Když vypráví o složité kanalizační síti s klenutými stropy pod Květnou zahradou, je nadšený. Stejně jako když popisuje, že Králičí kopec je v zemi, 40 centimetrů pod jeho nohama, anebo jak odkryli odtokovou šachtu u Pstružího rybníka a prolézali jí po kolenou.
Jiří Janál je archeolog Národního památkového ústavu v Kroměříži a momentálně ho zaměstnávají vykopávky v Květné zahradě. Co chce najít? Třeba Pstruží rybníky, Králičí kopec nebo Neptunovu fontánu. "Teď odkrýváme hlavně to, co se bude obnovovat, abychom to udělali co nejjemněji a mohli vše zadokumentovat," říká.
Květnou zahradu totiž čeká rozsáhlá a drahá rekonstrukce. Má ji co nejvíce přiblížit k podobě, kterou měla v době největší slávy, tedy v 17. století. I dnes nepřístupné části, jako je Holandská zahrada anebo někdejší zoologický koutek, se mají otevřít veřejnosti.
Ze země rostly cistrusy
Zatím tam roste plevel, a protože už začaly archeologické práce, vrší se tam hromady hlíny. I to je ale pro návštěvníky vítaná podívaná a provoz turistické atrakce to nijak neomezuje.
Obnova čeká i Podzámeckou zahradu a mírně se změní také vnitřní prostor Arcibiskupského zámku. Nejvíc ale budu práce patrné právě v Květné zahradě. "Už v 18. století začala ztrácet svůj význam a přebírala ho Podzámecká zahrada. Ta se pak v průběhu časů mnohokrát změnila, kdežto Květná zůstala stejná a díky tomu jsme dnes v UNESCO," tvrdí Janál.
Květnou zahradu založil biskup Karel II. Lichtenstein-Kastelkorn v roce 1665, pěstoval v ní ovoce nebo citrusy. Díky tomu, že dokázal dvacet metrů široký pás zahrady na zimu zastřešit a vytápět, mohl je pěstovat přímo v zemi.
"Tehdy bylo běžné, že se citrusy pěstovaly v nádobách a na zimu se schovávaly do skleníků. A návštěvníci Květné zahrady si mysleli, že to biskup dělá fikaně a zakopává ty nádoby do země. Tady ale skutečně rostly ze země," popsal Janál.
Lavičky stříkající vodu a jiné vtípky
A to přesto, že zahrada vznikla na mizerné půdě, kde se držela voda. Proto je její podzemí protkané kanalizačními systémy. Na jednu stranu totiž potřebovali vodu odvádět, ale také museli napájet Pstruží rybníky, bazén okolo Ptáčnice a několik kašen.
"Navíc máme dobové mapy a technické nákresy, ze kterých vyplývá, že i v Rotundě byl rozvod vody, který skrápěl návštěvníky. V jiném koutu zahrady zase byly lavičky, které pravděpodobně stříkaly vodu, když si na ně člověk sedl. To byly takové vtípky."
I když má Janál k dispozici dobové materiály, popisy a rytiny, a ví tedy dost přesně, co má kde hledat, vzrušení z nálezů to stejně nepostrádá. Na obnovu zahrad mají památkáři 337 milionů korun, práce mají být hotové do konce roku 2014.
