Středeční rozsudek zlínské pobočky krajského soudu je pravomocný. Zúčastněné strany mohou v případu ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to je však mimořádný opravný prostředek a nemá odkladný účinek.
Na posun v případu upozornila Česká televize.
Církvi se podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky rozhodnutí soudů nezamlouvá.
„Dostatečně nebere v potaz naše argumenty. Zda budeme podávat dovolání, budeme schopni rozhodnout poté, co si prostudujeme písemné znění rozsudku,“ řekl Gračka.
Podle ředitele Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Šubíka zákon o církevních restitucích možnost vydání novostaveb v Květné zahradě nepřipouští.
„Soudy jenom potvrdily to, co legislativa umožňuje a neumožňuje. Ztotožnily se s názorem našich právníků. V podstatě se jenom dodržuje zákon,“ řekl Šubík.
Soudy se zabývaly žalobou olomouckého arcibiskupství, které tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015.
Podle březnového rozsudku, který nyní potvrdil i odvolací soud, však může Květná zahrada fungovat samostatně.
„Arcibiskupství neprokázalo funkční spojitost mezi zámkem, Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou,“ odůvodnila v březnu verdikt soudkyně okresního soudu Jana Ivánková. To znamená, že oba areály podle názoru soudu mohou fungovat samostatně.
Ve zdůvodnění rozsudku také soudkyně uvedla, že zákon o majetkovém vyrovnání nemá napravit všechny křivdy a vrátit veškerý majetek, protože to ani nelze. A proto počítá i s finančním vyrovnáním za majetek, který není možné vrátit.
Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše však měla všechna tři místa vždy stejného vlastníka, nejprve církev, potom stát.
Funkční souvislost s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou dokládá podle něj i fakt, že na seznamu UNESCO jsou nemovitosti rovněž zapsány společně.
Že má trojice památek různé vlastníky, však samotný zápis na seznamu UNESCO neohrozí. Komplex na prestižním seznamu beze změny zůstane.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat.
V Květné zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
7. března 2019 |
