Investorem projektu za miliardu korun je podnikatel Juraj Surovič, hlavní akcionář skupiny PSG. „Chceme povzbudit podnikatelský život a dát městu architektonický impulz a nové vyhlídky,“ uvedl.
Podoba Prospectu však budí velké diskuse. Jde zejména o jeho výšku. Šestnáctipatrová budova ve tvaru skleněného krystalu bude měřit 58 metrů a stane se druhou nejvyšší budovou ve Zlíně po nedalekém mrakodrapu. Ten je o skoro dvacet metrů vyšší.
„Je to odvážný návrh a radikální zásah do památkové zóny v centru Zlína,“ poznamenal zlínský architekt Ivan Bergmann, který je jedním z autorů zdařilé rekonstrukce mrakodrapu z roku 2004. „Obchodní dům, hotel a Velké kino jsou podle mě jeden z nejkrásnějších souborů zlínské architektury. Východní část náměstí Práce by tak ztratila svůj současný vzhled.“
Podle dalšího zlínského architekta Pavla Chládka by bylo dobré, kdyby návrhu podoby této stavby předcházela odborná diskuse. „Nemyslím si, že právě na tomto místě je prostor pro další výškovou dominantu, jimiž jsou nyní mrakodrap, hotel a Obchodní dům. Mohla tam stát běžná sekce, jako je tomu na obou stranách Gahurova prospektu,“ naznačil Chládek.
Zlín získá novou dominantu, prosklená budova bude druhá nejvyšší ve městě |
Stejně jako Bergmann upozornil, že historicky se vždy mluvilo spíše o dokončení náměstí ze západní strany. „Dnes tam přechází v park a prostorově se vytrácí. Tyto myšlenky či návrhy se však nikdy nerealizovaly,“ konstatoval Chládek.
Proti záměru stavět na náměstí Práce novou výškovou budovu je i Národní památkový ústav (NPÚ). Památkáři se obávají narušení panoramatu městské památkové zóny.
Výška vůči mrakodrapu je potíž
„Původní urbanistický koncept náměstí Práce i prostoru Gahurova prospektu byl historicky utvářen tak, aby budovy zde umístěné reagovaly na svažitý terén, čemuž odpovídá i výšková skladba těchto budov,“ sdělila mluvčí kroměřížské pobočky NPÚ Petra Zelinková.
„Navrhovaný objekt do tohoto konceptu nezapadá. Svou výškou se nevztahuje k sousední budově Obchodního domu, ale k budově Baťova mrakodrapu,“ dodala.
Podle památkářů je problematická také otevřená terasa na střeše. „Lze u ní předpokládat osvětlení, díky němuž by se stala nejviditelnějším světelným bodem daného prostoru,“ podotkla Zelinková.
Gahurovo náměstí Práce by Zlínu záviděla i Praha, zůstalo však u plánů |
Autorem projektu Prospect je architekt Juraj Sonlajtner, který se podílel na revitalizaci továrních budov 14 a 15, z nichž vznikl Baťův institut. Podle něj byl projekt od začátku konzultován s odborem kultury a památkové péče zlínského magistrátu.
Právě ten k němu má vydat rozhodující stanovisko, zatím tak neučinil. „Ohledně finální výšky objektu nepanuje shoda napříč odbornou veřejností, a to nejen z hlediska památkové péče, ale i urbanismu,“ uvedl Sonlajtner.
Dominance Baťova mrakodrapu je jednoznačná
„Na jedné straně je požadavek NPÚ na snížení hmoty, na straně druhé jiní odborníci pro památkovou péči a urbanismus oceňují městotvorný přístup k nové definici náměstí Práce a ohleduplnost vůči měřítku staveb podél Gahurova prospektu, kde návrh přesně navazuje na památkově chráněné souvislosti.
Podle něj není výška jediný parametr objektu, jde i o jeho proporce, výraz a texturu. „Dominance Baťova mrakodrapu zůstane jednoznačná. Nejen proto, že je budova číslo 21 vyšší i v absolutní výšce k mořské hladině, ale je především výrazně vyšší ve výšce nadzemní hmoty,“ vyzdvihl Sonlajtner. „Baťův mrakodrap je deskovitého tvaru a vždy dominující, přičemž Prospect je dominanta čtvercovitého půdorysu, tedy štíhlý kvádr.“
Gahurův prospekt čekají změny za miliony korun. Úpravy začnou za dva roky |
Surovič měl při výběru podoby Prospectu k dispozici tři návrhy. „Jeden je od renomovaného zlínského architekta, další dva od uznávaných pražských architektonických kanceláří. Nejvíce mě oslovil návrh architekta Juraje Sonlajtnera a jeho studia City Work, protože byl ze všech nejvíce kreativní a inspirativní,“ zmínil Surovič.
Zdůraznil, že k projektu přistupuje s respektem k historickému prostředí Zlína. „Tento návrh přesně souzní s mojí hlavní myšlenkou, že touto budovou chceme dát Zlínu nové vyhlídky a posunout ho do budoucnosti,“ líčí Surovič.
Městský architekt budovu oceňuje
Památkáři zároveň zmínili, že do vzhledu plánované budovy nijak nezasahují. „Navrhovaný objekt je moderní budovou navrhovanou podle dnešních trendů. U těchto budov je památkovou péčí do značné míry respektováno autorské řešení a budova tudíž nemusí nutně kopírovat styl tradiční baťovské architektury,“ řekla Zelinková.
„Ze strany památkové péče byl kladen pouze nárok na to, aby architektonické pojetí fasády a použité materiály byly kvalitní, což ve fázi vizualizací nelze prozatím adekvátně posoudit,“ doplnila mluvčí NPÚ.
Podle Chládka je skleněná podoba exteriéru otázkou kontextu. „Tady mi nepřijde jako benefit, spíše naopak,“ poznamenal.
Nová éra rozvoje Zlína? Památkáři musí změnit pravidla, říká městský architekt |
Návrh nové budovy má mezi architekty i svoje zastánce. „Z architektonického hlediska budova svými principy reprezentuje tradiční racionalitu zlínské architektury a zároveň využívá soudobé možnosti řešení,“ popsal Jindřich Nový, ředitel Kanceláře architekta města Zlína.
„Skleněná strukturální fasáda věže symbolicky i fakticky reflektuje okolní ikonické budovy baťovské éry a zároveň si dům ponechává sebevědomí a originalitu,“ pochválil.
Budovu banky na náměstí Práce ve Zlíně má nahradit komplex dvou budov nazvaný Prospect. (duben 2025)
Pozitivní hodnocení dal také Vladimír Šlapeta, který působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze i VUT v Brně. Podle něj jde o uvážený a sofistikovaný návrh, jak řešit náměstí Práce. Označil jej za oblast, která „vznikala víceméně nahodile, není doposud prostorově ukončena a definována a zůstává pro architekty výzvou.“
„Sonlajtnerův návrh slibuje stát se po realizaci velmi aktuálním příspěvkem do mozaiky velmi hodnotných a památkově chráněných zlínských staveb a centrálních urbanistických prostorů ve městě a nabízí i architektonicky významnou novou vrstvu reprezentující důstojnou kulturní úroveň města,“ napsal ve svém hodnocení Šlapeta.
