Jeden z mokřadů, který se podařilo obnovit, se nachází v Hrachovci. | foto: Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí

Ochránci obnovují desítky valašských mokřadů, vrací se do nich život

  • 9
Ještě před nedávnem to byla zpustlá zapomenutá místa. Teď se mění v oázy plné vody, kde najdou domov vzácní živočichové. Více než dvě desítky tůní v šesti lokalitách obnovují valašskomeziříčští ochránci přírody. Projekt, který potrvá do konce letošního roku, je svým rozsahem mimořádný.

„Obnovou mokřadů se zabýváme už třicet let. Je to ale činnost, na kterou se velmi obtížně shánějí peníze, a mohli jsme pracovat maximálně na jedné až dvou tůních naráz. To, že se nám teď podařilo získat prostředky na velký projekt, je svým způsobem unikát,“ líčí vedoucí projektu Milan Orálek z valašskomeziříčské organizace ochránců přírody.

Na více než rok trvající práce získali peníze dohromady čeští a slovenští ochranáři z programu přeshraniční spolupráce. Na obnovu mokřadů jdou zhruba dva miliony korun.

V mnohých případech to znamená práci s těžkou technikou a odbagrování tisíců kubíků zeminy. Ta se zpravidla rozhrne po okolí mokřadů, protože terén neumožňuje její odvoz.

„Vytipovali jsme si například lokalitu u řeky Bečvy poblíž Valašského Meziříčí, kde je lužní les. Až do roku 1931 tu protékala řeka, než její koryto narovnali. Je to velmi příhodné místo, tak jsme tu vybudovali několik tůní,“ popsal Orálek.

Ochranáři se zaměřili například i na mokřad Rákosina ve Stříteži nad Bečvou, drobná jezírka v Hrachovci nebo protierozní nádrž v Lešné u Valašského Meziříčí.

V některých případech znovu hloubili zaniklé tůně, které tu vznikly po revoluci.

„Mokřad ve Stříteži zavezli za komunistů stovkou aut se zeminou, když se stavěla továrna na barevné obrazovky v Rožnově. Přes to všechno mokřad odolal a po revoluci se nám podařilo zeminu odhrnout a vysázet v okolí stromy. Teď jsme to museli udělat znova, sucho mokřady ničí,“ vysvětlil Orálek.

Lidé už pozorují proměnu těchto lokalit. Tůně totiž zarůstají rákosem a orobincem a stávají se domovem mnoha druhů žab, čolků, vážek či šídel. Slouží zároveň lesní zvěři.

Ochranáři počítají s tím, že místa budou dostupná zájemcům o přírodu. Například v Lešné vede kolem mokřadu lesní cesta, v Hrachovci je zase dostupný z cyklostezky.

„Dnes je to vzácný pohled, poslední roky byly, co se týče sucha, extrémní a taková místa ve zdejší přírodě najdete jen výjimečně,“ uzavřel Orálek.