Podoba zákona o poskytování péče v dětských skupinách, kterou loni parlament schválil, by totiž de facto znamenala zánik těchto zařízení. Definitivní záchranu přinesla až novela zákona, kterou na konci května podepsal prezident.
„Je to obrovská úleva. Původní návrh by pro nás byl likvidační,“ přiznala Lenka Křížková, předsedkyně občanského sdružení Na Pasece, které provozuje lesní školku ve Velikové. Podle původní předlohy se lesní školky musely registrovat a plnit hygienické normy, které by kvůli specifickému provozu nezvládly.
„Fungujeme především venku, zázemí v pevné budově máme jen pro případ, že se venku být nedá. Už z této podstaty bychom nebyli schopni splnit podmínky, jak velké mají být prostory, jak mají vypadat toalety a umyvadla, což zákon přesně vymezoval,“ řekla Křížková.
Že by měli problémy s hygienou, to v lesních školkách odmítají. „Máme dvě umyvadla a dva záchody. Pokud bychom byli klasickou mateřskou školou, museli bychom jich mít víc. Ale naprosto si vystačíme,“ popsala Dana Buriánová z Lesní školky Na Kozinci v Rožnově pod Radhoštěm. Na nedostatečnou hygienu si podle ní nikdy děti ani rodiče nestěžovali.
„Naopak když se musí u jednoho umyvadla během chvíle vystřídat šest dětí, posiluje to jejich sociální schopnosti, naučí se toleranci a trpělivosti,“ vyzdvihla Buriánová.
Zvíře na obrázku nebo živé?
A na těchto věcech je mimo jiné provoz lesních školek postaven. Děti vnímají reálné podněty, zvykají si na běžné situace, které je v životě potkají, výchova není jen o hře, ale i o učení se zodpovědnosti.
„Rozdíl mezi tradiční a lesní školkou lze vysvětlit na jednoduchém příkladu. Zatímco si předškoláčci v běžné školce prohlížejí obrázky zvířátek a učí se je poznávat, my vezmeme děti mezi skutečná zvířata. Co jim dá víc?“ ptá se Buriánová.
Rodiče se naopak musejí smířit s tím, že se jim čas od času dítě vrátí ze školky ušpiněné či trochu potlučené. „Je to logické, děti si u nás nerozvíjejí pohybové schopnosti pomocí žebřin a laviček, ale na lesních cestičkách a pasekách s pařezy,“ doplnila Křížková.
Podle zlínského dětského psychiatra Vítězslava Kouřila je dobře, že rodiče mají vzdělávací alternativu.
„Má dcera je pevně rozhodnutá dát do lesní školky své dítě, takže se na to dívám z pohledu dědečka. Určitě to má své výhody, jako například otužování či praktická činnost. Otázka je ale, jak dobře tyto školky navazují na další vzdělávání. Jestli děti budou mít dostatečnou přípravu například ohledně grafomotoriky. Docela těžko si totiž představit, že si na pařezu rozloží papír a budou se učit psát,“ myslí si Kouřil.
Provoz školky musí hradit rodiče. Za každodenní pobyt tato zařízení účtují kolem čtyř tisíc korun měsíčně. Nabízejí však i jednorázové, nepravidelné návštěvy.
Ve Zlínském kraji momentálně fungují tři lesní školky - mimo Zlín a Rožnov ještě na Velehradě. Do těchto zařízení se každoročně hlásí čím dál víc dětí a do budoucna uvažují o rozšiřování.
„Zájem je velký, máme i pořadník. Stávající prostory nám zatím neumožňují rozšíření, ale do budoucna chceme vybudovat jurtu a kapacitu navýšit,“ sdělila Křížková.
„Momentálně je to velký trend. A očekáváme, že ve Zlínském kraji brzy vzniknou další,“ zmínila Tereza Stárková z Asociace lesních mateřských škol.
