„Podobné místo je důležité nejen pro samotné rodiče, ale i pro celé rodiny, mnozí z nich ani neměli možnost se s miminkem rozloučit. Pietní místo jim poskytne prostor pro smíření i vzpomínky,“ zdůvodnila vznik místa výkonná ředitelka organizace Dítě v srdci Štěpánka Pokorníková. „Ještě není oficiální, ale už jsem tam viděla svíčky.“
Tato nezisková organizace poskytuje více než deset let odbornou péči rodinám zasaženým ztrátou dítěte v jakékoliv fázi těhotenství, během porodu nebo po něm. Do nemocnic také dodává tzv. memoryboxy, které pomáhají rodičům uchovat vzpomínky na miminko. Stojí i za vznikem několika dalších pietních míst po celé republice.
Ve Zlíně se touto problematikou začali zabývat v Poradně pro pozůstalé v Baťově nemocnici.
Rodiči jste, i když o miminko přijdete, říká odbornice. Pomáhá stovkám rodin |
S gynekologicko-porodnickým oddělením řešili doprovázení rodičů po perinatální ztrátě, tedy po ztrátě miminka před porodem. Cílem bylo vytvoření místa pro sdílení bolesti a rozloučení se s miminkem. Paralelně o stejné myšlence uvažovala i vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Ivana Cvičková.
„Naráželi jsme na to, že neexistuje místo, kde by miminka mohla být důstojně pohřbená a kde by jejich blízcí mohli v tichosti truchlit, vzpomínat, prožít si tu ztrátu. Viděla jsem to jinde v republice i v zahraničí,“ upřesnila Cvičková. „Rozloučení je rituál, který léčí, a je dobré mít tu možnost vybrat si, jestli to chci, nebo ne.“
Cvičková společně s nemocničními kaplany Michaelou a Vítem Kadlčíkovými proto oslovili organizaci Dítě v srdci.
Riziková těhotenství zajišťuje Baťova nemocnice
V Baťově nemocnici, která pro celý Zlínský kraj zajišťuje péči o riziková těhotenství a předčasně narozené děti, zaznamenali loni 22 případů potratu ve druhém trimestru, tři děti se narodily mrtvé a osm dětí zemřelo do týdne po porodu.
Při úmrtí miminka, které zemřelo před narozením, podléhají další kroky zákonu a povinností je pietní zacházení. Podle něj mají rodiče po porodu nebo potratu v jakékoli fázi těhotenství minimálně 96 hodin na to, aby se rozhodli, jestli miminku chtějí zajistit pohřeb.
„Mají možnost mít ho u sebe, jak dlouho chtějí, a pak následně zařídit pohřeb,“ přiblížila Stanislava Fojtová z Uherskohradišťské nemocnice. „Zájem o pohřeb dětí je, rodiče této možnosti využívají.“
Hřbitovy se plní, na urny není dostatek místa. Města přidávají kolumbária |
Nové pietní místo bude ale sloužit jiným případům. Těm, kdy pohřeb sjednaný nebyl.
„Je to traumatizující událost, rodiče bývají v šoku, ne vždy jsou připravení rychle reagovat a často se stává, že třeba až s odstupem měsíce, půl roku chtějí vědět, kde vlastně miminko je,“ zdůraznila Pokorníková. „Pro maminku je to vždycky miminko, byť by se narodilo ve stadiu, kdy o něm lékaři mluví jako o plodu.“
Není to lehké téma, říká autor návrhu
V takových případech musí nemocnice podle zákona nechat ostatky na své náklady zpopelnit. Žádné speciální místo, kde by byly uloženy nebo kde by rodiče mohli vzpomínat, ale následně nevzniká. Pokud pak rodiče mají zájem, místo rozptylu se dá dohledat. Díky plánovanému pietnímu místu na Lesním hřbitově bude popel umístěný na jednom označeném místě.
Autorem návrhu je zlínský akademický malíř Miroslav Boroš, který právě dokončuje podobu pietního místa v Olomouci.
Nový přístroj odhalí plicní potíže miminek dříve, Zlín jej má jako první |
„Pro mě to je výzva, to téma není lehké, jde především o to, aby místo bylo klidné, důstojné, pietní,“ zdůraznil Boroš, který vyučuje figurální kreslení v Uherském Hradišti na Umělecko-průmyslové škole. „Je to trochu jiná práce, ale dělal jsem i práce do kostelů a duchovní záležitosti.“
Na vznik pietního místa přispěl Zlínský kraj, město Zlín i soukromí dárci. V republice už fungují například v Olomouci, Třeboni, Českých Budějovicích a Králíkách, která patří pod organizaci Dítě v srdci. Další zřizují jiné organizace případně města a jde například o místo na hřbitově v Brně, Vyškově, Písku nebo Jablunkově. Na místech se objevují zapálené svíčky, květiny, hračky i vzkazy.
„Rodiče tam chodí opakovaně a nám pak říkají: Jsme rádi, že můžeme někam zajít, že miminko je pochované,“ poukázala Pokorníková. „Je to jedna z věcí, které potřebují.“
