Nahradila kdysi vyhledávané koupaliště Baťák a částečně zakryla sousední nevzhledné autobusové nádraží.
Šedivá budova postavená u vstupu do baťovského areálu ve Zlíně by se měla stát novým centrem technologické fakulty. A také jednou z nejlépe vybavených škol podobného zaměření v Česku.
"Díky přístrojům se skutečně dostáváme nejdál," prohlásil děkan fakulty Roman Čermák.
Nová čtyřpodlažní budova stála půl miliardy korun a hotová byla za dva roky. Pětaosmdesát procent zaplatila Evropská unie, zbytek univerzita.
"Jsem nadšená z toho, jak se Zlín rozvíjí a stává se z něj moderní město," podotkla Sonja Baťová, manželka Tomáše Bati juniora a členka správní rady univerzity, která přijela na slavnostní otevření centra.
Nejstarší zlínská fakulta čekala na moderní pracoviště dlouhých pětačtyřicet let.
"Každé fakultě jsme postavili budovu a tato už byla poslední," přiznal rektor univerzity Petr Sáha.
Už teď je totiž jisté, že škola začne stavět také samostatnou budovu pro Fakultu humanitních studií. Bude v centru Zlína kousek od Kongresového centra.
Ověří, jak pneumatika reaguje na horko a chlad
Nové Laboratorní centrum je určené pro studenty magisterského a doktorského studia. A to pro obory spojené s plastikářstvím, gumárenstvím, materiálovým a procesním inženýrstvím a pro chemiky.
Ti všichni tady najdou několik poslucháren a přednáškových místností, seminární učebny, výukové laboratoře i specializované laboratoře.
Právě v sedmi laboratořích budou moci budoucí odborníci pracovat a zkoumat s pomocí přístrojů, které hned tak někde nenajdou. Dohromady stály zhruba 30 milionů korun.
Jeden bude sloužit třeba ke zjištění, jak materiál reaguje na teplo. "Což je příklad pneumatiky, se kterou se nic nestane v létě ani v zimě," naznačil Čermák.
Další přístroj umožní studentům najít látky, které do vzduchu neuvolňují žádný zápach.
A ten, za který univerzita zaplatila zhruba pět milionů korun, nabídne odborníkům pohled do nejmenší struktury materiálu.
"Jde o takzvaný maloúhlový rozptyl rentgenových paprsků, který jsme zatím neměli a pokud jsme podobný výzkum potřebovali, jezdili jsme kvůli tomu do Prahy," poznamenal děkan.
Fakulta se díky lepším podmínkám výzkumu může dostat k dalším objevům. Už teď má odborníky, kteří své práce publikují v nejlépe hodnocených a renomovaných časopisech, především v oblasti polymerů.
Do Laboratorního centra se ovšem nepřesune celá fakulta. Část studentů bude stále chodit do učeben a laboratoří v původní budově hned vedle centra. Navíc se do ní přestěhují i budoucí technologové z dalších dvou míst roztroušených po městě.
V zastaralém objektu tak paradoxně zůstanou obory spojené s potravinářstvím, o které je ze strany studentů i firem stále větší zájem. "V tomto směru máme velký dluh," přiznal Čermák. Sám proto věří, že se historická budova co nejdříve opraví.
