„Odborníci zde zjistili špatnou statiku objektu a stejně tak nízkou akustiku, která už neodpovídá současným požadavkům,“ vysvětlila mluvčí Synotu Magda Pekařová.
„Také jsme si ověřili, že ze strany veřejnosti již o hudební klub není takový zájem, jaký zde panoval v minulých letech, což pro nás – vzhledem k plánovaným investicím – bylo zklamání,“ dodala.
Naráží na fakt, že Synot loni na podzim vyzval veřejnost, aby se zapojila do návrhů, jak má klub v budoucnu vypadat.
Klub Golem sídlil v budově zlínské Tržnice 20 let. Řada dnes populárních kapel v něm hrála ještě coby neznámí muzikanti, například Kryštof nebo No Name.
„Naším záměrem je, aby se jednalo o multifunkční zábavní klub, ve kterém by se konaly nejen koncerty již známých kapel, ale například také základních uměleckých škol, nebo komornější divadelní představení a diskotéky,“ uvedl tehdy majitel Synotu Ivo Valenta.
Přímo v Golemu mělo být i setkání na tohle téma, nakonec ale bylo zrušené. „Lidé nereagovali ani na facebookové výzvy, kdy mohli posílat své nápady a podněty k tomu, jak by měl klub vypadat, aby se zde cítili dobře. Tento projekt jsme tedy prozatím odložili,“ vysvětlila Pekařová.
Do Masters of Rock Café se chodí jen na koncerty
S jejím vyjádřením, že ve Zlíně není příliš velký zájem o nový hudební klub, souhlasí i další lidé z branže. „Investovat desítky milionů korun do otevření nového klubu ve Zlíně by bylo hodně odvážné rozhodnutí,“ má jasno Robin Elšík, majitel Fénix Clubu.
Ten je otevřený druhým rokem a nachází se na místě bývalé diskotéky pod vysokoškolskými kolejemi. Právě do něj mnohé kapely, které dříve mířily do Golemu, přesunuly svá vystoupení ve Zlíně. Vyprodáno tady měli MIG 21 či Monkey Business, kteří dorazí i v únoru.
„Návštěvnost má vzrůstající tendenci, což nás těší, ale celkově je poznat, že táhnou hlavně top kapely,“ podotkl Elšík. „Lidé mají stále vyšší nároky, navíc si můžou zajet na velké koncerty například do nedaleké Vídně,“ dodal.
Jen během koncertů pak mívá plno další zlínský klub Masters of Rock Café. Jeho provozovatelé dříve zkoušeli nalákat sem rockové a metalové fanoušky i na „pouhé“ posezení u piva a hudby. Jenže narazili na nezájem.
„Z hlediska provozu jsme si jednoznačně ověřili, že lidé chodí jen za atraktivními koncerty či divadly. Ambici natáhnout sem pravidelné návštěvníky jindy už ani nemáme. Navíc do Zlína vozíme převážně zahraniční umělce, na naše akce se sjíždí fandové z celé země i Slovenska,“ vysvětlil ředitel Agentury Pragokoncert Jiří Daron.
Nastala generační výměna, starší lidé přijdou jen občas
Faktu, že mainstreamová klubová scéna v krajském městě je nyní trochu utlumená, napomáhá rovněž generační záležitost.
„Lidé ve středním či vyšším věku jdou na koncert většinou maximálně jednou měsíčně. Navíc dorazí pouze na kapelu a pak zase odejdou. Jen menší část z nich tady potom zůstane,“ vypozoroval Elšík. Návštěvnost ve Fénixu tak často táhnou mladí lidé, kteří se chodí bavit každý víkend.
Pomáhá rovněž otevřená Univerzita Tomáše Bati, jejíž studenti sem často chodí. Klub je navíc multižánrový a nabízí alternativní akce i osvědčená jména.
„Dříve jsme zápasili s tím, že lidé nás měli zafixované jako ‚diskotéku‘, která tady dříve fungovala. Ale jsme klasický klub,“ líčí Elšík. „Sto zvířat, což jsou ostřílení matadoři, byli z atmosféry během vystoupení nadšení. To samé Wohnout, Monkey Business a další,“ dodal.
Ve Zlíně fungují i další hudební kluby, většinou však jde o menší podniky, jako je třeba Bamboo Club. Klub na největším městském sídlišti Jižní Svahy láká na koncerty méně známých kapel a také on těží z blízkosti univerzity.
Blok 12 v centru města je zase žánrově jasně vymezený a orientuje se na alternativní taneční scénu. „Jde o méně komerční elektronickou hudbu, jež má ve světě velký ohlas a u nás se k lidem zatím dostává obtížně,“ řekl před časem Michal Pavlenko z Bloku 12.
