„Odlovu mývala se věnujeme velmi intenzivně. Rychle se množí a nemá tady přirozeného nepřítele. Ničeho se nebojí,“ líčí Němeček, který je hospodářem mysliveckého spolku Postoupky-Hradisko.
Počty odstřelených mývalů rostou v celém kraji. Myslivci loni odlovili rekordních 307 mývalů severních. V roce 2024 to bylo 253 a rok předtím jen 227. „Jeho populace se stále zvedá. V kraji může být i pět tisíc kusů,“ odhaduje Němeček.
Fotopast potvrdila výskyt mývala v CHKO Soutok. Ohrožuje ptáky i obojživelníky |
V sousedních Jeseníkách zase mají problémy se psíkem mývalovitým, který ve Zlínském kraji tak rozšířený zatím není. Loni ho tady ulovili 57 kusů. Mýval severní je zde větší hrozba.
„Před deseti lety jsme o mývalovi nevěděli, teď jeho počty stoupají. Nadělá spoustu škody pod vodou, na souši i na stromech,“ upozornil hospodář otrokovického mysliveckého spolku Rudolf Mac.
Kořistí mohou být i užiteční ptáci
Mýval, jehož původní domov je v Severní Americe a v Evropě, se začal chovat ve 20. století kvůli kožešině. Vyplení hnízda ptáků na stromech, v dutinách i na zemi. Nevybírá si mezi vajíčky nebo mláďaty. Dokáže likvidovat také malé zajíčky a v krajním případě oslabenou srnčí zvěř. Ve vodě útočí na ryby či plže, nepohrdne plazi. Je to všežravec, který dokáže narušit přirozenou rovnováhu v krajině.
Na Lounsku řádí mývalové, jinde ondatry a nutrie. Jak Česku škodí invazní druhy |
„Nepřímo ohrožuje i lesní porosty, protože jeho kořistí mohou být užitečné druhy ptáků, jejichž potravou jsou larvy a housenky škůdců lesních dřevin,“ podotkla mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Ivana Beránková. „V oblasti Kroměřížska je to navíc nešťastné s ohledem na známou a unikátní ornitologickou lokalitu se vzácnými a málo běžnými druhy ptáků,“ upozornila.
„Když jeho populaci nebudeme tlumit, může to být jako s liškou, která se dostává do okrajových částí měst a obcí, kde má dostatek potravy,“ poznamenal Mac.
V noci rdousí slepice v kurníku
Mývalové severní ale už teď cílí i na kurníky u rodinných domů, kde rdousí slepice. Většinou to nebývá přes den, protože jde o noční tvory. I proto bývá jejich odlov složitější.
Mývalí zkáza v ostravské zoo. Vetřelci plení škeble a ohrožují další živočichy |
Lidé mohou ke snížení jejich populace přispět například tím, že nebudou v noci rušit myslivce na čekané v lese. „Když sedíte na posedu a pak kolem vás proběhne člověk s čelovkou, tak toho moc neulovíte. Už ani v noci bohužel nebývá v lese klid,“ řekl Mac.
Myslivci nejčastěji loví mývaly z posedů a kazatelen. Lákají je vnitřnostmi, rybami či vnadicími pastami. Jen občas používají pasti, které by se ale měly každý den kontrolovat. Mýval je navíc natolik chytré zvíře, že si ji dokáže sám otevřít, pokud zátvor nemá bezpečnostní jištění. Stát nabízí podporu tisíc korun na jedno odchytové zařízení na každých sto hektarů honitby.
Nejvíce řádí na Kroměřížsku
Mýval se nejvíce vyskytuje v lužních lesích a poblíž řek a rybníků. To potvrzují i zkušenosti členů mysliveckého spolku v Hulíně, kteří letos odlovili nejvíce mývalů severních u tamních štěrkovišť a rybníků ležících nedaleko řeky Moravy. „Jeho výskyt je stále častější. Když člověk nezasáhne, škody budou stále větší,“ míní hospodář hulínských myslivců Jan Dvořák.
Ve Zlínském kraji byla jeho regulace zaznamenána nejvíce na Kroměřížsku podél řeky Moravy, včetně širší oblasti Chropyňska a Hulínska. Pak také v prostoru Otrokovicka a Napajedelska, v nivě Moravy na Uherskohradišťsku a směrem k jižní hranici kraje.
„Nejvyšší počty byly evidovány v honitbách v katastru obcí Kroměříž, Záhlinice a Chropyně,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Soňa Ličková.
Mýval může přenášet i vzteklinu
Na kraji se scházejí statistiky o zastřelených kusech mývala severního i psíka mývalovitého. „V přírodě se s oběma druhy setkáváme stále častěji. Příslušná vyhláška je společně s nutrií říční, norkem americkým, ondatrou pižmovou a husicí nilskou řadí mezi druhy živočichů vyžadující regulaci,“ zdůraznila Ličková.
Mýval na talíři? V Německu z něj připravují netradiční speciality |
„Počty evidované v mysliveckém roce 2024/2025 jsou zatím rekordní, ale samotný růst počtu úlovků nemusí přesně odpovídat růstu populace, protože jej ovlivňuje také intenzita regulace,“ doplnila.
Oba druhy mohou navíc přenášet i nemoci, například vzteklinu a psinku. Zvláštní riziko představuje škrkavka mývalí. Její vajíčka jsou vylučována trusem a člověk se může nakazit jejich náhodným pozřením. Larvy mu potom mohou způsobit vážné poškození zraku a nervové soustavy.
„Pro myslivce a veřejnost je proto důležité nedotýkat se uhynulých ani podezřele se chovajících zvířat holýma rukama, zabránit kontaktu loveckých psů s kadávery a při manipulaci používat rukavice,“ dodala Ličková.
