Její výstavba bude stát osm miliard korun a vyrůst má na volné ploše mezi domy ve zlínské místní části Malenovice a sousedním obchodním centrem. Nová krajská nemocnice navíc zároveň vytvoří další lokální městské centrum, budou na něj totiž navázané další služby, obchody či restaurace.
Její vznik má v rukou 45 krajských zastupitelů, kteří budou daný investiční záměr schvalovat v pondělí. Musejí zvážit, zda se kvůli ní kraj příliš nezadluží, do jaké míry omezí v dalších letech investice v jiných oblastech a zda dokument odpovídá na všechny otázky.
Finanční dopady
Klíčová otázka zní: Jak se Zlínský kraj v následujících letech vypořádá se dvěma obrovskými revolučními investicemi? Změny v autobusové i železniční dopravě už jsou nasmlouvané a znamenají navýšení výdajů ročně o 500 milionů korun.
Nemocnice přinese další zatížení. Tři miliardy korun chce kraj zaplatit úvěrem, další čtyři miliardy bude muset najít v rozpočtu. Právě to vyvolává obavy i mezi koaličními zastupiteli. „Pro mě je souběh obou těchto akcí nepřípustný,“ prohlásil náměstek Jiří Sukop, který za ekonomiku kraje odpovídá.
Hejtmanství hospodaří s rozpočtem 11 miliard korun ročně. Stále splácí úvěr, ze kterého zbývají doplatit téměř dvě miliardy a celkový dluh se pohybuje kolem 2,2 miliardy. V roce 2023 má být podle finančního modelu dvojnásobný. Nyní je celkové zadlužení v poměru k příjmům asi 19 procent, za čtyři roky už bude dosahovat k 35 procentům. Letos se kvůli nové nemocnici investuje asi 200 milionů, příští rok 370 a pak 880 milionů korun.
Od roku 2022 už si Zlínský kraj musí vzít úvěr rozložený na tři roky. Během nich spolkne nemocnice celkově největší částku – dohromady šest miliard. Přes dvě miliardy dá kraj, více než jednu nemocnice a vyčerpaný bude i celý úvěr. Kraj ho bude splácet dvacet let, každý rok zhruba 220 milionů korun.
Lékaři z České lékařské komory ze všech okresů kraje ve středu poslali zastupitelům otevřený dopis. Nová stavba podle nich s sebou nese řadu finančních rizik, která kraj neprozkoumal, a tvrdí, že by bylo vhodnější a jistější postavit novou internu za 1,2 miliardy korun.
21. února 2019 |
Nemocniční provoz
V nemocnici bude 925 lůžek, 2100 zaměstnanců a 92 ambulancí, které denně navštíví 2500 pacientů. Její stavba má být hotová za dva roky. Budovy mají být pětipodlažní a složené z centrální části, ze které do prostoru „vybíhá“ několik bloků.
„Oprava stávajícího areálu by ohrozila péči o nemocné“Ekonomiku Baťovy nemocnice má na starosti ekonomicko-provozní náměstek Vlastimil Vajdák. Předtím zodpovídal za hospodaření dlouhodobě ziskové nemocnice v Uherském Hradišti. Proč je podle vás lepší stavět nemocnici na zelené louce? Vážně není možná varianta postupné modernizace? Myslíte stavebně? Nemocnice si však v případě nové stavby bude muset našetřit miliardu korun na zdravotní techniku a počítat se splácením nájmu za budovy Zlínskému kraji. Podle investičního záměru to utáhne. Je to však reálné? Zvládnete to? Investiční plán počítá i s příjmem z prodeje budov ve stávajícím areálu, že? To vám pomůže se splácením nájmu zhruba ve výši 220 milionů korun? Budete také potřebovat více personálu, když nemocnice nastaví směnný systém? Nárůst platů je plánovaný jen pětiprocentní. Není to málo? |
Ve dvou budovách nejblíže hlavní silnici jsou naplánované ambulance, směrem k sídlišti provozní křídlo, pak porodnice, gynekologie a dětské a k Tyršově ulici jsou tři budovy lůžkových oddělení a jedna pro následnou péči.
„Klienti na lůžku jsou odděleni od těch ambulantních. Vytvořili jsme samostatné cesty tak, aby se nepotkávali,“ popsal architekt Miroslav Pospíšil.
Dva parkovací domy ze čtyř plánovaných kraj nakonec odsunul do druhé etapy. Město, které tvoří územní plán, se totiž zavázalo, že na daném místě musí být pás zeleně.
Kapacita těch, které zůstaly a budou stát u hlavní cesty, je přes 1200 míst. To bude podle hejtmana Jiřího Čunka stačit. Urbanisticko-architektonická studie není úplně detailní, ale počítá s vytvořením pasáže uvnitř nemocnice, která nabídne posezení v kavárně, odpočinek na lavičce nebo občerstvení.
Nemocniční provozy jsou naplánované podle toho, jak na sebe logicky navazují i jak se v nich pacienti pohybují. V hlavní části je v přízemí urgentní příjem a radiologie, ve druhém podlaží jednodenní stacionář, ambulance, endoskopie a angiolinky, ve třetím JIP a ve čtvrtém operační sály.
Hospodaření nemocnice
Nejen kraj, ale i samotná Baťova nemocnice bude stavbou finančně zatížená. Někteří kritici proto nevěří tomu, že to zvládne.
Plán počítá s tím, že nemocnice ze svých zdrojů pořídí přístroje za miliardu. Zhruba 750 milionů bude stát menší zdravotnická technika, zbytek velké přístroje typu magnetické rezonance nebo lineárního urychlovače. Náklady i výnosy se v roce 2025, kdy se má stěhovat do nových prostor, budou pohybovat kolem 3,8 miliardy korun, zatímco teď jsou o miliardu nižší.
Od roku 2023 začne nemocnice postupně nakupovat nové přístroje, což její rozpočet zatíží. Některé přenese ze současného areálu. V dalších letech bude kraji platit za nové prostory nájem ve výši kolem 200 milionů korun. Do problémů by se však dostat neměla. Hlavně proto, že poté, co areál opustí, může jeho část začít prodávat.
Hluk a doprava v Malenovicích
Hluková studie Zdravotního ústavu v Ostravě říká, že parkovací domy postavené souběžně se silnicí pomohou snížit hluk z dopravy. Tyto dvě budovy mají mít na výšku 15 metrů a podle plánů budou obrostlé zelení. Obyvatelé sídliště se obávají, že návštěvníci budou parkovat před domy, protože tam je stání bezplatné. Situaci by mohl vyřešit magistrát například vytvořením zóny pouze pro rezidenty.
U zastávky nejblíže plánované nemocnici zastavuje v současné době kromě MHD také 115 regionálních a dálkových autobusů denně. Křižovatkou projede kolem 18 tisíc aut v každém směru. Zvýšený nápor kvůli nemocnici křižovatka podle studie zvládne díky nově vytvořeným odbočovacím pruhům.
Také se počítá s tím, že lidé budou více využívat MHD, protože oproti současnosti budou linky jezdit přímo do areálu. Tím by nárůst dopravy neměl být tak velký.
Do Baťovy nemocnice nyní přijíždějí návštěvníci z poloviny z města Zlína, z 35 procent z okresu Zlín a z 12 procent ze zbytku kraje. Ve velké míře jezdí autem.
