„Nadále budeme usilovat o změnu projektu. Minimálně to, že se o tom začíná mluvit v médiích, je cesta, jak dát radnici najevo, že to není věc, která je vyřešená,“ nastínil zástupce petičního výboru Martin Davidov. Petici již podepsalo 777 lidí.
Hlavní připomínka se týká zachování čtyř vzrostlých lip uprostřed náměstí, které tam po přestavbě stát nemají. Nespokojení obyvatele mají obavu, že se bez vzrostlých stromů náměstí v létě stane rozpálenou betonovou plochou, kde se nebude dát úkryt před slunkem.
„Mikroklima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí,“ uvádí se v petici. „Vytvořit volnou betonovou plochu mi přijde jako úplný nesmysl. Jako bychom se vraceli o třicet let zpátky,“ poznamenal Davidov.
Radnice i architekt Pavel Pekár z brněnského studia P. P. Architects, jež je autorem návrhu přestavby náměstí, argumentují tak, že pokud je pod náměstím navržené podzemní parkoviště, nemůžou na něm stát stromy. „Když děláte podzemní parkoviště, tak musíte stromy, i kdyby byly sebekrásnější, dát pryč. Jiná možnost není,“ upozornil Pekár.
Město chce podzemní parkoviště proto, že v rámci proměny náměstí i přilehlých Rašínovy a Bartošovy ulice a zejména nedalekého prostoru pod kostelem řada míst na stání zmizí. V rámci této změny se ale současně vysadí více stromů, než pokácí. Poměr je 74 ku 47 ve prospěch nové zeleně.
Primátor Jiří Korec navíc řekl, že lípy uprostřed náměstí nejsou v ideálním stavu, a proto se nedaly zachránit tak, že se přesadí. „Není to tak, že bychom bezhlavě řekli, že stromy z centra náměstí odstraníme, protože se nám to hodí. Řešili jsme tam každý strom,“ ujišťuje Korec. „Ale pořád je to náměstí, neděláme v centru Zlína park,“ doplnil.
Náměstí má oživit velkorysá moderní kašna
Podle Davidova budou nové stromy v květináčích 80 centimetrů hlubokých a podle toho bude také omezený růst jejich korun. „Během 15 až 20 let je bude potřeba vyměnit a samozřejmě, že objem koruny nebude tak velký,“ je přesvědčený Davidov.
Plánovaná podoba náměstí Míru ve Zlíně (srpen 2022)
Pekár argumentuje tím, že nejde o květináče, ale o vegetační boxy, které stromům pomáhají, aby v těžkém území centra města zvládaly klimatickou změnu. „Na náměstí se sázejí přirozeně a logicky menší stromy, které slouží k tomu, aby tam byla zeleň, stín, lepší vzduch. Jestli si někdo myslí, že tam budou obrovské lípy nebo platany, tak nebudou,“ zdůraznil.
Pekár zmínil, že je na ploše náměstí navržená velkorysá moderní kašna, jež má přispět k oživení prostoru. Davidov ale oponuje tím, že bude otevřena slunečnímu záření, a nepřinese tak příjemné prostředí pro odpočinek v horkých letních dnech.
„Vedra jsou tři týdny v roce, tak si po tuto dobu budou muset někteří sednout do vedlejšího parčíku u kašny,“ reagoval Pekár.
Petice měla pět bodů, další se týká například rozměrů navrženého pódia, jež má stát na okraji náměstí. Davidov říká, že je projektováno menší než to současné. Korec to odmítá. Podle něj jeho rozměry město diskutovalo i s umělci či agenturami, které se pořádáním akcí zabývají. Navíc v podzemní části jsou sklady a šatny pro vystupující.
Lidé žádají, aby s nimi město mluvilo
Další připomínka si týká toho, že není dořešeno to, jak se bude na místo dostávat těžká technika, například s modulovými stavbami v rámci velkých akcí. „Všechno se tam bude dát realizovat,“ ujistil Pekár.
Podle Davidova by však měla radnice a architekti s občany diskutovat. To, že se letos v srpnu konalo v této věci veřejné projednání, kde zazněly i připomínky, podle něho nestačí. „Pokud nebude diskuse, tak se nemůžeme na ničem domluvit. Nejde o nic jiného než o to, abychom se spolu bavili,“ dodal Davidov.
Město vypsalo architektonickou soutěž na proměnu náměstí, aby se práce mohly dělat ve dvou etapách. V první se počítá s předlážděním náměstí, parkovištěm, pódiem s kolonádou, změnou zeleně a instalací laviček.
Druhá etapa obnáší zastavění sousedního parku. Zatím ale není jasné, kdy a jestli vůbec se k ní přistoupí. Proto město chce, aby i první etapa mohla být definitivní.
