V prvních letech to vůbec nebylo znát. Až si problému s očima u tříletého Filípka všimla učitelka v soukromé mateřské škole. Sama totiž měla dítě s podobným postižením. Když pak rodiče vzali syna k oční lékařce, byl to pro ně šok.
„Zjistilo se, že jedno oko má špatně prokrvené, nedovyvinuté a to způsobuje tupozrakost. Lékařka nám tehdy řekla, že na něj vidí stěží na pět procent,“ vzpomíná otec Pavel Neckář ze Zlína. „Ale druhé měl úplně v pořádku, i proto jsme si toho nevšimli, protože zdravé oko všechno táhlo samo. Začali jsme to intenzivně řešit.“
Jeho synovi je teď šest let a díky pravidelnému cvičení, každodennímu trénování a docházení ke specialistovi se vidění podařilo zlepšit na patnáct procent. Teď bude mít Filip ve školce na ulici Luční, která je největší ve Zlíně, další šanci své postižení ještě více spravit.
Mateřinka totiž ve spolupráci se zlínskou nemocnicí otevřela ortoptickou cvičebnu, ve které bude zkušená specialistka s dětmi se zrakovými vadami pravidelně jednou týdně několik hodin pracovat.
„Občas se setkáváme s dětmi, které mají zanedbané oční vady a jejich rodiče ani nemají šanci poznat problém. Takto jim můžeme pomoci u dítěte nejen najít komplikaci, ale především se potom pravidelně na problém zaměřit a zlepšovat zrak přímo ve školce,“ uvedl ředitel mateřinky David Bělůnek.
Mezi vrstevníky se děti s vadami cítí lépe
Tupozrakost, šilhání a další vady nejsou u dětí extrémně časté, ale také ne výjimečné. Loni prošlo Speciálním pedagogickým centrem ve Zlíně 111 klientů se zrakovými vadami, a to nejen v předškolním věku, ale i školním a středoškolském.
Centrum má ve Zlíně i jednu třídu mateřské školy, do které dochází několik dětí se zrakovou vadou. Další necelá dvacítka navštěvuje speciální třídu ve školce v Krhové na Valašsku a řada dětí s potížemi je zařazená do běžných tříd a pracovnice centra za nimi dojíždějí.
Nerozeznala člověka od psa. Čekání na návrat zraku zkracuje tkáňová banka |
„Stabilně máme jednu třídu se čtrnácti dětmi pořád zaplněnou. Děti v ní denně nosí okluzory, trénují, cvičí na přístrojích. Výhodou je, že se mezi vrstevníky se stejným problémem cítí komfortněji, lépe se s tím sžijí,“ popsala ředitelka školky v Krhové Ivana Gefingová.
Odborníci se totiž shodují, že pro děti je nejdůležitější začít s léčbou těchto vad co nejdříve, tedy už ve školce. Mohou se díky tomu očního problému zcela zbavit. Naopak v případě neléčení mohou mít celoživotní zrakové postižení.
„Čím dříve vadu diagnostikujeme, tím dříve děti začneme léčit a tím pádem můžeme zabránit tomu, aby děti tupozraké zůstaly,“ zdůvodnila otevření cvičebny v Luční ulici Marcela Sušilová, oční lékařka z Baťovy nemocnice, kam dochází čtyřicet dětí s těmito vadami.
Léčebný proces je běh na dlouhou trať
„Když se miminko narodí, oko jako orgán je vytvořené, ale teprve s příchodem na svět se mozek učí ho používat. Říkáme, že se mozek učí správně koukat,“ vysvětlila.
„Tento proces ale trvá jen do určitého věku, zhruba do šesti let. Proto když je nějaká dioptrická vada nebo jiné oční onemocnění, tak se mozek nenaučí oko používat správně a dítě celý život špatně vidí. Proto je důležité změny včas rozeznat a léčit,“ doplnila Sušilová.
Míst ve školách je dost. O některá ale rodiče stojí víc než o jiná |
„Myslím, že dětí u nás v ordinaci přibývá, ale to je spíše proto, že máme lepší záchyt. Dříve se asi nedařilo odhalit potíže v takové míře jako teď,“ poznamenala ortoptistka Aneta Lekešová, která je vysokoškolsky vzdělanou zdravotnicí se speciálním zaměřením na poruchy vývoje zraku především u dětí.
Právě ona teď začala jednou týdně do mateřské školy chodit, aby Filipovi a dalším sedmi dětem pomáhala. „Pracujeme tady s různými pomůckami, přístroji a metodami. Ale je to běh na dlouhou trať, u někoho stačí dva tři roky, u jiného je potřeba i pět let,“ zmínila Lekešová.
„Úspěšnost je pak hodně závislá na tom, jak rodiče s dítětem cvičí doma a dodržují pravidelnou terapii. Pak se šance také zvyšuje,“ doplnila. Do budoucna se chce Mateřská škola Luční věnovat dětem s očními vadami ještě více.
