Zlínská nemocnice tyto podmínky nesplňuje, přesto si o získání statusu centra péče požádala. „Bylo by krátkozraké, kdybychom o to neusilovali,“ vysvětlil ředitel nemocnice Jan Hrdý, který je ke změně kritický.
„Podmínky pro zařazení mezi centra vysoce specializované péče nejsou dobře nastavené. Vylučují pracoviště včetně naší nemocnice, která se dlouhodobě věnují hrudní chirurgii, mají atestované hrudní chirurgy a každoročně provádějí více než sto operací. Tedy počet, který je obecně považován za nutný pro udržení erudice a kvality,“ dodal.
Hrdý také požádal krajské zastupitele na jejich jednání, aby pomohli se zachováním komplexní péče v regionu. Místní poslanci a senátoři mu slíbili, že se problémem budou zabývat. S ministrem zdravotnictví, případně premiérem chce jednat i vedení Zlínského kraje.
U pneumoonkochirurgie jde o diagnostiku a operace při zhoubných i nezhoubných nádorech průdušnice, průdušek, plic a podobně. V Česku jako zmíněné centrum fungují nemocnice v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Ústí nad Labem a Plzni.
Jenže dosud se zmíněná léčba běžně prováděla i v dalších zařízeních, zlínskou nemocnici nevyjímaje. Zlín má v tomto směru, podle ředitele, dostatečný počet výkonů i výborné medicínské výsledky.
Potíž u nově nastavených podmínek ale bude v tom, že léčba prováděná jinde než v centru dostane od zdravotní pojišťovny proplacený výkon jen ze dvou třetin. Ekonomicky se proto špitálu nevyplatí a časem přestane tyto operace pacientům nabízet.
Kraj: Kritéria vyhovují fakultním nemocnicím
„Z našeho pohledu je to rozhodnutí od stolu. Takové opatření má dopad na plicní chirurgii, komplexní onkologické centrum i traumacentrum,“ řekla náměstky hejtmana Olga Sehnalová.
„Ministerstvo zdravotnictví stanovilo nestandardně vysoký počet výkonů, který překračuje i obvyklé počty v evropských zemích. Pro pacienty to znamená pouze zbytečnou a ničím nevyváženou ztrátu dostupnosti zdravotní péče,“ upozornila.
Ministerstvo argumentuje tím, že případů nitrohrudního nádoru plic přibývá a úmrtnost se sníží jedině individualizovanou léčbou, kterou povede multidisciplinární tým odborníků. Za optimální považuje jedno centrum na 1,25 milionu obyvatel, tedy osm specializovaných center v republice.
„Problém je, na základě jakých kritérií se tato centra tvoří. Zda jsou to kritéria odborná, nebo jsou z nějakého důvodu nastavena tak, že se tato péče koncentruje výhradně do fakultních nemocnic. Vidím v tom politickou debatu,“ poukázala Sehnalová.
Baťově nemocnici hrozí omezení operací páteře, rozhodlo o tom ministerstvo |
Ke změně kritérií přistoupilo ministerstvo zdravotnictví na základě stanoviska odborných společností a pojišťoven. Loni v létě vydala Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) na svém webu článek o tom, že o pacienty s rakovinou plic se nejlépe postarají jen lékaři ve specializovaných centrech.
„V Česku se dosud operuje bronchogenní karcinom tam, kde by se operovat neměl. Někde zase pacientům nasazují léčbu až za několik měsíců od diagnózy. To je špatně,“ uvádí ve zmíněném textu Martina Koziar Vašáková, předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.
„Lidé by se měli dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, kde je na jednom místě kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti, lékaři patřičných specializací a vše navazuje na komplexní onkologická centra,“ poznamenala.
