Staré, zčernalé trámy se mezi novým dřevem zvláštně vyjímají. Ještě dlouho budou připomínat požár, který původní stavbu prakticky zcela zničil. Dnes, kdy od neštěstí uplynuly více než čtyři roky, stojí znovu.
„Pustevny tehdy přišly o svou dominantu, teď už ji zase mají,“ uvedl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Roubená část Libušína bude dokončena během několika málo dnů. Zhruba do měsíce se chtějí pustit do pokrývání střechy šindelem.
„To jsou ale práce navázané na stavbu komínů nebo instalaci samozhášecího systému. Mezitím pokračuje klasická stavební část kuchyňského křídla,“ popsal Jaroslav Blažek z brněnské stavebně-restaurátorské huti Archatt, která soutěž na obnovu Libušína vyhrála.
Libušín nebude zářit barvami tolik jako před požárem
Ještě před koncem letošního roku bude mít stavba i podlahy, stropy či okna. A také venkovní nátěry. Nová podoba, kterou Libušín dostane, turisty možná zaskočí. Hlavně ty, kteří původní chatu dobře znali. Už totiž nebude tolik hýřit barvami.
Co zářilo bělobou, změní odstín do béžova a ani červená už nebude tak výrazná. Po dlouhých debatách totiž odborníci dospěli k rozhodnutí, že památce, která se během století, co na Pustevnách stála, hodně proměňovala, vrátí podobu z roku 1925.
Tehdy naposledy na její rekonstrukci pracoval sám autor, slovenský architekt Dušan Jurkovič. A právě venkovní nátěry byly méně křiklavé než v posledních desetiletích před zničením.
Potvrdilo to zkoumání dobových dokumentů, plánů, ale i samotné rozebírání trosek. Původní barvy zůstaly zachované mezi trámy, na zadních plochách a ve škvírách, kam zatekly. Ví se i to, že tehdy používali olejové barvy.
„Časem budou odstíny zase tmavnout, protože se nátěr musí vždy po několika letech opakovat. Ale zpočátku to bude velký rozdíl,“ doplnil technický náměstek skanzenu Milan Gesierich.
„Vybrali jsme barvu od švédského výrobce, která je sice nejdražší, ale dokáže lépe odolávat povětrnostním vlivům, které na Pustevnách jsou,“ dodal.
Veřejnosti se otevře příští rok na podzim
V tuto chvíli Libušín spolykal zhruba 100 milionů korun. Jen samotná stavba stála 80 milionů.
Vyrobili ji tesaři na Bystřičce. Ručně tesané trámy nejprve seskládali v hale. Potom je označili, rozebrali, převezli na Pustevny a znovu složili.
Nový Libušín vzniká jako vědecká rekonstrukce, což znamená, že se ke stavbě používají původní technologie. Laik rozdíl nepozná. Stavba má ale odolávat času a výkyvům počasí mnohem lépe, než kdyby byla postavená ze strojově opracovaných trámů.
Během zimy se dodělají interiéry a příští jaro, tedy na páté výročí požáru, bude Libušín znovu v plné parádě. Datum, které by si měli poznamenat do kalendáře turisté, je ale až podzim 2019.
Tehdy se totiž Libušín znovu otevře veřejnosti. „Půl roku počítáme na vybavení kuchyně a zajištění nájemce. Všechno se musí soutěžit a to má své lhůty,“ vysvětlil Ondruš.
Přiblíží historii salašnictvíOpravu kostela a stavbu prvních budov v nové části skanzenu – Kolibiskách – mohou během letošní turistické sezony sledovat návštěvníci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dva z objektů, luční seník z Morávky a stodolu s kamenným sklepem ze Starých Hamrů, už pracovníci skanzenu převezli. „Museli jsme to uspíšit, protože v terénu rychle chátraly,“ potvrdil ředitel muzea v přírodě Jindřich Ondruš. Areál bude teprve vznikat, po dokončení ukáže historii salašnictví a způsob hospodaření vysoko v kopcích. Během roku chystají ještě transfer třetí budovy, hájovny, která zatím stojí ve Valašské Bystřici. Je to mimořádně pracný, i když v principu jednoduchý proces. Stavba se rozebere, převeze a postaví znovu v areálu skanzenu. Jde však o letité budovy, a proto je nutná maximální opatrnost. Nepoužitelné díly se dají nahradit novými, stavba má ale zůstat co nejpůvodnější. Také práce na kostele už začaly. Zasahují do podezdívky kostela, v níž jsou takzvané donátorské kameny. Ty nesou nápisy se jmény lidí, kteří věnovali peníze na stavbu kostela. Už jsou ale prakticky nečitelné, a proto potřebují odborný zásah. Kromě toho je také nutné odstranit z kostela vlhkost, která ho ničí. Vstup bude omezený až do konce října. Rožnovský skanzen patří mezi turistické magnety, loni podruhé překročil hranici 300 tisíc návštěvníků. |
Obnova Libušína je veřejná po celou dobu – od samotného požáru přes odklízení trosek až po dokončení nové budovy.
Promění se také Maměnka
Zároveň se bude proměňovat i sousední útulna Maměnka. Ta sice zkáze unikla, ale čas je neúprosný i k ní.
Dospěla do stavu, kdy potřebuje opravit nátěry. I ona změní odstíny. Uvažovalo se také o zesvětlení trámů, které tvoří její zdi a dnes jsou prakticky černé. Technicky by to možné bylo.
„Nakonec to nebudeme dělat. Nezastíráme, že Libušín je nový, ale Maměnka je stoletá stavba a takovou by měla zůstat,“ řekl Ondruš.
Požár zachvátil Libušín v noci na 3. března roku 2014. Podle závěrů vyšetřování to zavinila vzduchová kapsa u komína. Žalobce následně obvinil muže z Karvinska, že zanedbal opravu komínových těles.
V létě 2016 případ dospěl k soudu, ten jej ale vrátil žalobci k dopracování a dodnes zůstává bez výsledku (viz též Kauzu požáru vzácné chaty Libušín na Pustevnách vrátil soud žalobci).
Neštěstí vzbudilo velkou vlnu solidarity. Během tří let věnovali lidé ve veřejné sbírce bezmála 10 milionů korun.
21. ledna 2018 |
