Kašava je malebná obec na úpatí Hostýnských vrchů a loni se stala Vesnicí roku. Místo dříve travnaté návsi, na níž se za deště lidé téměř topili v blátě, je vydlážděné prostranství. Přibyly lavičky, nová zeleň. Obec, v níž žije zhruba 900 obyvatel, současně zateplila obecní dům.
To vše stálo necelých patnáct milionů korun a polovinu z této sumy Kašava získala ze státních a evropských dotací, bez nichž by se do prací nepustila.
„Dotace dokážou obec skokově posunout dopředu, bez nich by byl její rozvoj nulový. Z rozpočtu by nám nezbylo na takové akce dost peněz,“ říká kašavský starosta Josef Jarcovják.
Přestože obec uspěje jen se zhruba každou třetí žádostí, v letech 2013 až 2016 získala státní či evropské peníze také na rekonstrukci veřejného osvětlení, úpravu cesty, školní budovy i tělocvičny, vybavení sběrného dvora, vybudování kompostárny a další projekty.
Společnost CRIF - Czech Credit Bureau dělala za stejné časové období průzkum, jak jsou obce v České republice úspěšné v získávání dotací. A zjistila, že nejméně těch, které na žádné „cizí“ peníze nedosáhly, je právě ve Zlínském kraji - pouhá tři procenta. Ve Středočeském kraji jich bylo přes dvacet procent.
Nejmenší obce na dotace nedosáhnou
„U rozdělení investičních dotací hraje větší roli než krajská příslušnost to, kolik mají obce obyvatel. Nejvíce obcí, které dotace nezískaly, má do 199 obyvatel,“ přiblížila analytička CRIF Věra Kameníčková. „Naopak mezi obcemi s více než pěti tisíci obyvateli není žádná, která by v dlouhodobějším horizontu na dotaci nedosáhla,“ doplnila.
To znamená, že kraje, kde je hodně malých vesniček, dopadly ve srovnání hůře. Platí, že čím menší obec, tím obtížněji dosahuje na dotace. A někdy se o to už ani nepokouší, protože jen zpracování projektu a žádosti je pro ni s ohledem na omezený obecní rozpočet příliš mnoho peněz.
„Malé obce může odradit i to, že je nutná jejich finanční spoluúčast,“ podotkla Kameníčková.
Své o tom vědí v Hostějově, což je nejmenší obec ve Zlínském kraji, kde žije kolem čtyřiceti stálých obyvatel. Za poslední tři roky tam získali 20 tisíc korun na opravu božích muk a 340 tisíc na opravu střechy kulturního domu. Přitom by potřebovali zrekonstruovat špatné místní komunikace i kanalizaci, což jsou však příliš nákladné akce.
„Dotaci těžko seženeme, takže jsou to pro nás nedosažitelné investice. A nedostali bychom ani úvěr,“ posteskla si starostka Hostějova Antonie Vaculíková. Podle ní je ale šancí pro malé obce žádat o dotace s mikroregiony.
Roli hraje historický způsob osidlování
V Hostejově tak za poslední tři roky ještě získali dotaci s Mikroregionem Buchlov na kompostéry a kontejnery na tříděný odpad. Malých vesniček ale ve Zlínském kraji není tolik. Méně než 500 obyvatel má 34 procent z nich, zatímco ve Středočeském kraji je jich více než polovina.
„Mohlo by to být charakterem krajiny. Zlínský kraj je kromě Hané poměrně hornatý, takže je zde celkem jednoznačně vymezené, kde by mohly být založené vesnice,“ míní historik a ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.
Způsob osídlení tak může přispívat k tomu, že jsou podle některých názorů východomoravské obce díky dotacím nablýskanější než české.
„U nás jsou upravenější dědiny s lepší infrastrukturou než v Čechách. To dobře vidíte, když tam jedete,“ nepochybuje Josef Zicha, starosta Vysokého Pole a náměstek hejtmana, který má na starosti strategický rozvoj.
Býval i komisařem v soutěži Vesnice roku. „Všimněte si, že velmi často bývají na čele této soutěže obce z našeho kraje,“ upozornil. V roce 2014 vyhrály celostátní soutěž obcí Kateřinice, v roce 2011 Komňa a v roce 2008 Lidečko.
