jako nepoctivý záměr a žádost většinou zamítá.
