Včely hemžící se v posledních dnech kolem úlů předznamenávají začátek nové sezony. Z té letošní ale mají včelaři ze Zlínského kraje veliké obavy. Včelstva jim totiž decimují nemoci – hlavně mor včelího plodu.
Ve Zlínském kraji je momentálně na 160 ohnisek této choroby, nejvíc v celé republice. Nejhůře je na tom Zlínsko, o něco menší škody jsou v okolních okresech.
„Za sedmapadesát let, co včelařím, jsem nic takového nezažil,“ řekl předseda uherskohradišťského okresního svazu včelařů Karel Hladiš.
Situace je o to nepříjemnější, že při nákaze morem je podle zákona možné jediné řešení – včelstva i s úly a vybavením spálit.
„Loni se v celém Zlínském kraji muselo spálit přes osm set včelstev, to jsou alarmující čísla,“ upozornil jednatel okresní organizace ve Zlíně Karel Krátký.
Někteří chovatelé včel proto upozorňují, že by bylo vhodnější mor léčit antibiotiky, což je v některých zemích povoleno. „Zajímavé by bylo zkoumat, zda by byla možná i jiná cesta, jak s morem bojovat,“ naznačil Josef Okál.
Problém je v tom, že léky se pak neblaze projeví v medu. „Ale dalo by se to udělat tak, že by včelař jednu sezonu med neprodával. Důležitá by byla disciplinovanost,“ uvedl majitel včelí farmy z Pravčic Michal Říha.
Včelaři netuší, proč je na tom nejhůře právě Zlínsko
Samotnou bakterii, která mor včelího plodu způsobuje, je velmi obtížné vymýtit. Její spóry přežívají i desítky let a způsobují tak mnohaleté zamoření celé oblasti.
Zdejší včelaři přitom nemají jasno, proč se choroba rozšířila nejvíc právě na Zlínsku. Podle Říhy nesou na situaci vinu samotní chovatelé.
„Někteří z nich nedodržují základy hygieny. V úlech neuklízejí, používají staré úly, kde se mohou škodlivé spóry držet,“ myslí si.
Karel Krátký je naopak smířlivější. „Těžko někoho odsuzovat, skryté formy moru včelař nepozná,“ poznamenal.
Pomůže nový předpis?
Šíření epidemie by měl zabránit i nový předpis, který platí od začátku letošního roku a který zpřísňuje pohyb včelstev.
„Při přesunu teď vždy musejí majitelé nechat včely vyšetřit na mor. Když budeme disciplinovaní, věřím, že se nákazu povede zastavit a uchráníme tak i jiné části republiky,“ myslí si Hladiš.
Už teď je jasné, že kvůli epidemii podraží med. „Určitě se to promítne. Může se to dotknout i dalších včelích produktů, jako jsou vosk či propolis,“ odhadl Krátký.
Včelaři se domnívají, že cena medu by mohla stoupnout o dvacet až třicet korun za kilogram.
„Předpokládám, že by průměrná cena mohla být kolem 180 korun za kilogram, u lesního tmavého medu o něco více. Pořád je to ale méně než v zahraničí,“ konstatoval Říha.
Například na Slovensku se kilo medu prodává v průměru v přepočtu za 200 korun, v dalších evropských zemích ještě o něco dráž.
