Kroměříž byla měsíce centrem rakouské říše, před 170 lety přivítala elitu

  9:15aktualizováno  9:15
V Kroměříži se před 170 lety odehrála jedna z nejdůležitějších událostí moderních dějin, císař do města na konci roku 1848 přesunul ústavodárný říšský sněm. Proč se konal právě tam? A co městu přinesl?

Arcibiskupský zámek zachycuje obrázek uveřejněný v novinách Illustrierte Zeitung, které vyšly v Lipsku 17. března 1849. Do Kroměříže tehdy ještě nevedla železnice, z Hulína poslance vozily koňské povozy. | foto: repro: Muzeum Kroměřížska

Ještě počátkem roku 1848 byla Kroměříž provinčním městečkem se zhruba šesti tisíci obyvateli. Na významu jí přidávalo, že byla rezidenčním sídlem olomouckého arcibiskupa. Nikdo by nečekal, že právě tady se odehraje tak významná událost, jakou bylo jednání ústavodárného říšského sněmu.

Pro hanácké město to byla velká pocta. Sjela se do něj intelektuální elita celé rakouské říše. České země zastupoval například František Palacký, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Rieger.

Ačkoliv po staletí v Kroměříži coby své letní rezidenci přijímali olomoučtí biskupové významné hosty, očekávaný příjezd 383 poslanců kladl na město úplně nové nároky.

„Nebylo vůbec jednoduché sehnat pro poslance, ministry, diplomaty a úředníky řádné ubytování. Vhodných pokojů bylo málo a mnozí měšťané zvýšili až lichvářsky nájemné,“ upozornil historik z Muzea Kroměřížska Petr Pálka.

Arcibiskupova nabídka

Události roku 1848 se seběhly velmi rychle. Březnová revoluce ve Vídni svrhla vládu knížete Metternicha, který byl symbolem starého stavovského Rakouska.

Následná takzvaná dubnová ústava byla po protestech liberálních Vídeňanů v polovině května odvolána, vláda a dvůr demokratizovali volební řád, volby do ústavodárného říšského sněmu se konaly na konci června 1848. Šlo o nepřímou volbu, poslance volili volitelé.

Fotogalerie

Zasedání říšského sněmu začalo 22. července ve Vídni. Jenže v Uhrách, kam vojensky vpadl chorvatský bán a rakouský polní podmaršál Jelačič, hořela válka a Vídeňané sympatizovali s odporem Maďarů.

„Když měl v říjnu odjet po železnici bojovat do Uher jeden z praporů doplněný z Horních Rakous, vypukla ve Vídni revoluce. Lidé vytrhávali koleje, za svou protimaďarskou politiku neušel oběšení ministr války Latour a z téže příčiny nepopulární čeští poslanci unikli podobnému osudu jen o vlásek,“ popsal historik.

Císař Ferdinand I. Dobrotivý prchl s celým dvorem a útočiště našel u olomouckého arcibiskupa v jeho sídelním městě. Nad Vídní byl vyhlášen stav obležení a 22. října císař vydal patent, jímž jednání přesunul do Kroměříže.

„Rozhodující bylo, že císařovým hostitelem byl olomoucký arcibiskup. Do Olomouce už přesídlil vídeňský dvůr, proto pro sněm nabídl svou letní rezidenci, Kroměříž. Bylo to pěkné, klidné místo, blízko od Olomouce a daleko od vzbouřené Vídně,“ vysvětlil v pořadu Historie.cs v České televizi historik Dušan Uhlíř ze Slezské univerzity v Opavě.

Ještě než se poslanci přemístili, stihli rozhodnout o zrušení poddanského svazku a břemen z něho vyplývajících „za slušnou náhradu“. V září panovník tento zákon podepsal.

„Byl to klíčový krok k přechodu od feudalismu k občanské rovnosti a svobodě,“ poznamenal Pálka.

Přesně měsíc po vydání císařského patentu o přesunutí sněmu usedli poslanci na svá místa v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Jednání se odehrávala ve velké jídelně (dnes sněmovním sále), původně se uvažovalo i o chrámu sv. Mořice.

„Zasedací sál za pomoci dřevěné tribuny upravili do podoby jakéhosi amfiteátru, přičemž poslední řada poslaneckých sedadel stála čtyři metry nad podlahou místnosti. Za touto řadou měli ještě svá místa novináři a byla zde i galerie pro zvědavce,“ popsal kroměřížský historik.

Matky doufaly v provdání dcer

Na příjezd mnoha stovek lidí se Kroměříž musela připravit. „Vystěhovali zámek, kasárna i školy. Na zámku bydlel ministr vnitra Franz Seraph Stadion, na náměstí ministr spravedlnosti Alexander Bach, kousek dále třeba František Palacký. Ubytování se muselo najít také pro předsedu vlády Felixe Schwarzenberga,“ poukázala historička z Muzea Kroměřížska Markéta Mercová ve zmíněném televizním pořadu.

Ve městě pobýval také Josef Kajetán Tyl, který tam napsal svou hru Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové.

Jen do prosince se pak na sněmu zdržel Karel Havlíček Borovský. „Narodila se mu dcera, tak odjel domů. Místní ženy mu pro malou Zdeňku udělaly křestní soupravičku a předaly mu ji jako vzpomínku na jeho pobyt ve městě,“ uvedla ředitelka Státního okresního archivu v Kroměříži Jitka Zezulová.

Obyvatele města povzbudilo císařovo rozhodnutí o přesunu sněmu do Kroměříže k nevídané aktivitě, viděli v něm velkou příležitost, jak si přivydělat. Věděli, že bude potřeba poskytnout ubytování, jídlo, zábavu.

A pomohlo to i samotnému městu. „Od té doby měla Kroměříž osvětlený střed města. Svítily tam lampy na řepkový olej, které zakoupili z Vídně,“ připomněla ředitelka archivu.

Ve městě i okolních vesnicích pořádali bály, od nichž si mnohé matky slibovaly, že by si tam jejich dcery mohly najít ženichy z lepších kruhů, poslanci vyjížděli za lidmi do okolí a diskutovali s nimi. Začali se sbližovat Češi a Moravané.

„Lidé na Moravě nebyli původně většinově nakloněni státoprávnímu spojení s Čechy. Cítili se být obyvateli Moravy, jedné z rovnoprávných zemí tvořících monarchii. Českým poslancům se podařilo díky častým výjezdům mezi Hanáky nalomit jejich odpor vůči vizi národní jednoty. S místními popíjeli a debatovali často až do rána,“ objasnil Pálka.

Poslanci si užívali vycházek po kroměřížských zahradách, na rybníku v té Podzámecké dokonce bruslili a stihli také výlety do okolí, třeba na hrad Buchlov.

S revoluční ústavou poslanci neuspěli

Vraťme se však na jednání. Poslance velmi překvapilo, když ministerský předseda Schwarzenberg oznámil změnu na trůnu. Druhého prosince vystřídal císaře Ferdinanda jeho osmnáctiletý synovec František Josef.

Říšský sněm ještě ve Vídni projednával návrh nové ústavy, v níž byla stanovena jak základní občanská práva, jako je rovnost před zákonem, svoboda shromažďování, zrušení trestu smrti, tak rozdělení zákonodárné, výkonné a soudní moci ve státě.

Velká debata – už v Kroměříži – se strhla kvůli prvnímu paragrafu základních práv rakouského občana, že „všechna moc státní vychází z lidu, a vykonává se způsobem nařízeným v ústavě“.

Vláda proti tomuto znění vystoupila, pro ni bylo zdrojem moci ve státě dědičné právo monarchy, a i když větu poslanci ze svého usnesení vypustili, kabinet omezil svou účast na sněmovních jednáních.

To už se psal leden 1849, začalo se mluvit o rozpuštění sněmu. Pověstnou poslední kapkou zřejmě bylo, když sněm odsouhlasil zrušení instituce šlechtictví. Osud sněmu byl zpečetěn.

Mezi místními lidmi se však těšil podpoře. „Před zámek přijela krojovaná hanácká deputace z Rataj a okolí na koních, s hudbou a moravským praporem. Deputanti chtěli podpořit jednání sněmu, vyjádřit důvěru v císaře a konečný zdar sněmovních jednání,“ poznamenal kroměřížský historik. Své zástupce vyslaly i Hulín, Skaštice, Kyselovice a Žalkovice.

Rozehnání sněmu

Ještě 6. března se poslanci domlouvali, že se 15. března sejdou ke čtení ústavy. Ale už ten den večer si ministr Stadion zavolal spolehlivé poslance a sdělil jim, že sněm bude další den rozpuštěn a vláda vydá vlastní ústavu říše.

Kabinet ji začal připravovat už v lednu 1849, hned poté, když její členové slyšeli poslance debatovat o tom, co je zdrojem moci ve státě. Že by to byl lid či občané nadaní právy, to bylo pro císaře, důležité ministry a generály nepřijatelné. Zdrojem moci mělo zůstat dědičné monarchické právo dané panovníkovi Bohem s klíčovou rolí aristokracie ve státě.

A tak ráno 7. března 1849 do Kroměříže dorazily dva prapory vojska, kterým pomáhali místní gardisté, aby zajistily klidný rozchod poslanců.

„Prezident sněmu Smolka odmítl svolat poslance a přečíst jim císařův manifest vyzývající je, aby se rozešli. Vojáci tedy vylepili manifest datovaný 4. března 1849, podepsaný císařem a členy vlády na zámecká vrata a po městě,“ uvedl Pálka.

Se stejným datem byla vydána také oktrojovaná (z rozhodnutí panovníka, bez souhlasu parlamentu – pozn. red.) ústava, prohlášení o základních právech a patent o zásadách vyvazování z roboty. Ani ona však nevešla v platnost, císař ji silvestrovskými patenty v roce 1851 zrušil.

Začala se psát doba neoabsolutismu, reprezentovaná osobností ministra vnitra Alexandra Bacha.

„Kroměřížské zasedání ústavodárného říšského sněmu přispělo zcela jistě k rozvoji svobodomyslnosti mezi lidmi. Poslanci zanechali velké myšlenkové dědictví rovnosti a svobody,“ zhodnotil Pálka.

Autor:

Nejčtenější

Hněv v Opavě. Sudí prchali, zaskočený Csaplár reagoval: Míra zla je šílená

Spoluhráči i protivníci se snaží zastavit opavského záložníka Pavla Zavadila,...

Nadávky, výhrůžky, obrovská zloba. Na rozhodčí i na soupeře. Pořadatelé museli být v plné pohotovosti, když se v Opavě...

Muž dvou tváří Zavadil. Proč se nestárnoucí kapitán vzteká

Pavel Zavadil z Opavy během utkání s Jabloncem

Byl nepříčetný. Držel v podpaží balon a nasupeně kráčel k rozhodčímu. Tolik nadávek mu poslal a nemohl přestat....

Rarita, z rozehrávky gól. Takhle jsem si to vysnil, líčil fotbalista

SLAVIČÍNSKÝ KOUZELNÍK. Petr Švach vykouzlil v utkání v Hodoníně gól z půlky...

Petr Švach vstřelil unikátní gól. Kapitán divizního Slavičína nachytal hodonínského gólmana kopem ze středu hřiště hned...

U Otrokovic hořela trafostanice, tmavý kouř byl vidět kilometry daleko

Požár elektrické rozvodny u Otrokovic.

Hasiči zasahovali v pondělí odpoledne nedaleko nájezdu na dálnici D55 u Otrokovic na Zlínsku u požáru trafostanice. Z...

Projedl se k vítězství. Muž na Vizovickém Trnkobraní spořádal 190 knedlíků

Radim Dvořáček si vkládá do úst švestkový knedlík. (17. srpna 2019)

Na čísle 190 se letos na Vizovickém Trnkobraní zastavil vítěz soutěže v pojídání švestkových knedlíků Radim Dvořáček....

Další z rubriky

Díky dohodě krajů získají Pustevny novou rolbu pro běžkaře i závoru

Ilustrační snímek

Sjezdovky na Pustevnách, které stály už minulou zimu, se nerozjedou ani v té příští. Navíc hrozilo, že bude lokalita...

V Kroměříži vznikne centrum pro žáky s problémy v chování a komunikaci

Ilustrační snímek

Nové Středisko výchovné péče vznikne od září v Kroměříži. Bude součástí Rodinného centra, jež pečuje o ohrožené děti....

Zlínský kraj podepsal smlouvy s autobusovými dopravci, zatím na dva roky

Autobusové nádraží ve Zlíně.

Zlínský kraj už má autobusové dopravce, kteří budou od poloviny letošního prosince vozit cestující v regionu. Vybral je...

JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky
JAKO Z INSTAGRAMU: Stáhněte si zdarma milníkové kartičky

Znáte milníkové kartičky? Jsou to obrázky s textem, který označuje nějaký milník vašeho děťátka. eMimino si jich pro vás připravilo celou sadu k vytištění. Pojďte se na ně podívat.

Najdete na iDNES.cz