Od 90. let, kdy fond vznikl, přesahovaly úroky pětiprocentní hranici. A zatímco na bankovním trhu šla cena půjček dolů, ve Vsetíně zůstávaly stejně vysoké. „Peníze nám proto ve fondu ležely ladem. Lidé neměli motivaci si půjčky brát, v posledních letech o ně nebyl prakticky vůbec zájem,“ poznamenal vsetínský starosta Jiří Čunek.
Nově se tak nyní mají úroky u půjček pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. Obyvatelé na ně navíc dosáhnou bez ručitele.
„Věříme, že to bude pro lidi zajímavé a nebudou si například muset vybírat svá stavební spoření,“ je přesvědčen místostarosta Tomáš Pifka. Lidé mohou na vsetínské radnici o půjčku zažádat až do konce února. Získané peníze pak využijí při opravě fasád, výměně oken a balkonů nebo přebudovávání bytového jádra.
„Nabídku jsme doplnili i o možnost opravit z půjčky střechu staršího domu a modernizaci výtahů v panelácích,“ zmínil Pifka. V letošním roce lze z fondu vyčerpat více než devět milionů korun, maximálně může jedna domácnost získat 300 tisíc. Lhůta splatnosti půjčky se pak pohybuje od čtyř do šesti let.
Od roku 2009 funguje Fond rozvoje bydlení také v Uherském Hradišti. Za tu dobu z něj 211 žadatelů získalo na úpravy svých domovů více než 46 milionů korun. Dalších více než pět milionů mají šanci získat letos, nejvýše však může zájemce do konce března zažádat o 500 tisíc.
Zlín a Kroměříž už půjčky nenabízí, nebyl zájem
„Zájem o půjčky je dán velmi příznivými úrokovými sazbami,“ poukázal mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma. Jejich výše se odvíjí od sazeb České národní banky, které loni činily jen 0,24 procenta.
Naopak obyvatelé Otrokovic o peníze z fondu příliš nestojí. Loni město poskytlo půjčky ve výši 266 tisíc korun, předloni to bylo 560 tisíc. Na konci 90. let, kdy fond vznikl, byl přitom zájem obrovský, lidé si z něj půjčili téměř 30 milionů korun. „Souviselo to s odstraňováním škod na domech po povodních z roku 1997,“ domnívá se otrokovický starosta Jaroslav Budek.
Město nyní uvažuje o tom, že nabídku fondu rozšíří. O konkrétních možnostech se ale teprve bude jednat, proto starosta odmítl být konkrétnější.
To ve Zlíně a Kroměříži už lidé z fondů peníze nezískají. Tamní radnice kvůli upadajícímu zájmu o půjčky jejich nabízení před časem zastavily.
„Zájem byl mnohem nižší, než jsme předpokládali, lidí chodilo málo,“ připustil náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld. Podobné to bylo i v Kroměříži. „Platební morálka lidí navíc nebyla úplně nejlepší. Osobně si myslím, že šlo také o suplování služeb finančních ústavů,“ popsal vedoucí finančního odboru kroměřížské radnice Radim Hlaváč.
Mluvčí Komerční banky Michal Teubner upozornil, že půjčky od měst mohou pro některé její klienty znamenat přilepšení k financování bydlení. Pro banku se prý ale nejedná prakticky o žádnou konkurenci. „Jde o okrajové doplnění nabídky hypotečních bank,“ sdělil Teubner.
