Pro jedny nepříjemné překvapení, pro druhé pozitivní zpráva. Dlouho očekávané rozhodnutí ministerstva životního prostředí v každém případě zasáhne desetitisíce lidí.
Stát v něm souhlasí s těžbou štěrkopískuna hranici Zlínského a Jihomoravského kraje.
„Zásadní vliv těžby na životní prostředí a lidské zdraví se neprokázal,“ vysvětlila Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva.
Obyvatelé, kteří se bojí o zdroj pitné vody, o okolní krajinu i nadměrné znečištění dopravou, a to po dobu několika let, jsou překvapení.
„Pro ministerstvo asi není veřejný zájem tak důležitý. Jinak si takové stanovisko neumím vysvětlit,“ prohlásila Martina Hýžová z občanského sdružení Zelená hráz.
Firma Františka Jampílka z Lázní Toušeň plánuje těžbu štěrkopísku na Slovácku už několik let. Potřebuje zabrat asi padesátihektarové území a zhruba na polovině vytěžit každý rok 200 tisíc tun štěrkopísku. Těžit by chtěla 16 let.
Teď má Jampílek na své straně i ministerstvo.
„Jejich studie potvrdila to, co říkáme od začátku, že náš záměr je přijatelný,“ připomněl právní zástupce firmy Pavel Josefus.
Firma: Splnit podmínky nebude problém
Názor ministerstva posunuje těžbu dál. I tak se ale firma před zahájením prací neobejde bez souhlasu dalších úřadů, například báňského.
Trvat to bude minimálně další měsíce. A také se musí vypořádat s podmínkami, na nichž odborníci trvají. Dohromady je jich 58.
Mimo jiné musí aktualizovat řadu podrobných studií, také upravit cestu, po níž budou denně jezdit nákladní auta, zpracovat měření hluku, omezit přepravu jen na pracovní dny nebo přísně hlídat hladinu spodní vody.
„Věděli jsme od začátku, že to nebude lehké. Podmínky ale nebudou problém,“ konstatoval Josefus.
S plánovanou těžbou ale nesouhlasí uherskoostrožská radnice.
„Dokud nezměníme územní plán, tak se těžba nerozjede,“ ujistila místostarostka Ostrohu Jiřina Galušková.
Na místě plánované těžby je totiž obdělávané pole a pozemky, které těžaři už zčásti vykoupili. Zastupitelé ale využití tohoto místa měnit nechtějí. Alespoň prozatím.
„Předpokládám, že na nás zase budou tlaky, abychom těžbu povolili,“ naznačila místostarostka.
Ohrozí těžba prameniště pitné vody?
Obyvatelé Ostrohu i sousedního Moravského Písku se od začátku zveřejnění záměru těžby bojí o zdroj pitné vody, o zánik vzácných přírodních oblastí i zamoření nadměrnou dopravou.
Konkrétně s dopravou by si aspoň částečně mohla poradit chystaná silnice R55, která má z Otrokovic pokračovat na jih do Břeclavi. Výstavba kolem Moravského Písku ale začne nejdřív v roce 2019 (více zde).
Pod petici proti těžbě se podepsalo necelých 13 tisíc lidí. A za pravdu jim dávají i některé názory vodohospodářů, hydrogeologů či několika úředníků.
„Máme důkazy, že těžba ohrozí naše prameniště podpovrchové vody, které zásobuje přibližně 130 tisíc lidí z Hodonínska a některých částí Břeclavska,“ upozornil ředitel Vodovodů a kanalizací Hodonín Pavel Koubek.
Uherský Ostroh navíc z jedné strany obtéká řeka Morava, z další mají štěrková jezera u Ostrožské Nové Vsi. A bojí se, že ve chvíli, kdy je obklopí další vytěžené území, bude obec ohrožena povodněmi.
Naopak těžaři mají k dispozici studie, jež ohrožení nepotvrzují.
„Každá těžba znamená podstatný zásah do krajiny, ale splněním podmínek se dá vše pohlídat,“ ujistil vedoucí krajského odboru životního prostředí Alan Urc.
