Pomohla by jim dětská skupina, kterou tam však nemají. „Věřím, že to novou školkou vyřešíme,“ doufá starostka Andrea Strnadová. Současně ale neskrývá nespokojenost nad takovým záměrem státu.
„Zdá se mi, že stát na obce v poslední době hází spoustu věcí. Budeme muset platit nepedagogické pracovníky, přitom nám výhledově mohou klesat daňové příjmy a snižují se dotace. Kvůli tomu nebudeme moci dělat tolik investic, kolik bychom potřebovali,“ postěžovala si.
Novela školského zákona, která povinnost plateb zavádí, bude platit od letošního května. Výhrady k ní mají i další starostové, včetně Sdružení měst a obcí (SMO) ČR, které zvažuje podání ústavní stížnosti, neboť zákon ukládá samosprávám povinnosti bez zajištění odpovídajících zdrojů.
Čtyřicet tisíc dětí nemá místo ve školce. Exkluzivní data, ve kterých obcích chybí |
„Chápeme potřebu podpory rodin s malými dětmi, ale tento způsob je pro obce dalším nepřiměřeným finančním i organizačním zatížením, které v praxi nemá odpovídající reálný dopad na dostupnost předškolního vzdělávání,“ míní ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.
Starostové vnímají platby rodičům spíše jako trest, sankci za to, že neposkytli dostatek volných míst. Přitom k řešení situace to podle nich nijak nepřispěje.
„Vyřešení problému není otázka desítek nebo stovek tisíc, ale milionů korun. A ne každá obec má takové prostředky. Pokuta pět tisíc korun mi nepřipadá jako systémové řešení. Jen budou obce zase naštvané,“ míní starosta Březnice Josef Hutěčka.
V jeho obci obyvatel stále přibývá a školku proto už dříve rozšiřovali. Přes 70 míst je dnes dostačujících.
Problémy mohou mít hlavně menší obce
Hlavně menší obce ale mohou mít problém s tím, aby na případný rychlý nárůst počtu dětí zareagovaly přístavbou mateřské školy. Navíc pak hrozí, že prostory zůstanou prázdné, když dětí zase ubude. Nákladů na ně se však nezbaví.
„Pokud by měla být taková povinnost udržitelná, musel by stát současně garantovat odpovídající financování. To se však neděje,“ upozornila Vladyková.
V Poličné mají kapacitu školky aktuálně zaplněnou. O její přístavbě uvažují, ale určitě nebude hned. Kapacita by se mohla výhledově zvýšit více než dvojnásobně.
Stát chce sloučit malé školy a školky. Zbytečné opatření, kritizují to obce |
„Mělo by se pomoci rodinám, které děti neumístí do školky, ale stát tuto svoji zodpovědnost přenáší na obce. To je špatně,“ je přesvědčený starosta Vojtěch Bača.
„Kapacity ve školce máme na hraně, zatím to zvládáme. Stát ale zase něco přehazuje na obce,“ poznamenal starosta Lukova Michal Teplý. Pokud by dětí v obci přibývalo, počet míst v mateřské škole by se podle něho mohl stavebními úpravami zvýšit o dvanáct.
„Kapacitu ve školkách máme dostatečnou, a kdyby dětí výrazněji přibylo, dokážeme si s tím poradit. Ideální řešení to ale není, i když chápu, že stát potřebuje pracující lidi,“ podotkla náměstkyně zlínského primátora Martina Hladíková, která má školství v kompetenci.
O dětské skupiny není velký zájem
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle mluvčího Jakuba Augusty dlouhodobě usiluje o to, aby rodiče měli možnost dřívějšího návratu do práce. K tomu mají sloužit i dětské skupiny, což je jiná forma péče o děti předškolního věku. Obce do ní budou muset umístit dítě, pokud na ně nezbude místo ve školce. Ačkoliv na dětské skupiny stát vypisuje dotace, velký zájem o ně není.
„Až poslední možností je rodičům nabídnout kompenzaci, tedy uhradit prokazatelné náklady na zajištěnou péči, například chůvou. A to až do výše maximální úhrady za místo v dětské skupině,“ sdělil Augusta. „Nejedná se tedy o sankci za nesplnění povinnosti, ale o jednu z možností podpory rodičů.“
Dosáhli svého. Odklad reformy financování nepedagogů vzešel ze Zlínského kraje |
Podle školského zákona mají obce povinnost zajistit místo pro děti od tří let v mateřské školce či jiném předškolním zařízení od roku 2018. Novela zákona prošla legislativním procesem, jehož součástí byla pracovní jednání a meziresortní připomínkové řízení, kterého se účastnili i zástupci samospráv. „Skutečně tedy nešlo o žádné překvapení,“ řekl mluvčí resortu.
O nás bez nás, říkají starostové
Starostové ale mají pocit, že se rozhoduje o nich bez nich, a ne poprvé. A pokud už vznesou připomínky, stát je nerespektuje.
Od příštího roku mají obce a města platit kuchařky, uklízečky a školníky ve školách. Ačkoliv jim stát slibuje, že jim na to pošle peníze v daňových příjmech, mají obavy, že to nebude stačit. Toto opatření mělo platit od letošního září. Poté, co se proti němu zvedla vlna odporu, jež začala ve Zlínském kraji, to má být od začátku roku 2026.
Nejhlasitěji kritizoval převod nepedagogických pracovníků starosta Luhačovic Marian Ležák, jemuž se nelíbí ani snahy ohledně plateb za neumístěné děti.
 |
