Prvopočátek vzniku pozdějších portášů lze hledat v době třicetileté války. V roce 1638 nechal císař Ferdinand III. vytvořit ochranný sbor tvořený věrnými katolickými Valachy, kteří na východě Moravy bojovali proti vzbouřencům.
Později se z tohoto sboru vyvinuli právě portáši.
„Starali se o střežení zemských hranic s Uhrami, potírali zbojníky a pašeráky. Ve sboru působily desítky zdatných mužů, vzniklo několik portášských stanic,“ přiblížil historik Pavel Mašláň.
K rozpuštění portášského sboru došlo roku 1830. V uplynulých letech se však k jeho odkazu začala hlásit různá sdružení, především z valašských obcí.
Patrně nejznámější je právě Valašský sbor portášský z Valašské Bystřice, který obnovil činnost v roce 2005.
Jeho členové udržují pořádek v přírodě, při pochůzkách po takzvaných portášských chodníčcích pomáhají turistům a účastní se řady folklorních akcí.
Kopie portášské stanice z roku 1766
Plánovaná roubená dřevěnice ve Valašské Bystřici má představovat kopii stanice z roku 1766, která v obci stojí dodnes.
„Byla ale mnohokrát přestavována, dnes je z ní rodinný dům,“ uvedl místopředseda sboru Miroslav Martinek.
Kopie stanice vyroste ve středu obce, v parku před základní školou. V přízemí nové budovy vznikne unikátní expozice věnovaná dějinám portášů a také historii samotné obce.
Jednu z jejích dominant má představovat figurína portáše v kroji a s replikami střelných zbraní a valašky, tedy obušku se sekyrkou.
Vznik stanice přijde na více než sedm milionů korun. Pokud se obci podaří dosáhnout na dotaci, je reálné, že se začne stavět už příští rok na jaře.
„Slavnostní otevření bychom rádi stihli v červenci 2018 při konání oblíbených Portášských slavností,“ řekl starosta Emil Korduliak.
