Výstava s Tizianem bude vůbec první, kterou v nové budově Metropolitního muzea uspořádají.
„V tuto chvíli sice máme jasný plán, stoprocentně ale ještě zápůjčka dojednána není. Čekáme na vládní záruky, které po Spojených státech požadujeme,“ upozornil kurátor kroměřížských sbírek Miroslav Kindl.
Přijít by však měly každým dnem.
Bezpečnostní opatření, která budou cestu za moře provázet, ale neprozradí ani později. Jisté je, že budou naprosto mimořádná, stejně jako pojištění. A tajná zůstanou i poté, co se obraz vrátí domů.
„Mluvit o nich skutečně není možné - obraz se bude v budoucnu převážet na další výstavy,“ vysvětlil už dříve vedoucí uměleckohistorického oddělení Arcidiecézního muzea v Kroměříži Ondřej Zatloukal.
Náhradu za Tiziana uvidí lidé v Olomouci
Metropolitní muzeum k nám na oplátku vypraví jeden ze svých klenotů.
„Jednáme o konkrétním obraze, o jakém ale ještě prozradit nechci. V Česku dosud nikdy vystavený nebyl,“ řekl Kindl.
Naznačil jen, že půjde o podobně hodnotné dílo. Už nyní je pro něj připravená stěna obrazárny Muzea umění Olomouc, které sbírku kroměřížského Arcibiskupského zámku spravuje.
Přímo do Kroměříže obraz nemůže, obrazárna ještě nedokáže zajistit dostatečně kvalitní podmínky. Teprve v průběhu ledna bude instalovat první klimatizované rámy a vitrínu, které umějí zabezpečit stálou teplotu a vlhkost pro nejcennější kousky.
Jenomže i když náhrada za Tizianovo dílo přicestuje teprve v červnu, klimarámy pojedou ještě další měsíce ve zkušebním provozu.
Odmítli i Pražský hrad
Podobná výměna se děje jen zřídka.
„Apollo a Marsyas je velmi žádaný, skutečně jej ale půjčujeme velmi málo, ačkoliv teď zrovna to tak nevypadá,“ usmál se Kindl.
V roce 2009 byl obraz ve Vídni, před třemi lety byl na zimu v Olomouci, odkud zamířil na několik měsíců do Říma, kde byl součástí Tizianovy monografické výstavy (o stěhování obrazu jsme psali zde).
Mezitím muzeum řadu žádostí odmítlo, například loni jej nepůjčilo na Pražský hrad, kde se až do března koná výstava autorových děl.
V kroměřížské sbírce je dílo od roku 1673, kdy jej koupil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna Kastelkornu.
„Tizian ho maloval na sklonku života a promítl do něj to, co celý život promýšlel. Jsou tam celá desetiletí malířských i myšlenkových postupů,“ podotkl Zatloukal.
To je důvod, proč má dílo hlavního představitele renesance místy až 37 vrstev.
