Někteří vlastníci podali v minulosti proti rozhodnutí ministerstva rozklad, ale původní rozhodnutí potvrdil tehdejší ministr kultury Martin Baxa. Nemusí však jít o definitivní verdikt.
Firma Sygnum jako hlavní majitel napajedelského hřebčína usiluje o to, aby nebyl hřebčín chráněný vůbec, protože ho hodlá využít jinak. Například tam chtěla stavět bytové domy.
Naopak Libor Hlačík, který zde vlastní část nemovitostí, chce památkovou ochranu pro celý areál, aby se tam v budoucnu mohl vrátit chov anglického plnokrevníka. Šlo o nejstarší chov v Česku a společnost Sygnum ho ukončila z ekonomických důvodů.
Napajedelský Hřebčín může být kulturní památkou. Majitelé mají připomínky |
Spolek Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, jehož prezidentem je Hlačíkův otec Zdeněk, poslal podnět současnému ministrovi kultury Oto Klempířovi, který mu vyhověl.
Ministr nechá prověřit kroky resortu pod vedením svého předchůdce. Především s ohledem na to, zda nebyl poškozen veřejný zájem.
„Na ministerstvo kultury byl před koncem roční lhůty doručen návrh na přezkum vydaného rozhodnutí. Proto, aby nedošlo k propadnutí této lhůty a případnému poškození veřejného zájmu, ministerstvo kultury zahájilo řízení,“ potvrdila mluvčí ministerstva Barbora Šťastná.
Hřebčín je v Napajedlích od roku 1886.
Klempíř ve svém usnesení mimo jiné uvádí: „Shledal jsem, že je nutno v rámci tímto usnesením zahájeného přezkumného řízení řádně prověřit, zda podnětem napadenými rozhodnutími nedošlo k ohrožení či poškození veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví ve věci památkových hodnot hřebčína Napajedla, při zachování zásady proporcionality ve vztahu k ochraně vlastnického práva účastníků řízení.“
Zahájení řízení podle ministra nepředjímá, že jsou přezkoumávaná rozhodnutí v rozporu s veřejným zájmem státní památkové péče a že jsou proto nezákonná a musejí být zrušena.
Omezí památková ochrana práva vlastníka?
Pokud se však pochybnosti potvrdí, zrušena budou a věc začne znovu řešit ministerstvo kultury. V opačném případě bude přezkumné řízení zastaveno.
„Jsme přesvědčení, že rozhodnutí bývalého ministra bylo špatné, takže se zkoušíme dohodnout s novým ministrem,“ sdělil Zdeněk Hlačík, který byl dříve téměř třicet let ředitelem napajedelského hřebčína.
Podle něho památková ochrana bez osmi hektarů pastvin znamená likvidaci hřebčína, protože majitelé je budou moci využít k jiným účelům. Už dříve se snažili prosadit změnu územního plánu pro výstavbu bytových domů, ale napajedelští zastupitelé to neschválili.
Šance na záchranu napajedelského hřebčína se zmenšila. Pomůže už jen soud |
„Napajedelský zámek je památkově chráněný včetně parku a zahrad. Hřebčín s ním býval spojený, býval to jeden celek, který se pak rozdělil,“ připomněl Hlačík.
Podle dřívějšího rozhodnutí Baxy nejsou pastviny hlavním nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. A pokud by byly za památku prohlášeny a chov koní by se neobnovil, omezovalo by to na právech většinového vlastníka.
„Původní rozhodnutí ministerstva kultury respektujeme a máme za to, že věc byla z jeho strany řádně posouzena i projednána. V průběhu řízení jsme zároveň vyjadřovali odlišný názor na rozsah památkové ochrany,“ řekla mediální zástupkyně majitelů Pavla Mudrochová. „K aktuálnímu přezkumnému řízení se vyjádříme ve stanovené lhůtě.“
Hřebčín je v Napajedlích od roku 1886.
Majitelé hřebčína rozhodnutí Baxy, kterým loni potvrdil verdikt svého resortu, napadli u soudu. I když každý požadoval něco jiného, neuspěl ani jeden. Městský soud v Praze žaloby odmítl.
„To, že soud zamítl žalobu a rozhodnutí bývalého ministra Baxy nezrušil, ještě neznamená, že to rozhodnutí jako takové je správné,“ reagoval právní zástupce Libora Hlačíka Aleš Martínek.
Soud podle něho neřešil podstatu věci, ale spíše formální postup. „Soud má za to, že pan Hlačík jako vlastník části areálu hřebčína nemůže namítat to, že má být hřebčín chráněný celý. Soud má za to, že může namítat jen to, co se týká části, kterou vlastní,“ řekl Martínek. „Já si to úplně nemyslím, předmětem posuzování je přece celek,“ doplnil.
Petici za hřebčín podepsalo 90 tisíc lidí
Proti rozhodnutí soudu podal kasační stížnost, jíž se bude zabývat Nejvyšší správní soud v Brně. Společnost Sygnum tak neučinila, rozhodnutí soudu respektuje.
Martínek je také autorem petice za záchranu hřebčína. Podepsalo ji už přes 90 tisíc lidí. „Vidím v hřebčínu obrovskou národní hodnotu a kulturní dědictví země. Proto je třeba, aby byl chráněný celý, a zasluhuje si to maximální pečlivost,“ míní Martínek.
Podobné je to podle něho v případě Lánské obory nebo zahrad u Pražského hradu či jiných prohlášených památek tvořících souvislý celek.
21. ledna 2015 |
