Kácet se bude dohromady dva týdny, k zemi padne přes dvě stě stromů z celkových více než 3 tisíc. Další měsíce však ještě budou dělníci prořezávat koruny dalších vzrostlých stromů.
"Hlavní důvod je bezpečí lidí," vysvětlil kastelán kroměřížského Arcibiskupského zámku Martin Krčma. Stromy v zahradě jsou staré a na jejich zdraví se podepsaly také ničivé povodně v roce 1997. Reálně tak hrozilo, že mohou spadnout a vážně ohrozit návštěvníky zahrady.
Kácení bude probíhat před zraky lidí. Brány zahrady totiž zůstávají dokořán. "Zavřeme jen na nejnutnější dobu. Až se budou kácet a prořezávat stromy na spojnici mezi ulicí Vejvanovského a místní částí Štěchovice," ujasnil Krčma.
Pozámecká zahradaVznikla v 17. století za biskupa Karla II. Lichtenštejna-Kastelkorna jako sad ve francouzském stylu. Dnešní podobu dostala za arcibiskupa hraběte Ferdinanda Chotka počátkem 19. století, kdy byla rozšířena na plochu 64 hektarů a upravena do podoby anglického parku. V roce 1998 byly obě zahrady společně s Arcibiskupským zámkem zapsané do seznamu památek UNESCO. |
To je totiž hodně frekventovaná cesta. "Pak počítáme s tím, že dva nebo tři dny lidi do zahrady nepustíme," dodal kroměřížský kastelán.
Zodpovědnost za bezpečí přihlížejících nebo procházejících lidí mají dřevorubci.
V Podzámecké zahradě je momentálně přibližně 3 000 stromů. Z nich dvě stovky půjdou k zemi a 300 nových bude vysazeno.
Kromě toho ale odborníci zajistí také ozdravné prořezy nebo takzvané pečovací vazby na dalších 1 500 stromů. Kácení a obnova zeleně budou stát zhruba 7 milionů korun. Práce potrvají přibližně jeden a půl roku.
Současný ráz zahrady však nezmění. "Pouze staré a nemocné stromy ustoupí novým. Samozřejmě potrvá roky, než vyrostou, ale styl zahrady zůstane stejný," ujistila Dagmar Šnajdarová z kroměřížského Národního památkového ústavu.