„Bude patřit k nejmodernějším v Česku nejen z hlediska péče, ale i technického vybavení a energetické náročnosti,“ řekl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.
Zařízení je postavené jako pasivní a energeticky nenáročná stavba, nabídne 58 míst. Čtyřicet z nich obsadí stávající klienti domova pro seniory v Karolince, který již je v nevyhovujícím stavu. Zbylých 18 míst bude pro veřejnost.
„Žádosti nám chodí, o domov v Liptálu je velký zájem. Předpokládám, že na konci ledna budeme mít plnou kapacitu,“ přiblížil Karel Matocha, ředitel organizace Sociální služby Vsetín, která bude domov v Liptále provozovat.
 |
Čekání v pořadníku zabere klidně dva či tři roky. „V naší organizaci máme poměrně nové domovy pro seniory ve Vsetíně na Jasence a v centru Valašského Meziříčí. Tam dostáváme stovky žádostí,“ sdělil Matocha.
Generace Husákových dětí
Míst pro seniory v domovech a dalších zařízeních přitom s ohledem na demografické změny, tedy zvyšování věku dožití a rostoucí počet seniorů, bude potřeba daleko více.
Zatímco letos v Česku žije přes 71 tisíc lidí nad 90 let, v roce 2040 jich podle projekce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude zhruba 172 tisíc. A takzvané Husákovy děti narozené v 70. letech budou nejpočetnější generací v zemi i ve svých osmdesáti letech.
V Liptále vyroste vzorový domov pro seniory, bude nejmodernější v zemi |
S tím pak souvisí i potřeba nárůstu lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Loni jich v zemi bylo kolem 76 800, za deset let bude třeba dalších 34 tisíc a do poloviny století 29 tisíc navíc.
„Je potřeba, aby se tento problém začal vnímat výrazně jinak. Budeme mít obrovskou nálož,“ varuje Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí v demisi.
Zlínský kraj, který má v mezikrajském srovnání nejvyšší průměrný věk, aktuálně plánuje výstavbu domova pro seniory v Uherském Hradišti či domova se zvláštním režimem na Velehradě (v obou případech 70 lůžek) nebo nového zařízení v Hovězí (50 míst). Kromě toho podpořil stavbu domova v Horní Lidči a chystá rekonstrukci zařízení v Rožnově pod Radhoštěm. Dále hledá vhodnou lokalitu ve Zlíně a jeho okolí pro další domov s kapacitou do 70 lůžek.
Domov v Karolince bude kraj potřebovat
Otázkou je také využití stávajícího zařízení v Karolince, kde je 128 míst. „Budova je historická a už přestává splňovat potřebné parametry, proto řešíme, zda ji opravovat. Rádi bychom ale zachovali její úžasný genius loci,“ popsal Matocha s tím, že po přesunu části seniorů do Liptálu zde zůstane 88 lidí. „Prostory více rozčleníme, aby klienti nebyli namačkáni na malém místě. Zároveň přibude více zázemí,“ naznačil.
Chceme sklárny! Obyvatelé Karolinky v referendu rozhodli o koupi areálu |
Hejtmanství přitom původně počítalo s tím, že tamější budovu už nevyužije. „Jenže nárůst klientů je tak velký, že zařízení v Karolince budeme nadále potřebovat. Zvažujeme zachování stávajícího objektu a případně jeho dostavbu i opravu,“ poznamenal Holiš.
Radnice v Karolince navíc letos koupila rozsáhlé pozemky po bývalých sklárnách a plánuje tam mít mimo jiné i sociální dům. „Bude nutné to s městem koordinovat,“ naznačil hejtman.
Nutná je i domácí péče
Problémem ovšem není jen nedostatek míst, ale i personálu. „Na trhu práce je stále náročnější sehnat zkušené lidi do managementu. Velký problém je také najít zdravotní sestry. V takto malém regionu je mnoho zařízení, například nemocnice a další služby,“ poznamenal Matocha. „A zcela extrémně obtížné je sehnat kuchaře. Nám se to podařilo, od ledna by měl nastoupit nový pracovník.“
Jedno lůžko za šest milionů. Kraj řeší, jak se postarat o lidi s demencí |
I proto chce stát motivovat samosprávy k financování domácí péče, aby senioři zůstali co nejdéle ve svých domovech či rodinách. Pomoci mohou terénní sociální pracovníci nebo zaměstnanci pečovatelské služby.
„Snažíme se jít cestou podpory pečujících. Přibylo nám šedesát úvazků v pečovatelské službě, dalších 45 vznikne v sociální asistenci,“ uvedla náměstkyně hejtmana Eliška Olšáková. „Chceme pomáhat rodinám, které pečují doma o své blízké a bez podpory by to nezvládly. Díky těmto lidem sociální systém funguje. Otázka jejich finanční podpory už však není na kraji, ale na státu,“ dodala.
