(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

V nemocnicích ve Zlínském kraji pracuje dvě stě cizinců, potřeba jsou další

  • 6
V nemocnicích ve Zlínském kraji pomáhají doplnit chybějící personál zahraniční lékaři a sestry. Ukrajinci přichází kvůli lepším podmínkám, Slováci zůstávají kvůli rodinám.

Viktoria Nevynna pochází z Ukrajiny a je jedním ze dvou set zahraničních pracovníků, se kterými se pacienti setkávají v některé z nemocnic ve Zlínském kraji. Trvalo téměř rok, než měla v ruce všechny potřebné dokumenty, pracovní vízum, zkoušky a nakonec diplom, díky kterému se stala právoplatnou českou lékařkou. Z domova ji vyhnala válka.

„Chtěli jsme s manželem pryč. Když jsme se dozvěděli, že v České republice hledají lékaře i ze zahraničí, zamířili jsme sem,“ vysvětlila lékařka, která je už dva roky součástí gynekologicko-porodnického týmu kroměřížské nemocnice.

Velkou většinu zahraničních pracovníků tvoří v krajských nemocnicích Slováci, těch je 181, dvanáct zaměstnanců je z Ukrajiny, dalších osm je z Ruska, Moldávie, Běloruska a Polska. Jsou mezi nimi lékaři, zdravotní sestry i dělníci. Zhruba dvacítka Slováků pracuje dlouhodobě i v soukromé nemocnici ve Valašském Meziříčí.

„Ochota českých lékařů zůstávat v menších nemocnicích na okrese není velká, takže bez zahraničního personálu bychom se neobešli. Obzvlášť lékaři a sestry ze Slovenska nám pomáhají hodně,“ prohlásil předseda představenstev Nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.

Ukrajinští lékaři potřebují uznat diplom

Zatímco slovenští zdravotníci nemají jazykovou bariéru ani problémy s uznáním lékařského diplomu, ukrajinští lékaři to měli v minulosti o poznání složitější. Administrativní i odborné záležitosti, které museli splnit, byly zdlouhavé a náročné. Především proto, že Ukrajina není součástí Evropské unie a Česká republika se chtěla o úrovni vzdělání přesvědčit sama.

„Mám za sebou ústní i praktické zkoušky v českém jazyce a diplom mi uznali jako platný na Univerzitě Karlově v Praze,“ popsala nutné podmínky Nevynna.

Podobné vyřizování má za sebou i lékař Mykhailo Havrysh, který pracuje ve Vsetínské nemocnici na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.

„Čekání na pracovní vízum trvalo pět měsíců, rovněž aprobační zkouška byla náročná svým obsahem i koncentrací všech oborů do jednoho dne,“ upozornil.

Zvládl ji ale dobře, stejně jako jeho manželka. Hledali nemocnici co nejblíž k hranicím, aby to domů neměli daleko.

„Vsetín byla první volba, první nemocnice, ve které jsme si domluvili pohovor. A už jsme nikam dál s manželkou ani nejeli. Je nám to tu velmi blízké, příroda podobná jako u nás, příjemní kolegové, cítíme podporu od nich i od vedení nemocnice,“ konstatoval Havrysh.

Ukrajinských lékařů je v krajských nemocnicích pouze šest, dva jsou navíc jen stážisti a není jisté, jestli v regionu zůstanou. Nemocnice by jich přitom přijaly i víc.

„Je jasné, že bychom nepřijímali lékaře, u kterého bychom si jeho znalostmi nebyli jistí. Ale moc se jich nehlásí. Možná by byl větší zájem, kdyby administrativa netrvala tak dlouho a nabízela jistotu,“ upozornil Maráček.

Nemocnicím schází desítky lékařů a sester

V krajském zdravotnictví chybí desítky lékařů i sester. Baťova nemocnice například hledá lékaře na gerontologii, plicní oddělení, neurologii, ARO, onkologii i interní kliniku. Potřebuje i zdravotní sestry, laboranty nebo fyzioterapeuty.

V Kroměříži mají zájem o ortopedy, urology, chirurgy i diabetology.

Vhodné pozice i pro neatestované absolventy škol nabízí v Uherském Hradišti na oddělení mikrobiologie, ARO, dialýzy nebo klinické biochemie.

Podobné možnosti mají zájemci i ve Vsetíně.

„Oslovujeme i absolventy vysokých škol, účastníme se veletrhů, podporujeme zájem středoškoláků o studium medicíny a dalších zdravotnických oborů,“ doplnil mluvčí nemocnic Egon Havrlant.

Zlínský kraj také nabízí stipendia, díky kterým se podařilo během dvou let získat 18 budoucích lékařů a 16 zdravotnických pracovníků (viz též Stipendia nalákala budoucí lékaře a sestry, Zlínský kraj nabídne další).

I ukrajinská lékařka se hlásila na gynekologicko-porodnické oddělení v Kroměříži právě v době, kdy to bylo nejvíc potřeba.

„Měli jsme kritický nedostatek lékařů. Tři odešli a neměli jsme náhradu. Tato lékařka prodělala všechny potřebné procesy a pak bylo na rozhodnutí primáře a jeho týmu, jestli ji přijmou mezi sebe,“ dodala místopředsedkyně představenstva Kroměřížské nemocnice Lenka Mergenthalová.