Jan Antonín Baťa se prochází v dnešní době Prahou a vzpomíná na svůj byt, který zde kdysi měl. V roce 2011 zavítá na pohřeb prezidenta Václava Havla, který byl vnukem Huga Vavrečky, jenž býval jeho blízkým spolupracovníkem. A je také u Národního soudu v roce 1947, který ho odsoudil za údajnou vlastizradu.
To vše se stalo, avšak pouze v románu S Baťou v džungli, který ve čtvrtek ve zlínské krajské knihovně představila spisovatelka a hispanistka Markéta Pilátová společně s nejstarší Baťovou vnučkou Dolores Bata Arambasic.
Hlavní postavou knížky z nakladatelství Torst je její dědeček, nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati.
„V románu je možné cokoliv. Především jsem ale chtěla, aby se Jan Baťa mohl vyjádřit k tomu, co prožíval, a hlavně sám k sobě. Proto je to duch, jenž se může zjevit kdekoliv a kdykoliv,“ uvedla Pilátová, která knihu psala čtyři roky.
Nedělní schůzky s Baťovou vnučkou
Pracovala na ní přímo s Dolores. Ta žije na farmě u brazilského města Bataypora, jež založil její dědeček, a je také jednou z postav knihy.
„J. A. Baťu v naší hře nesoudíme“Rozhovor s režisérem nové zlínské inscenace |
„Poskytla jsem Markétě všechny své archivní materiály, kde byly dopisy, fotografie a dokumenty týkající se soudů. Začalo ji to zajímat, ptala se na kolonizaci a další věci,“ přiblížila Dolores Bata Arambasic.
Pilátová v Brazílii učívá tamní lidi češtinu a u Baťovy vnučky přespává.
„Každou neděli jsme si dávali kávu a já jsem Dolores přečetla, co jsem napsala. Tím se jí taky oživily vzpomínky, začala vyprávět a měla jsem další materiál. Ptala jsem se i na drobnosti, třeba jaký parfém používala její maminka,“ upřesnila Pilátová.
„Vystihla ducha doby i mého dědečka“
Autorka přiznává, že některé postavy jsou smyšlené. Své dílo nazývá poctivě vyrešeršovanou fikcí, v níž ale není lež. Chtěla, aby se Jan Antonín mohl vyjádřit ke svému těžkému osudu.
Před válkou odjel ze Zlína za oceán a z Brazílie sledoval, jak byl odsouzen za vlastizradu, protože se nepostavil za odboj. Očištěn byl až v roce 2007.
„Své odsouzení vnímal jako velkou křivdu a vyjadřoval se k tomu ve svých deníkových záznamech a básních. I to je v knize,“ upozornila Pilátová, která se se svým románovým hrdinou nepřímo setkala už v dětství. Je totiž rodačka z Kroměříže.
„První informaci o něm mám tu, že chtěl české občany vystěhovat Hitlerem do Patagonie. Fascinovalo mě, jak komunisté dokázali překroutit realitu. To se týká i jeho odsouzení,“ říká Pilátová.
Dolores Bata Arambasic knihu bere i jako částečnou satisfakci. „Je to další část pravdy, kterou chci šířit. Markéta navíc dokázala vystihnout ducha doby i mého dědečka,“ doplnila.
