Tragické úterní události ve Zděchově, kde zemřel chovatel Michal Prášek a následně i dvojice jeho lvů, bylo možné zabránit jen v případě, pokud by na ni pamatovaly zákony. To se však nestalo.
„Prověřím, jestli nemohlo už dříve dojít k odebrání zvířat a jestli v tomto někdo pochybil,“ uvedla krajská radní odpovědná za životní prostředí a poslankyně Margita Balaštíková.
Reagovala tak na dotaz, proč nebyly úřady, potažmo stát, schopné vymoci dodržování pravidel. Chovatel, který zemřel za zatím nevyjasněných okolností ve výběhu svých zvířat, totiž lvy choval dva a půl roku bez potřebných povolení.
Úterní tragédie, která stála život 33letého muže, ukazuje, že zákony na podobné případy nepamatují.
Pokud by Prášek souhlasil s umístěním zvířat jinam, měla by situace řešení. Jenže on trval na tom, že je bude mít ve Zděchově. Pak byly úřady bezmocné.
Situací, za kterých je možné odejmout zvíře proti vůli majitele, je jen málo. Udělat to může Česká inspekce životního prostředí, pokud by nebyly v pořádku doklady o původu a získání zvířat. Jde třeba o případy nelegálního obchodování s ohroženými druhy.
Stejnou pravomoc má Státní veterinární správa, pokud by docházelo k týrání, což se ale ve Zděchově nedělo.
Výběh stál jako černá stavba. Zlegalizovat se jej majitel snažil až zpětně, když už byl za plotem první ze lvů, samec Fufi. Úřady odmítly stavbu povolit, proto nemohl získat ani povolení samotného chovu. Vedení obce se snažilo dosáhnout jeho zrušení a obyvatelé sepsali petici v obavě o bezpečnost. Prášek reagoval tím, že přivezl další zvíře, mladou lvici.
O lvy se mohlo krátkodobě postarat centrum při pražské zoo
Předloni v květnu situace dospěla až k pokusu o odstranění černé stavby. Úředníci přijeli k výběhu, zjistili, že lev je stále uvnitř – a po půl hodině odjeli (viz též Úředníci šli bourat plot, jenže lev za ním stále byl. Poradí ombudsman?).
„Předpokládal jsem, že když už mají rozhodnutí o odstranění stavby, tak je vykonatelné,“ řekl tehdy zklamaný starosta Zděchova Tomáš Kocourek.
Chovatel lva zemřel podle otce cizí vinou. Nic tomu nenasvědčuje, reaguje policie |
V okamžiku, kdy by se odstranil plot a zvířata měla k dispozici jen vnitřní ubikace, by se situace radikálně změnila. V tu chvíli už by k týrání docházelo. Lev si ale plot ubránil.
Pokud by se podařilo zvířata odebrat, musela by se vyřešit zásadní otázka: kam s nimi? Stejná situace by nastala v případě, že by v úterý během zásahu rozhodli o použití narkotizačních střel namísto usmrcení.
Na událost reagoval ředitel zoologické zahrady v Táboře Evžen Korec, který je přesvědčený, že řešení by se najít dalo. „Do dvou měsíců bych nepochybně našel umístění pro oba lvy v rámci evropských zoo nebo soukromých chovů,“ prohlásil.
Než by se to podařilo, musel by se o šelmy postarat stát. Ten zřizuje takzvaná CITES centra, která fungují u některých zoologických zahrad. Jsou určena právě k nouzovému pobytu těch druhů zvířat, která jsou uvedená v mezinárodní úmluvě CITES. Lev je mezi nimi.
Obvykle v centrech končí ptáci a plazi, které se podaří zabavit při pašování ze zahraničí. Velké šelmy by krátkodobě dokázalo přijmout jediné zařízení v zemi, centrum při zoo v Praze.
„Po dobu dvou měsíců by bylo možné péči zajistit, na dlouhodobé umístění ale centra zařízená nejsou,“ konstatoval ředitel odboru druhové ochrany a mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
Jak to vypadalo na místě podle zaměstnanců zooRozzuřená zvířata byla uzavřena v objektu, který nevyhovoval bezpečnostním ani chovatelským parametrům. Lvi byli v malé dřevěné boudě, která měla jen lehkou konstrukci, takže absolutně nesplňovala chovatelské ani bezpečností parametry. Vstupní dveře vypadaly spíš jako interiérové a samec lva k nim měl zevnitř přístup. Nebylo tak možné do výběhu bez rizika vstoupit s uspávacími střelami. Uvnitř byl ale člověk v ohrožení života. Samec lva byl velmi agresivní a situace uvnitř stísněného objektu opravdu velmi nepřehledná, takže by se střelec s narkotizační puškou ocitl ve velkém nebezpečí. Zásahová jednotka se musela do uzavřeného objektu dostat násilím. Jakákoliv snaha o uspání zvířat by mohla vést k ohrožení života střelce i ostatních kolem. Zvířata po zasažení neusínají hned, ale s odstupem až několika minut, někdy neusnou vůbec a musí se použít další dávka. Imobilizace rozrušeného zvířete rozhodně neprobíhá standardně. Situace byla tak nebezpečná, že nešlo aplikovat uspávací střelu. Zdroj: www.zoozlin.eu |
Najít zoologickou zahradu, která by se zvířat ujala, by znamenalo oslovit jich velké množství. Běžně totiž nemají volné výběhy, které by vyhovovaly chovu velkých šelem.
Možné to ale rozhodně je, jak ukázal i loňský případ s medvědím tulákem. Vedení Zlínského kraje tehdy požádalo o odstřel s odůvodněním, že zvíře nechce žádná zoo. Nakonec se našel zájemce v Belgii.
Střelec by byl ve velkém nebezpečí
Odborníci upozorňovali, že odstřelit chráněné zvíře může být trestným činem a to platí i v případě zděchovských lvů.
„Pokud by někdo podal trestní oznámení, muselo by se jednoznačně prokázat, že nebyla jiná možnost,“ zmínil Korec.
Policisté ze zásahové jednotky, veterinář i tým ze zlínské zoo se ale v úterý na řešení shodli.
„Zoologové jeli na místo s plánem šelmy uspat. Na místě však společně s dalšími zasahujícími museli konstatovat, že nejbezpečnější řešení je lvy usmrtit,“ stojí v prohlášení, které ve středu vydala zlínská zahrada.
Situace na místě byla podle ní velmi nepřehledná a riziko pro zasahující lidi vysoké.
„Rozzuřená zvířata byla uzavřená v malé dřevěné boudě. Uvnitř byl ale člověk v ohrožení života. Samec lva byl velmi agresivní, takže by se střelec s narkotizační puškou ocitl ve velkém nebezpečí,“ uvádí zpráva.
Předejít podobným neštěstím by měla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání zvířat, kterou dokončuje ministerstvo zemědělství. Návrh chce vládě předložit do konce března a platit má od roku 2020.
