Poslanec Ondřej Benešík na volebním sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Lidovci chtějí zase vést Zlínský kraj, Benešík je místopředsedou strany

  • 1
Po pěti letech získal Zlínský kraj svého zástupce ve vedení KDU-ČSL, řadovým místopředsedou se na víkendovém sjezdu ve Zlíně stal poslanec Ondřej Benešík. Lidovci už se navíc chystají na krajské volby, které budou za rok na podzim.

Jeho zvolení byl logický krok, vždyť lidovci mají ve Zlínském kraji už tradičně nejsilnější voličskou základnu. Přesto, když se poslanec a bývalý starosta Strání Ondřej Benešík stal novým řadovým místopředsedou KDU-ČSL, viditelně si oddychl. A už plánoval, že se ještě více zaměří na zahraniční politiku.

„Jde třeba o velký problém s migrací, konflikt na východě Ukrajiny nebo stanovení termínu pro přijetí eura,“ vyjmenoval Benešík (o usnesení, které na sjezdu prosadil, čtěte zde).

Sjezd KDU-ČSL ve Zlíně

Kromě starostí týkajících se vnitrostranické politiky ho čeká ještě jeden zásadní úkol: jako jeden z krajských zastupitelů má připravit lidovce na krajské volby v roce 2016. Na otázku, zda si v nich strana troufá na vítězství, Benešík odpověděl: „Je to velmi reálné.“

Konec rudooranžové koalice?

Když staronový předseda Pavel Bělobrádek o víkendu prohlásil, že „je třeba v krajích rozlomit rudooranžové koalice“, mířil tím mimo jiné i na Zlínský kraj. Od podzimu 2012 zde vládnou ČSSD, KSČM a Zemanovci. KDU-ČSL se na správě kraje podílela v předchozích letech, měla dokonce historicky prvního hejtmana Zlínského kraje (Františka Slavíka), teď je ale v opozici.

„Rozbití současné krajské koalice se může podařit. A to i zásluhou našeho výsledku v krajských volbách,“ naznačil další krajský zastupitel, Jiří Čunek.

„Sociálním demokratům z regionu je zřejmě jedno, s kým se spojí, aby vládli. Spousta jejich členů má komunistickou minulost a nemají tedy tu potřebnou brzdu,“ dodal vsetínský starosta a senátor.

Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín s ním částečně souhlasí.

„Předpokládám ale, že i v krajských volbách v příštím roce budou stále výrazné protestní hlasy. Je otázkou, zda se jimi voliči přikloní k ANO, KSČM, nebo někomu jinému. Lidovci však mají výhodu, že případného partnera do krajské koalice mohou hledat napříč všemi politickými stranami a hnutími, vyjma komunistů,“ poznamenal Šaradín.

Do vedení strany mohl jít i Kunčar, nominaci ale odmítl

Zvolení Benešíka znamená, že po pěti letech se do nejužšího vedení KDU-ČSL vrací zástupce ze Zlínského kraje. Naposledy byla místopředsedkyní Michaela Šojdrová, v letech 2006 až 2009 pak lidovcům šéfoval Čunek.

Podle Šojdrové může Benešík jako místopředseda vládní strany pomoci i samotnému Zlínskému kraji.

„Region stále trápí nízké platy, nižší počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním nebo méně pracovních příležitostí. Je dobře, že jako člen vedení pomůže tato témata lépe prosazovat,“ naznačila kroměřížská europoslankyně.

Zastoupení lidovců z regionu v šestičlenném vedení strany přitom mohlo být ještě silnější. Uherskobrodský starosta a senátor Patrik Kunčar však o post dalšího z místopředsedů, na který ho nominovali lidovci z Ústeckého kraje, nakonec neusiloval.

„Vzhledem ke svým časovým možnostem musím tuto nominaci odmítnout. Pravděpodobně bych se této funkci nemohl věnovat naplno a nerad bych byl jen pouhým udržovatelem stavu,“ řekl Kunčar.

I přesto se lidovci z kraje shodují, že zisk jednoho místopředsednického křesla je dostačující. Tři lidé ze Zlínského kraje, konkrétně Benešík, Šojdrová a Čunek, zůstávají nadále také členy celostátního výboru.

V nedělních volbách do tohoto širšího vedení strany naopak neuspěl místopředseda krajského výboru strany Pavel Botek.