Pondělí 13. července 2020, svátek má Markéta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 13. července 2020 Markéta

Za jak dlouho zmizí sáček? Může to být sto let, říká univerzitní expert

  8:25aktualizováno  8:25
Marek Koutný, expert na inženýrství ochrany životního prostředí z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, v rozhovoru pro MF DNES hovoří o zajímavých souvislostech týkajících se skleníkových plynů, globálního oteplování a rozkládání plastů.

Marek Koutný je ředitelem Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí na Fakultě technologické Univerzity T. Bati ve Zlíně. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

K chemii ho přivedl Jaroslav Neužil, jenž tento předmět učil na zlínském Gymnáziu na Lesní čtvrti. „Byla to legenda školy a nesmírně charismatický vyučující,“ vzpomíná Marek Koutný, který poté vystudoval biochemii a od roku 1999 působí na Fakultě technologické Univerzity T. Bati. Nyní je profesorem a ředitelem Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí.

Na nedávném prvním ročníku vědeckého festivalu Zažij vědu, který hostila zlínská univerzita, Koutný vedl workshop nazvaný Století CéÓ2, v němž popisoval zajímavé souvislosti týkající se nejen skleníkových plynů.

„Zabývám se biodegradacemi, tedy tím, jak se v přírodě rozkládají cizorodé látky, zejména polymerní materiály čili plasty. Finálním produktem pak jsou plyny – oxid uhličitý nebo metan. Téma oxidu uhličitého souvisí s tématem globálního oteplení, o němž se nyní hodně mluví,“ popsal Koutný.

Máte nějaká konkrétní data, z nichž vycházíte?
Za posledních sto let vzrostla koncentrace oxidu uhličitého z 300 ppm na 400 ppm (výraz ppm se používá u velmi nízkých koncentrací, je to jedna miliontina celku – pozn. red.), což je významný nárůst. Základním vysvětlením je, že přibývá spalování fosilních paliv. Ale když půjdeme dál do minulosti, tak i v průběhu posledního půl milionu let koncentrace oxidu uhličitého kolísala, v dobách teplých ho bylo kolem 300 ppm a v dobách ledových dokonce jeho koncentrace klesala až na zhruba 170 ppm. Blížila se dokonce limitu, při němž mohou existovat rostliny, jež oxid uhličitý potřebují. Udává se, že hraniční je pro ně koncentrace 150 ppm. To mohlo vést dokonce k tomu, že veškeré rostliny, a tedy i živočichové vyhynou, což by pochopitelně byla obrovská ekologická katastrofa.

Jak se dá zjistit, jak vypadalo složení atmosféry před tolika lety?
Údobí posledních 400 tisíc let lze změřit pomocí vrtů v ledovcích v Grónsku nebo Antarktidě. Plyn uzavřený v jednotlivých vrstvách ledu se poté analyzuje a na základě jeho složení můžeme rekonstruovat složení atmosféry.

Co si myslíte o tématu změny klimatu?
Nejsem odborník na toto téma, ale s tím, co dělám, daná oblast souvisí a k dispozici jsou zajímavé vědecké údaje. Klima se už v minulosti měnilo zásadním způsobem a trochu mě děsí, jaký obraz se v souvislosti s globálním oteplováním vytváří. Líčí se jako apokalypsa. Jako vědec jsem k tomu trochu skeptický.

Mluví se o tom, že příroda dostává v posledních letech hodně zabrat, souhlasíte s tím?
V něčem určitě ano, ale třeba kvalita vody v řekách se u nás za posledních třicet let významně zlepšila. Platí mnohem přísnější limity, co lze vypouštět do řek. Na druhou stranu se začínají sledovat například koncentrace takzvaných mikropolutantů ve vodě. Jde třeba o látky pocházející z léčiv nebo kosmetiky. Ještě před patnácti lety nebyla možnost, jak je stanovit. Proto se to téměř neřešilo. Dnes už je věda zase o kus dál, ale dat máme pořád málo, chybí srovnání účinků v dlouhodobém měřítku, a hlavně to zatím nemá nějaké dobré řešení.

V anotaci na váš festivalový workshop píšete, že „metan, zlovolný skleníkový plyn (CH4), mají na svědomí prdící krávy. Dělá to tedy z bůčku ekologičtější potravinu, než je steak?“. Jak to tedy je?
To je samozřejmě trochu nadsázka. (usmívá se) Metan má jako skleníkový plyn vyšší účinnost a má se za to, že jeho vyšší emise souvisejí se zemědělci a využíváním půdy. Je totiž mimo jiné produktem metabolismu býložravců. Mluví se o tom, že čím více jsou lidé bohatší a mohou si často dopřát maso, tím více se zvyšuje počet krav na Zemi a roste produkce skleníkových plynů. I mě by však zajímalo, jak to bylo dříve, kdy bylo na Zemi mnohem více divokých zvířat – jako třeba bizonů.

Zmínil jste, že se zabýváte rozkládáním plastu. Co se děje třeba s polyetylenovým sáčkem, který někdo vyhodí ve volné přírodě?
V horizontu několika desítek let se rozpadne na menší kousky. Takto vznikají tzv. mikroplasty, jež mohou mít negativní účinky. Ovšem o plastech se uvádí – a je to jejich velká výhoda – že to jsou inertní materiály (nereagující s jinými látkami – pozn. red.), takže by to nutně nemusel být velký problém. Tyto mikroplasty lze najít i v pitné vodě, často jde o textilní vlákna. Když se vrátíme k onomu sáčku, tyto malé kousky postupně zmizí, a protože molekuly plastů nejsou až tak vzdáleny od přírodních, nakonec je „sežerou“ různé bakterie. Ovšem jak dlouho celý tento proces trvá, lze jen těžko říct. Plasty jsou tady s námi ve větším měřítku 50–70 let, zatím to tedy nevíme. Pravděpodobně to může trvat kolem 100 let.

Češi se již naučili plasty třídit, že?
U nás vychází čísla dobře a základ systému funguje, ale musíme se posouvat dál. Teď se stále víc tlačí na další recyklaci plastů a mluví se o tom, že plastové výrobky budou muset povinně obsahovat část recyklovaného materiálu. Možná se věci zlepší zavedením automatických třídicích linek, které dokážou identifikovat různé druhy plastů podle materiálů.

Ještě ke třídění plastů v Evropě: jaký to má celosvětový význam, když 95 procent odpadu v oceánech pochází z Afriky a jihovýchodní Asie?
Určitě je potřeba se starat, abychom měli pořádek doma. Nicméně je pravda, že se uzavírají různé mezinárodní dohody, ale často se k nim nepřipojují země, které jsou nejdůležitější, třeba USA a Čína. Četl jsem jeden názor, který vycházel i z konkrétních dat, že míra vůle třídit odpad souvisí s bohatstvím a kvalitou správy věci veřejných v dané zemi. Čím lépe se lidem daří, tím spíše řeší životní prostředí. Pokrok v posledních letech je však obrovský, ačkoliv si to možná neuvědomujeme. Asie a Afrika se výrazně posunuly, existuje naděje na celkové zlepšení situace.

Autor:
  • Nejčtenější

Dogy na útěku napadly pošťačku i seniora, policisté jednoho psa zastřelili

Policisté na Kroměřížsku zastřelili jednoho ze dvou psů, kteří utekli ze špatně zajištěné zahrady a zaútočili na...

Na domě v Uherském Hradišti se objevila rudá hvězda a nápis Kreml v azbuce

Na soukromé budově na náměstí Míru v Uherském Hradišti se objevila rudá hvězda a azbukou napsaný nápis Kreml. Světelné...

Sjezd z dálničního obchvatu v Otrokovicích se na dva měsíce uzavřel

Sjezd z dálničního obchvatu Otrokovic na hlavní příjezd do Zlína silničáři až téměř do konce prázdnin uzavřeli. Řidiči...

Žalobce zastavil stíhání muže, který už rok seděl za únos. K soudu jdou jiní

Žalobce zastavil trestní stíhání Michala Šnajdra, který si měl za únos, jejž nespáchal, odsedět deset let za mřížemi. K...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Šlo nám o živobytí, komentuje trenér Páník zlínský boj o záchranu

Misi, kvůli které se v březnu vrátil do Zlína, splnil. Klub, odkud se odrazil do velkého fotbalu, udržel s předstihem v...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Ve Zlíně se může znovu začít lyžovat, svah chce získat magnát Valenta

Premium Novým vlastníkem zlínského lyžařského svahu by se měl stát holding Synot hazardního magnáta a senátora Iva Valenty. Ten...

Firmy se poučily z minulé krize, s propouštěním raději vyčkávají

Koronavirová krize se na trhu práce ve Zlínském kraji projeví se zpožděním. Místní firmy sice úřadům práce nahlásily...

ANO ve Zlínském kraji mění lídra, náměstek hejtmana Sukop do voleb nejde

Do podzimních krajských voleb ve Zlínském kraji, v nichž bude obhajovat prvenství lidovecký hejtman Jiří Čunek, nakonec...

Lidé do ciziny nechtějí, letos zůstanou v Česku, říká spolumajitel cestovky

Ani zvýšená poptávka po zájezdech v rámci Česka sezonu nezachrání, uvědomuje si spolumajitel vsetínské cestovní...

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...

Podnikají teprve pár měsíců, jejich recepty i výroba už přinášejí úspěch

Tomáš Starý a Tomáš Novák jsou švagři. Společně podnikají pod značkou Seneb. Vyrábějí rostlinné pomazánky podle svých...