Nýdrleho také zaujala psychologie soutěže. „Je na principu hry Městečko Palermo, kterou jsem hrával na vysoké škole, ale také později s dětmi v dramaťácích nebo s kamarády. A věděl jsem, že mám dostatek času na to, nechat se zavřít na několik dnů někam na hrad,“ říká Nýdrle, který pochází ze Zlína. Poté řadu let učil herectví na uměleckých školách a vedl divadelní soubor na Malé scéně.
Sledoval jste předchozí první řadu Zrádců?
Asi od pátého nebo šestého dílu. Ale nijak zvlášť jsem to nastudované neměl. Jiní lidé v soutěži měli nastudované i zahraniční verze. Vlastně jsem ani pořádně netušil, jak to funguje. Až zpětně jsem třeba pochopil, že mnozí tam byli pod jinou identitou a nikoliv sami za sebe. Že se snažili hrát někoho jiného.
Je vám často zima, nemáte s sebou ani mobil. V noci se pořádně nevyspíte, protože vám do uší pouští hudbu, abyste neslyšeli, co se děje za dveřmi.
