Na investice dává město Zlín ročně zhruba 400 milionů korun, ale na větší akce dost peněz nemá. Stát přitom od příštího školního roku chce, aby města platila nepedagogické pracovníky v základních a mateřských školách, tedy kuchařky, uklízečky a školníky. V případě Zlína by to znamenalo výdaje 160 milionů korun ročně.
Stát slibuje, že samosprávy tratné nebudou a že jim pošle dostatek peněz v rámci změn v rozpočtovém určení daní (RUD). Ty však ještě nejsou schválené a není ani zřejmé, odkdy budou platit. Proto se starostové ve Zlínském kraji bouří.
„Už loni, kdy poprvé zveřejnili tuto myšlenku, vyvolala vlnu nevole. Ale došlo k ročnímu odložení,“ nastínil zlínský primátor Jiří Korec (ANO). „Rok uběhl a ve státním rozpočtu už nemají finance na nepedagogické pracovníky pro nový školní rok. To je problém,“ zdůraznil.
Učiteli nepřidáme, zaplatíme školníka. Peníze pro pedagogy použijí školy jinak |
Podle Korce by měl stát změnu zavést, pokud od ní nakonec neustoupí, až od roku 2026, aby bylo jasné, jak přesně budou městům náklady kompenzované.
„Není vyřešené financování. Měnit RUD v průběhu roku je sice možné, ale nikdo si nedovede představit, jak by se plánovaly rozpočty měst a obcí. Bylo by to velmi komplikované. Jednodušší je nastavit nová pravidla od začátku roku 2026,“ je přesvědčen Korec.
„Myslím si, že to má logiku, abychom nepedagogické pracovníky platili, protože je tady máme, ale nejdříve se musí vyjasnit, že peníze skutečně dostaneme. Dokud to není jasné, tak to nepodporuji,“ reagoval starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Nešťastné a nepřipravené, zlobí se starosta
Další starostové odmítají i změnu jako takovou. V Kroměříži by znamenala zvýšení nákladů o 60 milionů korun, aniž dnes vědí, kdy by peníze město mohlo dostat.
„Obávám se situace, že na město přejde povinnost platit nepedagogické pracovníky, a o RUDu se bude ještě několik let diskutovat. Takže náklady budou na bedrech města,“ nastínil kroměřížský starosta Tomáš Opatrný (ANO). „Je to velmi nešťastné, špatně komunikované, nepřipravené.“
Školy zdražují obědy, uvařit v cenovém limitu je pro ně stále těžší |
Jako další starostové upozorňuje také na to, že i kdyby města dostala peníze včas, nemuselo by jich být dostatek. Stát dnes posílá balík peněz samosprávám na platy pedagogických pracovníků, ale ředitelé škol a školek často nepedagogickým zaměstnancům z této částky přilepšují, aby neodešli jinam.
„Takže město zřejmě dostane jen nízkou platovou základnu nepedagogických pracovníků a bude to muset dorovnávat z vlastních zdrojů,“ obává se Opatrný.
„Ředitelé škol budou chodit za starosty, aby jim přidali na kuchařky a uklízečky. Starostové to buď utáhnou, ale o to pak udělají méně chodníků, nebo se nebude vařit a uklízet,“ poznamenal starosta Luhačovic Marian Ležák (PRO Luhačovice). „Jedná se o nepromyšlený zásah do systému, který funguje,“ doplnil.
Mohou utrpět investice radnic
Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv Elišky Olšákové (STAN), která je i radní ve Valašských Kloboukách, peníze státu stačit nebudou.
„Stát nepočítá s tím, že by se měly platy zvednout v tarifech o 1 400 korun na osobu, nepočítá podle mě ani se zvýšením minimální mzdy. Stavíme se k tomu odmítavě, ale připadá mi, že je to politicky dané,“ zmínila Olšáková.
Pokud by města nedostala peníze včas, musela by použít vlastní prostředky, které měla nachystané na investice.
Školy mají nové ředitele i obory. Prvňáků je méně, středoškoláků přibylo |
„Nejpravděpodobněji by nejvíce utrpěly investice, protože si nedovedu představit, že bychom zavřeli například divadlo,“ odhadl Korec.
Starostové říkají, že situace může dopadnout tak, jak to je v případě úředníků, kdy samosprávy doplácejí na výkon státní správy.
„Tento návrh přinese chaos a ohrozí jeden ze základních pilířů školství. Obce budou přetížené dalšími náklady, zatímco stát se zbaví odpovědnosti,“ zlobí se starosta Bojkovic Petr Viceník (Občané pro město).
Změna je nezbytná, zní z ministerstva
Podle ministerstva financí je nesystémové, že stát platí zaměstnance, když provoz škol a školek hradí města.
„Proto je nezbytné zavést systémovou změnu a převést tyto prostředky do rozpočtového určení daní. Protože školní rok začíná 1. září, navrhuje se nabytí účinnosti této změny s tímto datem v roce 2025,“ sdělil Petr Habáň z odboru vnějších vztahů ministerstva financí.
V lednu vzrostou tarify učitelům o sedm procent, platy porostou i uklízečům |
Podle resortu nespokojenost starostů vyplývá z toho, že nejsou stanoveny konkrétní parametry převodu peněz do RUD. Mluvčí neupřesnil, jak by mohly vypadat, s tím, že se starostové nemají čeho bát.
„Expertní jednání na toto téma probíhají a detaily se teprve dolaďují. Obava samospráv je ale zbytečná, protože pokud by došlo k převodu této agendy na samosprávy, byl by zároveň upraven zákon tak, aby byl do sdílených daní převeden adekvátní objem prostředků,“ slíbil Habáň.
 |
