ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Sklo s titanem slibuje odolnost v myčkách, recept skláři z Květné tají

  • 5
Nový primát mají Sklárny Květná 1794. Sklárna na Uherskohradišťsku je jedinou v Česku, která udržela tradici ruční produkce. Nyní spustila přelomovou novinku. Vyrábí sklo obohacené titanem, což mimo jiné přispívá k jeho větší pevnosti a odolnosti při údržbě v automatických myčkách. Recept si vyvinuli v Květné sami.

Titan v Květné přimíchávají do skloviny nápojového skla a přínos je hned pětinásobný.

„Skleničky jsou pevnější, mají větší lesk, při častém používání v myčce nezešednou, lépe odolávají mechanickému poškození a jsou zdravotně nezávadné,“ vyjmenoval ředitel skláren Marek Mikláš.

Titan se dováží z Holandska a na rozdíl od řady jiných komodit zasažených koronavirovou krizí jeho distribuce nevázne. Kolik je ho k výrobě sklenic, karaf a nápojových setů potřeba a za jakou cenu se nakupuje, to patří k obchodnímu tajemství.

„Sklo obohacené titanem je naše nové rodinné stříbro, recept neprozradíme,“ pousmál se Mikláš.

I když titan nepatří k nejlevnějším surovinám, zdražování výrobků není v plánu. „Ceny veškeré produkce chceme dál držet na letošní úrovni,“ poznamenal ředitel.

Pevnější sklo vyvinula skupina odborníků pod vedením Mikláše přímo v Květné. Výzkumem nových typů sklovin se moravští skláři zabývají dlouhodobě. Zaměřují se přitom na odstíny barev a vlastnosti skla, především na jeho pevnost v ohybu.

„Titanový výzkum“ trval zhruba půl roku

Na rozdíl od konkurence si vystačí s podmínkami ve vlastní huti, odborníky odjinud si do svého provozu zvou jen výjimečně. Poslední „titanový výzkum“ netrval nijak dlouho, zabral zhruba půl roku.

Autorem záměru vylepšit nápojové sklo titanem je majitel skláren, miliardář Lubor Cerva. Sedmapadesátiletý byznysmen s titanem experimentoval už dřív, s příměsí lehkého kovu se vyrábělo sklo v jeho dřívější továrně ve Světlé nad Sázavou. Tam se však jednalo o strojovou výrobu.

„Každá přísada v podstatě mění chování skloviny a sklářští mistři, kteří ji nabírají ručně a rychle foukají, jsou na každé změny velmi citliví. V případě titanu, což je velmi silný kov, pak mění sklovinu i poměrně malé množství,“ vysvětlil průmyslník.

Nové sklo se nebude odírat

Rychlost vzniku a především vyladění nové sklářské formule jej překvapila.

„Nedá se říct, že by titan zásadně zabránil rozbití skleničky, pořád půjde o sklo. Ale na co má ohromný vliv, to je abraze, tedy oděrnost,“ upozornil Cerva.

Výrobek s příměsí titanu je trvale omyvatelný v běžných domácích myčkách. Zatímco dosud v nich sklo po opakovaném mytí rychle ztrácelo lesk, šedlo a bylo náchylné na odřeniny, dnes má zůstat stále jako nové. To je také důvod, proč v Květné nepochybují o úspěchu novinky.

„Titanem obohacené sklo budí u lidí automaticky větší důvěru, že si nekupují jednorázovou věc,“ je přesvědčen Cerva.

Květná, která aktuálně zaměstnává 89 lidí včetně několika slovenských sklářů, vyrábí dlouhodobě až z osmdesáti procent pro zahraniční odběratele a pravidelně si otevírá dveře na nové trhy.

Budoucnost prodeje skla je na internetu

Hlavním odbytištěm zůstává západní Evropa, masivní reklama zacílená na internetový prodej však pomáhá rozvíjet i expanzi v Česku a na Slovensku. V obou sousedních zemích se letos ujal prodej jednoduchých sklenic bez vzoru, jež kupují především vinaři. I tyto sklenice od listopadu obsahují titan.

„Budoucnost prodeje skla je nejen kvůli koronavirové krizi na internetu,“ nepochybuje Mikláš. „Nedávno jsme nově otevřeli e-shop v Německu, dokážeme tak zajistit distribuci do všech zemí Unie včetně Velké Británie. Zákazníky jsme přes internetový prodej schopni obsloužit rovněž v Rusku, kam dlouhodobě s úspěchem vyvážíme hlavně zlatem zdobené sklo,“ těší Mikláše.

Cílem pro příští rok je snaha dobýt další asijské trhy a nalézt nová odbytiště v Oceánii.

„Všude tam je obrovská kupní síla, což nám potvrdila i naše účast na právě probíhající světové výstavě Expo v Dubaji,“ připomněl Mikláš. „Český pavilon jsme tam vybavili našimi skleničkami a poháry a první zakázky se objevily právě ze států východní polokoule.“