„Určitě můžeme volby v rámci kraje vyhrát,“ je přesvědčený Ondřej Benešík, který měl být jedničkou společné kandidátky KDU–ČSL a STAN.
Nakonec jste se ale se Starosty nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?
Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.
Ondřej BenešíkNarodil se v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tam dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany. |
Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?
Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.
Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.
Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.
S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?
Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.
A co dalšího se dá v kraji zlepšit?
Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.
Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?
Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.
I proto jsou nutné investice do vzdělání?
Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi-tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.
Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.
Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.
Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...
Vidíte, a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí, pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.
Rozhovory s lídry pro Zlínský krajMF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vychází každý pátek a středu, následně se objevují na webu zlin.iDNES.cz. Jako první odpovídal lídr Pirátů Giuseppe Maiello: Chceme, aby si lidé mohli z domova vyřídit občanku Dále krajský lídr Starostů a nezávislých Petr Gazdík: Ten, kdo dobře řídí obec, by se měl posunout dál Promluvila rovněž jednička hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík: Ztrácíme úrodnou půdu, starosty obcí trápí i sucho |
Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?
Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.
Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?
Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.
