"Myšlenkou postavit rozhlednu podle Jurkoviče jsem se zabýval 35 let. Zbyla po něm jen kolorovaná kresbička. Musel jsem původní návrh rozpracovat tak, aby odpovídal dnešním požadavkům," líčí Antonín Závada, meziříčský architekt, který se specializuje na dřevostavby a lidovou architekturu.
Na Karlově kopci nedaleko Valašského muzea v přírodě v těchto dnech už stojí kamenné základy rozhledny. Věž bude měřit asi 30 metrů. Ochoz bude umístěný 28 metrů nad zemí, umožní příjemný rozhled na Radhošť, do centra města a na Hradisko, kde stával strážní hrad.
Dřevo na stavbu rozhledny v Rožnově pod Radhoštěm musí vozit koně.
Rozhledna podle Dušana Jurkoviče vzniká v Rožnově pod Radhoštěm.
K rozhledně by mohly dokonce vést lázeňské chodníčky jako vzpomínka na to, že město bylo v minulosti centrem lázeňství.
"Roubená stavba je už na místě, dokončujeme stěny. Teď jsme asi ve výši sedmi metrů," popsal Jaroslav Závada ze společnosti Commodum, která rozhlednu staví.
Stavbu ozdobí ručně vyráběné prvky
Dušan JurkovičArchitekt a návrhář (1868-1947) byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil si velmi osobitý styl výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Říkali o něm, že je básník dřeva. Jurkovič navrhl budovy a pohádkovou lázeňskou kolonádu v Luhačovicích, podle jeho návrhu byl opraven zámek v Novém Městě nad Metují. Je autorem Křížové cesty na Hostýně nebo budov Libušín a Maměnka na Pustevnách. |
Stavaře ale na kopec s těžkou technikou nepustí, materiál proto musí tahat koně. Unikátní stavba klade vysoké nároky i na opracování dřeva. "Průřezy, délky trámů jsou nestandardní. Co se týká zdobení, musíme využít ruční práci, složité prvky lidové architektury se nedají udělat strojově," upozornil Závada.
Na stavbu zvlášť vybírali i dřevo, které muselo být víc než sto let staré. Mimochodem, Jurkovič stavbu nakreslil jen jako jednobarevnou. Takže odborníci teď řeší, jakou barvu ve skutečnosti bude mít.
O tom, že postaví rozhlednu na Karlově kopci, rozhodli na rožnovské radnici loni v listopadu. Rozhledna se zařadí mezi Jurkovičova díla, jako jsou Maměnka, Libušín nebo domy v Luhačovicích.
"Měl jsem to štěstí, že jsem o tom projektu věděl, a začali jsme se původními plány zabývat. Jurkovičův nákres ležel sto let ladem. Byla by škoda ho nevyužít," uvedl Daniel Drápala, radní Rožnova, etnograf a historik.
"Rožnov získá zajímavý objekt atraktivní pro cestovní ruch, který k nám přiláká návštěvníky. Navíc je to splnění dluhu vůči významným osobnostem. Jde o naplnění přání Jurkoviče i původního ředitele Valašského skanzenu Rudolfa Bečáka," upozornil radní.
Jurkovič měl koncem 19. století v plánu postavit rozhlednu v Brňově u Meziříčí, to se ale nesplnilo. O desítky let později uvažoval o stavbě stejné rozhledny u muzea právě Rudolf Bečák, který řídil Valašské muzeum v přírodě v 60. letech.
