Gahurovo náměstí Práce by Zlínu záviděla i Praha, zůstalo však u plánů

  17:54aktualizováno  17:54
Zabývali se jím přední čeští i světoví urbanisté, kromě dvorního baťovského architekta F. L. Gahury také Vladimír Karfík nebo ikona funkcionalismu Le Corbusier. Přesto zůstalo zlínské náměstí Práce nedořešeným prostorem. Proměnu nevšedního prostoru nyní ve Zlíně představuje výstava.

Gahurův projekt z roku 1935 počítal s tím, že náměstí Práce by zabíralo prostor 38 tisíc metrů čtverečních, čímž by mohlo konkurovat Václavskému náměstí v Praze. Vedle rozšířeného Společenského domu (dnešní hotel Moskva) by stálo divadlo s kinem, budovy by byly i po východní a západní straně. | foto: Muzeum města Brna

Zkuste si to představit. Vyšli byste z baťovské fabriky a vstoupili do monumentálního prostoru. Náměstí, na němž byste se ocitli, by zabíralo plochu asi 38 tisíc metrů čtverečních, čímž by se téměř vyrovnalo pražskému Václavskému.

Naproti vám by na svém místě stál rozšířený Společenský dům, nynější hotel Moskva, a vedle něj budova divadla s kinem, které by zmizelo z nynějšího místa.

Západní část náměstí od Březnické ulice by uzavřel čtverhran budov veřejných úřadů a za ním městských lázní, ústřední prádelny a desetipodlažní budova ústředního nemocničního ústavu – Domu zdraví. Tržnici byste hledali marně, byla stržena a nahrazena vyššími stavbami. Dominantu by tvořila nová správní budova o patnácti poschodích.

A to nejlepší na konec - doprava před vchodem do továrny by byla svedena do průkopu třicet metrů široké třídy Tomáše Bati a překlenuta plošinou pro pěší.

Tak viděl v roce 1935 náměstí Práce, které se po prudkém rozvoji Baťových závodů stalo novým srdcem Zlína, architekt František L. Gahura. Tato jeho představa stejně jako další vize jeho i jiných urbanistů však zůstaly jen na papíře.

Fotogalerie

„Bylo to dáno překotností výstavby, která byla předmětem obdivu, ale i kritiky. Nové náměstí se mělo stát v duchu progresivních myšlenek moderního urbanismu o ideálním průmyslovém městě hlavním centrem a jakýmsi obchodním, kulturním i společenským filtrem, kterým zaměstnanci procházejí při cestě z práce, a také velkým shromaždištěm při významných událostech,“ vysvětlila Ladislava Horňáková, kurátorka výstavy Proměny náměstí Práce, která je k vidění v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně.

Jinými slovy řečeno, ačkoliv se Gahura snažil ve svých regulačních plánech zohlednit rychlý rozvoj Zlína, vývoj byl přesto rychlejší.

„Ukazuje se, že velkorysé projekty včerejška nestačily již dnešku a tím méně zítřku,“ psaly v září 1935 podnikové noviny Zlín.

Nejdříve vlastně ani nebylo jasné, kde nové náměstí vznikne. Gahura mu zprvu v roce 1927 vymezil prostor před původním vstupem do továrny, mezi právě budovanými Masarykovými školami a prvním obchodním domem, dnešní Tržnicí. Stejně jako Gahura i později Vladimír Karfík počítal s tím, že tady také vyroste společenský dům a kino.

Výstava Náměstí Práce ve Zlíně a jeho proměny

Kde ji najdete
Výstavu zájemci najdou v grafickém kabinetu Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Nachází se ve druhém podlaží budovy č. 14 v areálu bývalých Baťových závodů.

Co ukazuje
Výstava představuje prostřednictvím originálních plánů a dobové fotodokumentace proměny stávajícího prostoru náměstí Práce ve Zlíně. Zlín se stal v meziválečném období díky prosperitě firmy Baťa moderním městem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem a historie výstavby náměstí Práce se odvíjela spolu s jeho rozvojem. Kurátorka výstavy Ladislava Horňáková ji připravila k 60. výročí úmrtí dvorního baťovského architekta Františka L. Gahury, který se soustavně věnoval urbanistickému rozvoji Zlína.

Kdy je možné ji vidět
Výstava potrvá do 28. října. Prostory jsou přístupné denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

„V naznačeném duchu se ale nepokračovalo. Původně naplánované náměstí před rozevřenými křídly Masarykových škol by zřejmě kapacitně nestačilo rychle rostoucímu počtu zaměstnanců. Výstavba dalších budov se tak odklonila před nový vstup do továrny,“ upozornila kurátorka.

Tam vzniklo v letech 1930 až 1932 několik solitérů celoměstského významu. Vyrostlo Velké kino, Společenský dům i Obchodní dům, stavbám ale chyběla jakákoliv vzájemná návaznost.

„Když přijedu do Zlína, lituji, že (tento) prostor na věčné časy zvrtla bláznivá zlínská překotnost, nedomyšlenost a polovičatost a ovšem neinformovanost. To je srdce Zlína a zůstane vždy zrůdné,“ napsal kritická slova spisovatel Jaromír John svému příteli Gahurovi.

J. A. Baťa chtěl nejkrásnější náměstí na světě

Ten pak upravil náměstí Práce do výše popsané podoby velkorysého náměstí z roku 1935. Ve stejném roce do Zlína přijel jeden z nejvýznamnějších architektů minulého století Le Corbusier, jehož J. A. Baťa vyzval ke spolupráci.

„Pracoval na nové regulaci údolí Dřevnice od Zlína až po firemní satelitní sídliště a továrnu v Otrokovicích-Baťově. Zabýval se také náměstím Práce, i on navrhl uzavřít jeho západní část,“ připomněla Horňáková.

Svůj plán Gahura ještě o rok později poopravil. Zakomponoval do něj nové požadavky J. A. Bati na monumentálně pojaté shromaždiště s Památníkem práce a sochařskou výzdobou.

„Náměstí bude velmi změněno. Především odbouráme kino, které se během budování dostalo jaksi doprostřed náměstí. Máme ctižádost, aby to bylo nejkrásnější náměstí světa. Kdy to bude? Co nejdříve. Hned, jakmile si vyděláme, abychom mohli věnovati tolik na okrasu města a poučení přítomných a budoucích,“ představil své vize J. A. Baťa.

Realizaci nedovolila válka, ale architekti ve svých plánech neustali. „Ve svém posledním rozsáhlém návrhu Gahura radikálně odklonil osu náměstí od vstupní brány k nově postavené administrativní 21. budově firmy Baťa. Ta se totiž stala dominantou ovládající celý prostor,“ popsala kurátorka.

Velmi zajímavé byly návrhy, které vzešly ze soutěže, již firma Baťa vypsala v roce 1940, aby podpořila architekty. Například Bohuslav Fuchs navrhl zvýšené plató přes náměstí Práce a park Komenského až k náměstí Míru, čímž by propojil obě místa.

Po válce se zřejmě poprvé objevila myšlenka podchodu, s níž přišel Karfík. Z jeho návrhu regulačního plánu se však postavila jen šestietážová budova naproti mrakodrapu, dnes sídlo úřadů.

Ještě jednou, v roce 1959, architekti chtěli městské centrum přemístit. Posunuli ho v plánech směrem k dnešnímu Kongresovému centru, kde měly vyrůst budovy v duchu socialistického realismu.

Náměstí Práce ale zůstalo dodnes tam, kde původně vzniklo. Jeho podobu ještě změnil podchod, který v roce 1979 navrhl architekt Ladislav Pastrnek.

Modernizace se podchod dočkal po 35 letech. Návrh pochází z dílny architekta Pavla Chládka (více čtěte v článku Zlínský podchod za 50 milionů má problém: zatéká do něj už po otevření).

Rekonstrukcí prošla také Tržnice, ke konci se chýlí velká oprava Obchodního domu.

Naopak na své znovuotevření čeká Velké kino, které je kvůli havarijnímu stavu uzavřeno (více v článku Zlín chce mít ve Velkém kině po opravě i muzeum kinematografie). Stále však chybí ucelená koncepce tohoto prostoru.

Autor:

Nejčtenější

Olomouc - Zlín 3:2, domácí souboj otočili, ale sezona pro ně končí

Olomoucký David Houska oslavuje svůj gól v utkání proti Zlínu.

Olomoučtí fotbalisté dvakrát prohrávali, nevzdali se a nepříznivý stav v semifinálové odvetě skupiny o Evropu otočili....

Zlín - Boleslav 3:1, vítězové nakročili do Evropy, dva góly dal Poznar

Tomáš Poznar (vpravo) ze Zlína se raduje se spoluhráči z gólu v duelu s Mladou...

Zlínští fotbalisté nakročili ke kvalifikačnímu utkání o postup do 2. předkola Evropské ligy. V úvodním finále skupiny o...

Cestujícímu vadilo zastavení na červenou, řidiči autobusu dal ránu pěstí

Ilustrační snímek

Až dvouleté vězení hrozí muži ze Zlína, který v opilosti napadl řidiče autobusu. Nejprve mu za jízdy bezdůvodně...

Lotyši dobývají Česko. Žádná záhada. Pro extraligové kluby jsou výhodní

Lotyšští hokejisté se radují z gólu v duelu s Rakouskem.

Když se po 40 minutách podíval v kabině na statistiky, vyděsil se. „Jestli to takhle půjde dál, může na mě jít 80...

Vydrželi 26 dnů po seskoku, dva členové Carbonu se zastřelili na Slovácku

Dvůr domu v Rudicích při rekonstrukci zásahu provedeného četníky.

Od smrti Josefa Vance a Františka Kobzíka, dvou členů výsadku Carbon, uplynulo 75 let. Sami se zastřelili v obklíčení....

Další z rubriky

První prototyp legendární L 410 získá v kunovickém muzeu čestné místo

Matylda, jak pojmenovali první prototyp později legendární L 410, nedávno...

Za svůj „život“ nalétala téměř tisíc hodin a měla za sebou 1 648 startů. Matylda, jak odborníci tehdejší kunovické...

Soud zprostil otce a ženu lihového bosse obžaloby z praní špinavých peněz

Vladimír Březina, Stanislava Březinová, Kristýna Mazurová a Kateřina Míčková u...

Zlínský okresní soud zprostil obžaloby otce a manželku lihového bosse Radka Březiny, které státní zástupce viní z...

Cestujícímu vadilo zastavení na červenou, řidiči autobusu dal ránu pěstí

Ilustrační snímek

Až dvouleté vězení hrozí muži ze Zlína, který v opilosti napadl řidiče autobusu. Nejprve mu za jízdy bezdůvodně...

Najdete na iDNES.cz