Společnost Greiner ze Slušovic, která vyrábí plastikové obaly na potraviny, řadu měsíců hledá patnáct operátorů v plastikové výrobě. Jde o ruční balení potravin, tedy žádnou práci, pro niž je třeba speciální kvalifikace.
Ale lidé nemají zájem. „Někteří nechtějí pracovat za podmínek, které panují v průmyslové výrobě. Mám na mysli třísměnný provoz, noční směny, víkendy,“ upřesnil ředitel Ivo Benda. Nepomáhá ani fakt, že s přesčasy a směnami si takový pracovník může přijít i průměrnou mzdu v kraji, což je zhruba 22 tisíc.
Může se hoditHledáte novou práci ve Zlínském kraji? Vybírejte z aktuálních nabídek práce na jobDNES.cz. Jděte práci naproti. Zaujměte profesionálním životopisem. Vytvořte si jej zdarma. |
Greiner není jediná společnost, která má podobný problém. Přitom celostátní i krajská ekonomika šlapou velmi dobře, firmám se obecně daří, vyrábějí naplno. Klesá i nezaměstnanost, která se ve Zlínském kraji dostala na historické říjnové minimum. Bez práce bylo 22 008 lidí, což je o 814 méně než v závěru září. Jde o druhý nejvýraznější úbytek mezi všemi kraji v Česku.
„Je to dáno především obrovskou nabídkou volných pracovních míst, která jsou k dispozici,“ poznamenala šéfka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Třetina lidí hlášených na úřadu práce, je v evidenci dlouhodobě
V říjnu úřady práce v kraji nabízely skoro šest tisíc míst v nejrůznějších profesích. Na jedno místo připadli zhruba čtyři uchazeči. Společně s lepšími hospodářskými výsledky firem to ukazuje na skutečnost, že výrobní podniky zažívají dobré časy. Stoupají jim tržby a většinou i zisky.
„Kromě zvyšování vývozu se o naše dobré hospodářské výsledky a čtrnáctiprocentní nárůst tržeb zasloužilo i zvýšení odbytu našich produktů v Česku,“ pochvaluje si ředitel potravinářské společnosti Hamé Martin Štrupl.
Nezaměstnanost v kraji je dlouhodobě pod celorepublikovým průměrem, a navíc postupně klesá. K bezbřehému optimismu však přesto není důvod, minimálně kvůli jedné věci: lidí, kteří pobírají dávky na úřadu práce je sice pořád méně, avšak až třetina z nich je tam dlouhodobě.
A ne proto, že by neměla kde pracovat, ale z toho důvodu, že se jí zkrátka dělat nechce. „Dokážou u zaměstnavatelů v přijímacím řízení vytvořit takový dojem, že místo nedostanou. A když pravidelně docházejí na pracovní úřad, můžou tady být i několik let,“ podotkla Majdyšová.
Někteří nechtějí dojíždět ani do vedlejší obce
Každý nezaměstnaný má za povinnost vzít práci, kterou může dělat. Ovšem těžko se mu dokazuje, že nebyl přijat vlastní vinou. Tím vzniká problém firmám, které dlouhodobě nejsou schopné získat lidi na méně kvalifikované práce – nezaměstnané, jichž je paradoxně na úřadech práce dostatek.
„Poměrně dost s tím zápasíme,“ přiznal Jan Častulík, jednatel pobočky firmy Anvis AVT Vsetín, která vyrábí v Drnovicích pryžové komponenty do aut. Před časem rozšířila výrobu, ale scházejí jí dělníci, tedy lidé s nízkou kvalifikací.
„Někteří k nám přijdou, vyfasují boty a další pracovní pomůcky a už je tady neuvidíme. Z nově příchozích lidí z úřadů práce zase 60 procent během tří měsíců odejde. Fluktuace je velká,“ popsal Častulík.
Pracovníkům vadí kromě třísměnného provozu i to, že musejí dojíždět. Dopravní spojení Drnovic se zbytkem kraje je špatné, navíc stojí peníze.
„Někteří lidé nechtějí za prací dojíždět do vedlejší dědiny, jiní zase cestují klidně na druhý konec kraje nebo za jeho hranice,“ konstatovala Majdyšová.
Mezi dlouhodobě nezaměstnanými jsou také manželky podnikatelů, kteří vydělávají velké sumy. Sice pracovat nebudou, ale využijí toho, že stát za ně platí sociální a zdravotní pojištění.
Podniky mají potíže i s obsazováním specializovanějších profesí, což se týká především strojírenských firem.
