Skrývá totiž obrovské množství zmenšenin reálných vyhlídkových věží z Česka i Slovenska. „Po nejnovějším rozšíření tu máme už zhruba 215 modelů,“ přibližuje Radek Bednařík, který před lety Minigalerii zakládal.
Původně přitom rozhledny ukazovat vůbec neplánoval. „Chtěli jsme se primárně zaměřit jen na stavby Dušana Jurkoviče,“ upozornil. „Dnes vycházíme z toho, že bychom lidem rádi předvedli architektonickou krásu a pestrost rozhleden a zároveň tím trochu podpořili hrdost na místo, kde žijeme. Ale Jurkovičovo dílo u nás naleznete také.“
Rozhledny, které jsou pečlivě usazeny ve vitrínách, představují pestrý průřez stavbami, jež lze vidět v různých koutech nejen Česka. Autoři si s nimi vyhráli do nejmenšího detailu, v mnoha případech dokonce využili reálnou stávající či archivní projektovou dokumentaci. Kolekce působí pestře nejen co do typů rozhleden, ale i použitých materiálů. K vidění jsou rozhledny jak papírové, dřevěné či plastové, tak třeba i z lego stavebnic.
Významnou část expozice tvoří modely z 3D tisku. „Chtěl jsem tu mít zastoupeny modely z několika různorodých tvůrčích oblastí a výrobních přístupů,“ zmiňuje Bednařík. Rozhledny zaujmou nejen výškou, podobou či použitým materiálem, ale také místem, kde stojí, či okolnostmi, za jakých vznikly.
„Za každou rozhlednou je nesmírně zajímavý příběh,“ pokyvuje hlavou muž, pro kterého by bylo nemožné vybrat jednu nejzajímavější stavbu. „Všechny jsou srdcovka.“
Řada z vystavených rozhleden drží nějaký primát. Například středočeská rozhledna Bohdanka ve skutečnosti měří přes padesát metrů, což z ní dělá jednu z nejvyšších dřevěných staveb v Evropě. Oproti tomu je zde k vidění i model Cimrmanovy nejnižší rozhledny na světě u Nouzova nedaleko Semil.
„Nechybí tu samozřejmě česká Eiffelovka v podobě petřínské věže, zajímavý je Tokajský sud stojící ve vinařské oblasti na jihovýchodním Slovensku. Krásné stavby máme i přímo ve Zlínském kraji, jako například Vartovnu na Vsetínsku nebo rozhlednu ve tvaru hasáku na Salaši za Velehradem,“ popisuje Bednařík, profesí socioekonomický geograf, jenž se podílel i na návrzích několika rozhleden.
Galerie ukazuje i zaniklé rozhledny
Perličkou je, že některé z rozhleden v Minigalerii byly ještě dříve, než vyrostly ve skutečnosti. To je případ třeba oceňované rozhledny na Kelčském Javorníku v Hostýnských vrších. „A naopak tu máme zástupce rozhleden, které už zanikly. To je například Hýlačka u Tábora, Drahy u Javorníka na Slovácku či původní Císařský kámen u Jablonce nad Nisou.“
Na Minigalerii navazuje naučná stezka Královstvím rozhlednovým, která je k vidění v centru Luhačovic u kostela svaté Rodiny u promenády směrem do lázeňského areálu. Lidé tu brzy najdou 24 zastavení v podobě tabulí s rozhlednami ze všech českých a slovenských krajů, uprostřed jsou dva dřevěné totemy a nechybí ani dva směrovníky navigující k vybraným skutečným rozhlednám.
„Naším cílem je inspirovat návštěvníky, aby se k těm místům, která je zaujmou, skutečně vydali a rozhlédli se z nich po té naší krásné domovině,“ naznačil Bednařík.
Projekt chce rozvíjet i v budoucnu. Už teď jsou přichystané nové modely, pracovat se bude také na vylepšení naučné stezky. A není vyloučeno, že se v Luhačovicích objeví i rozhledny, které v krajině teprve vyrostou. „Už sice nezažíváme rozhlednový boom, který byl způsobený evropskými dotacemi, ale stále se čas od času nějaká rozhledna postaví,“ vysvětlil.
V roce 2018 měli v minigalerii 90 modelů rozhleden:
