Když něco umíte, lidé to ocení i na konci světa, říká foodbloger Hejlík

  11:55aktualizováno  11:55
Zatímco Zdeněk Pohlreich při natáčení gastronomické reality show Ano, šéfe! skončil na 95 epizodách, známý foodbloger Lukáš Hejlík už má na své webové gastromapě přes osm set míst z celé republiky, která osobně navštívil a doporučuje.

Food bloger Lukáš Hejlík debatoval s lidmi ve zlínském Obchodním domě | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Ano, šéfe! bylo něco úplně jiného, než co dělám já. Vybírali si podniky, které přinesou určitý konflikt. Já stojím na pozitivních příkladech. Říkají mi notorický chválič. Ale tak to je, nechci ztrácet čas špatnými zkušenostmi, proto si už předem místa, která navštívím, vybírám. Myslím, že je dobré si trošku zajet než se hodně spálit, což je i podtitul moji gastromapy,“ říká Hejlík, který nedávno debatoval s lidmi ve zlínském Obchodním domě.

Je možné říct, že historickou úlohou Pohlreicha byla snaha přesvědčit hospody, aby přestaly vařit vyloženě špatně?
Zdeněk Pohlreich hlavně v pořadu říkal naprosto skvělé věci, které mohly být moc poučné pro hospody. Netýkalo se to jen vaření, ale vůbec komunikace, přístupu, interiéru a dalších věcí. Je vidět, že to je borec. Ale pořád to byla spíš televizní show než poučný pořad. Navíc se tam řešilo víceméně totéž, jako by se hospody nedívaly, co bylo v minulých dílech. Navíc do těch podniků pak převážná část lidí jezdila, ne jako fandové gastronomie, ale spíš jako televizní diváci. Neměli žádná velká očekávání, šli tam jen proto, aby zažili něco, co viděli v televizi. Myslím, že uspět v tom pořadu pro spoustu podniků vlastně ani nebyla tak úplně výhra. Je zajímavé sledovat jejich osudy.

Lukáš Hejlík

Devětatřicetiletý rodák z Mostu je divadelním a televizním hercem, objevil se například v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. V současnosti objíždí republiku s vlastním projektem scénického čtení Listování, kde s dalšími herci představuje aktuální knihy ve formě čteného divadla. Gastromapu Lukáše Hejlíka obsahující jeho vlastní zkušenosti se stovkami podniků po celé republice sleduje na Facebooku 80 tisíc lidí.

Vy se oproti tomu snažíte nabádat lidi, aby chodili do podniků za gastronomickým zážitkem, byť je to bude stát něco navíc. Nestálo by to taky za vlastní televizní pořad?
S jedním webem jsem se dohodl na natočení 52 dílů, což mám splněno a na pokračování to úplně nevidím, i když oni by zájem měli. A s televizí je to těžké. Pokud tam máte uspět, musíte vždy přinést něco, na co se mají dívat lidé. A pro mě je lepší si získat spíš o něco omezenější okruh lidí, které to opravdu zajímá než masu velkou. To jsem mohl zůstat u hraní v Ordinaci. (směje se)

Když cestujete po republice, jsou mezi regiony velké kvalitativní rozdíly?
Jsou. Ale o to je pak obdivuhodnější a hezčí najít v regionu něco, co tam nebývá zvykem a všechny to posadí na zadek. Ukáže to, jak byli všichni hrozně opatrní, báli se riskovat. Najednou s tím někdo přijde a daří se tomu. Děje se to v ohromném množství malých měst. A já vidím, že lidi, pro které píšu, právě tohle baví. Vždyť je přece skvělé sednout do vlaku a zajet si třeba na otočku do Břeclavi. To je krásný příběh, Guatemalec šel za prací do Ameriky, kde se v restauraci potká s Češkou z Břeclavi, přijedou sem a otevřou si před nádražím skvělé latinskoamerické bistro. Je to bizarní a dokonalé zároveň.

Jak si vede Zlínský kraj?
Měřítkem může být moje připravovaná knížka s výběrem 365 podniků. Z Karlovarského kraje tam budou třeba jen tři podniky, naopak Zlínský kraj na tom v knížce nebude vůbec špatně.

Na které místo v regionu byste upozornil?
Ve Zlíně třeba Domácí bistro Kudlov dálnice, to byl jeden z našich vůbec nejhezčích úlovků. Nadšená pekařka a její partner grafik na konci světa, na maminčině zahradě, otevřeli unimobuňku. Kdo by tam čekal trhané maso dlouho vařené metodou sous-vide? Kdo by tam čekal raw košíčky s pekanovými ořechy? Je to důkaz, že když máte nápad, můžete ho realizovat kdekoliv, nemusíte investovat miliony, když nemáte možnost je splatit. Stačí začít relativně od nuly s tím, co umíte, a jde to. Lidé to poznají. A ocení.

Když jste o nich dvakrát napsal, vyvolalo to tam absolutní šílenství. Jak čekáte, že bude jejich příběh pokračovat?
To se nedá říct. Dělají to jen oni dva a teď měli nějakou dobu zavřeno, protože paní musela na nějakou operaci. Takže asi taky vidí, že to v životě není nejdůležitější. Jejich svobodou je, že to můžou dělat tak dlouho, dokud je to baví. A je to tak divoké, že to baví i lidi.

Co ještě by neměli milovníci dobré gastronomie ve Zlínském kraji vynechat?
Je toho hodně. Skvělé kavárny jsou ve Zlíně, úspěšná je i pražírna v Huštěnovicích, v Luhačovicích zase místa jako Radun nebo Jizba. Pak celá valašsko-beskydská větev s krásnými hotely a komplexy, kterých je tam skoro nejvíc z celého Česka. A strašně hezký příběh je třeba za restaurací U Vychopňů ve Vsetíně, což byl dříve legendární hostinec, kde byl Tomáš G. Masaryk na předvolebním shromáždění zvolený jako poslanec do Říšské rady. Nyní je to hotel s úžasnou kuchyní.

Jestli dobře chápu, herectví se teď víceméně nevěnujete. Ale někde jste zmiňoval, že vaším filmovým snem je zahrát si Tomáše nebo Jana Antonína Baťu ve filmu o jejich rodině. Kde jste k nim získal vztah?
V Listování hrajeme i knížku Gottland, v níž jedna kapitola se týká rodiny Baťů. Jejich příběh je tam polským novinářem vylíčený v absolutní kostce a přitom tak poutavě. Myslím, že na Jana Antonína bych měl i výšku. Filmové nabídky se mi úplně vyhýbají a docela rád bych si něco zkusil. I když bych si určitě dal pozor na to, co to bude.

Nejčtenější

Poslance Feriho na vinařské slavnosti napadli dva muži, skončil v nemocnici

Dominik Feri na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března 2019)

Poslance TOP 09 Dominika Feriho napadla na koštu vín v obci Boršice na Uherskohradišťsku dvojice mužů. Zraněný Feri byl...

Altrichter: Mám na děti frňák, s rozmazlenými smrady mě nebaví pracovat

Brankář Martin Altrichter slaví se Zlínem titul.

Den před naším rozhovorem si pustil dokument Cesta za titulem. Když sledoval staré záběry, znovu měl husí kůži. Už je...

Řidiče, který najel do lidí v podchodu, nově obvinili z pokusu o vraždu

Pokus s figurínou ukazuje, že kdyby se senior nedokázal pevně přitisknout ke...

Kriminalisté zpřísnili a rozšířili obvinění pětatřicetiletého řidiče, který loni v létě vjel do lidí v podchodu v...

Trpišovský po porážce: Změny nám neprospívají, Zlín je noční můra

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský sleduje hru svých svěřenců ve Zlíně.

Za statečný výkon na Stamford Bridge pršela na jeho družinu ze všech stran chvála. Tři dny po zápase s Chelsea však...

Přivažte se, letíme do pole. Zkušební pilot vzpomíná na drama v Bulharsku

Zkušební pilot firmy Stanislav Sklenář.

S letadlem L-410, které dnes slaví padesát let od prvního startu, je Stanislav Sklenář coby zkušební pilot svázaný více...

Další z rubriky

Na Valašsku zazní z rozhlasu tlukot srdcí, připomene vypálené obce

Dobový snímek z Ploštiny, kde na konci války řádili nacisté.

Čtyři místa na Valašsku, která na konci druhé světové války vypálili němečtí vojáci, připomene v pátek nezvyklá pietní...

Část nadjezdu v Otrokovicích úplně zmizela, auta tudy projedou až v září

Oprava nadjezdu v Otrokovicích potrvá až do září.

Otrokovický nadjezd ke čtvrti Baťov vypadá, jako by ho dělníci právě stavěli. Přitom jde o jeho generální opravu....

Zdobením kraslic se na Valašsku živily celé rodiny, nyní tradice mizí

Etnografka Milada Fohlerová ukazuje titěrnou práci valašských malířů kraslic.

O pozoruhodném „předvelikonočním“ řemesle, které v 50. letech minulého století zachránili na Vizovicku, mluví v...

Najdete na iDNES.cz