Bylo prosincové nedělní dopoledne, když 28letý řidič projížděl Lačnovem směrem k Valašským Kloboukům. Přitom však vyjel mimo vozovku, strhl řízení a přejel do protisměru. Tam se střetl s projíždějícím vozem. Důvodem bouračky byl alkohol, řidič totiž nadýchal 3,53 promile.
Nikomu se nic nestalo, což bylo velké štěstí. „U nehod s alkoholem je riziko zranění a úmrtí více než dvojnásobné,“ upozornil Petr Jedlička, pojistný analytik České kanceláře pojistitelů.
Ta nedávno zveřejnila statistickou mapu ukazující, ve kterých okresech bourají opilí řidiči nejčastěji. Sestavuje ji už od roku 2010.
Tři okresy ze čtyř jsou v nejhorší dvacítce žebříčku z celé země
Aktuální data dokládají, že počet takových nehod za poslední dva roky na území Zlínského kraje klesl. Přesto ze srovnání nevychází dobře.
Nejhůře je na tom okres Plzeň-sever, opilí řidiči tady mají na svědomí 12 procent všech nehod. Do nejhorší dvacítky se ale dostalo také Kroměřížsko (9 procent) a Vsetínsko a Uherskohradišťsko (oba 8 procent). Zlínsku patří „až“ 27. pozice, jenže hodnocených lokalit je celkem 76.
Také policejní statistika potvrzuje, že v kraji slivovice a vína je s podnapilými řidiči problém. Alkohol hrál loni roli u 260 nehod. To znamená meziroční nárůst o 17 případů. Alarmující je i vysoká hladina alkoholu.
„Většina viníků nehod měla v dechu více než jedno a půl promile,“ sdělil vrchní inspektor krajské policie Petr Jaroš. Bylo jich 177.
Takové množství alkoholu přitom spadá do kategorie těžké opilosti.
„To už je stav, kdy člověk špatně koordinuje i chůzi, natož jízdu autem. A narůstá agresivita,“ popsal krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.
Loňský rok tak na špatné bilanci zdejších řidičů nic nezměnil. Předloni sice klesl počet nehod s alkoholem, jenže množství alkoholu v krvi kraj vystřelilo na první, tedy nejhorší příčku v zemi. Proto policisté zvýšili počet preventivních kontrol a prakticky u každé používali i testy na lihoviny.
O rok později však evidují nárůst nehod s opilými řidiči a prakticky totožnou míru opilosti. Zdánlivě jednoduché řešení se přitom nabízí. „Je nutné, aby účastníci provozu dodržovali pravidla silničního provozu,“ apeloval Jaroš.
Počet nehod prudce roste
Jakkoliv je výsledek špatný, ukazuje i pozitivní trend. Počet mrtvých klesl mezi lety 2010–18 ze 40 na 22 případů. Za strohými čísly jsou ale konkrétní tragické příběhy sedmi lidí, kteří řídili osobní vůz, jednoho řidiče náklaďáku a šesti motorkářů. Loni zemřeli i čtyři chodci a stejný počet cyklistů.
Těžké zranění utrpělo 122 lidí, tedy o 50 méně než v roce 2010. Jde o historicky nejnižší počet vážných následků dopravních nehod, které policie eviduje od vzniku Zlínského kraje.
Celkový počet nehod, u kterých zasahovala, naopak vzrostl. Loni jich bylo 4228, zatímco v roce 2010 jen 1 780. Čísla kopírují celorepublikový trend.
„Opravdu se jedná o to, že nehod je více, stejně jako vozidel v provozu. S vyšší hustotou provozu souvisí větší pravděpodobnost kolize,“ vysvětlil Jaroš.
Celé tři čtvrtiny nehod ve Zlínském kraji byly bez zranění, tedy jen s materiální škodou. To souvisí s kvalitou bezpečnostních prvků ve vozidlech, používáním reflexních prvků u chodců a cyklistů a také s častější přítomností policejních hlídek na silnicích.
Nejrizikovějšími dny ve Zlínském kraji se ukázalo být pondělí a pátek. V pondělky zemřelo šest lidí, v pátky další čtyři. Celá polovina životů, které loni na zdejších silnicích vyhasly, padla za oběť nepřiměřené rychlosti jízdy.
Vůbec nejčastěji se pak bouralo kvůli nesprávnému způsobu jízdy. Do toho patří telefonování, nesprávné otáčení či couvání nebo například nedodržení bezpečné vzdálenosti.
| Rok | 2018 | 2017 | 2010 |
|---|---|---|---|
| Počet nehod | 4228 | 4215 | 1780 |
| Úmrtí | 22 | 24 | 40 |
| Těžká zranění | 122 | 167 | 172 |
| Zdroj: Policie ČR | |||
