Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V Kroměříži vyšlechtili novou odrůdu pšenice. Je odolnější a barevná

  12:48
Novou odrůdu pšenice s purpurovým zrnem pojmenoval šlechtitel ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži Petr Martinek po kamarádce z Japonska. Jen původní Yumiko trochu počeštil na AF Jumiko.

Novou odrůdu pšenice vyšlechtil Petr Martinek ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Velmi ji to potěšilo. Pracujeme ve stejném oboru,“ usmívá se Martinek. 

Písmena AF jsou zkratkou firmy Agrotest fyto, která je součástí výzkumného ústavu, na jehož polích se úspěšné šlechtění podařilo. Letos odrůda získala registraci u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Česko tak má oficiálně první ozimou pšenici s purpurovým zabarvením zrna. 

Znamená to, že teď na polích poroste jinak barevná pšenice, než jsme zvyklí?
To rozhodně ne. Naopak, bude se dál pěstovat tradiční pšenice. Lidé neradi mění návyky. Nová odrůda je o něco méně výnosná oproti běžným, tedy výsledný produkt by byl dražší. Naším dalším šlechtitelským úkolem je zvýšit výnos barevných pšenic na úroveň běžných odrůd. Jde o to, že zrno běžné pšenice je možné obohacovat o barevné látky, které se obecně pokládají za zdraví prospěšné.

Na chuti mouky nebo třeba chleba bych změnu barvy poznala?
Drobná odlišnost by tam být mohla, ale nepředpokládám to. Antokyany, tedy látky odpovědné za purpurové zabarvení odrůdy, jsou obsažené hlavně v povrchové vrstvě, ne přímo uvnitř zrna. Do mouky se barevné látky dostanou jen v nepatrném množství, a navíc se ještě ničí tepelnou úpravou. Účelnější je zpracovávat celá zrna třeba do podoby vloček. Při jejich výrobě je úbytek antokyanů podstatně nižší.

Šlechtitel

Petr Martinek se narodil v roce 1957 v Jaroměři a je šlechtitelem Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži.

Ten byl součástí státního podniku Oseva, do něhož Martinek nastoupil po studiích na vysoké škole zemědělské.

Letos zažil mimořádný profesní úspěch, po letech práce se podařilo vyšlechtit první tuzemskou odrůdu pšenice s purpurovým zrnem.

Barevné zrno má lépe odolávat stresům, co to znamená?
Rostliny obecně hýří barvami, a to není samoúčelné. Barvy mají řadu funkcí. Mohou ovlivňovat odolnost rostliny vůči extrémním teplotám a suchu, chránit je proti zasolení, působení těžkých kovů či zvyšovat odolnost proti některým chorobám. Kromě zrna mohou být barevné látky i v jiných orgánech rostliny, jako jsou stébla, pochvy listů, čepele listů, plevy nebo mladé klíčky. Pro člověka je podstatné, že barviva v zrnu pšenice mají významnou antioxidační schopnost. Antioxidanty působí proti stárnutí, potažmo proti různým chorobám. Některá barviva mohou zase působit specificky, třeba žluté barvivo lutein je důležité pro správnou funkci oční sítnice.

Barevná je tedy celá rostlina?
Primárně jsme se soustředili na zrno. Když však AF Jumiko pěstujete na poli, postupně se její barevná odlišnost zvýrazňuje. Studium barevných látek u pšenice otvírá prostor pro další výzkum vztahu mezi pigmentací rostlin a jejich odolností vůči nepříznivým podmínkám. Toho si všiml už Charles Darwin. Popsal, že některé formy s červenými pigmenty jsou odolnější k chladu a k chorobám. Vzhledem k měnícímu se klimatu to může být důležité i u pšenice. 

Ale i běžná pšenice má přece barvu zrna. Ačkoliv je na pohled zlatavé, označuje se jako červené?
To je pravda, jenomže její zabarvení nezpůsobují antokyany, ale jiné látky – taniny. Ty jsou hořké. Například umožňují rostlině bránit se takzvanému porůstání. To je velmi nežádoucí jev, ke kterému dochází, když během sklizně hodně prší. Pak se může stát, že začnou zrna předčasně klíčit ještě uvnitř klasu, a tím se mohou znehodnotit.

A barevná pšenice má i tyto hořké látky?
Má, protože pro křížení s barevnými pšenicemi jsme použili běžné pšenice s červeným zrnem.

Když to shrnu, je pšenice s barevným zrnem zdravější a odolnější, ale chleba se z ní péct nebude?
V zásadě je to tak. Samozřejmě, že se chleba z odrůdy AF Jumiko dá upéct. V Rakousku se podobný chléb prodává s názvem PurPur Brot a má tam svůj okruh zákazníků. U nás je potřeba najít zpracovatele.

Jaký je rozdíl mezi šlechtěním a genovou modifikací, která je stále kontroverzní?
I my měníme složení genů. Ale přirozeným procesem. Pšenice je oboupohlavní samosprašná plodina, takže musíme rostliny pro křížení upravit tak, abychom vytvořili samčí a samičí rodiče. Vlastní přenos genů při křížení se provádí přenosem pylu. Naproti tomu genetická modifikace je umělý přenos genu nepohlavní cestou prováděný v laboratoři. Představte si to tak, že se gen vyjme z jednoho organismu a přenese do jiného. Pak je možné křížit organismy, u kterých by to jinak nebylo možné. Předpokládám, že využití genetických modifikací ve šlechtění v budoucnu bude běžné. Například inzulin se vyrábí pomocí bakterie, do které byl přenesen lidský gen pro tvorbu tohoto enzymu. Je to tedy produkt genetické modifikace, který zachraňuje spoustu životů.

Proč šlechtíte právě pšenici?
Je to nejrozšířenější plodina, na které závisí okolo 35 procent lidí na planetě. Šlechtitelé usilují o zvyšování výnosů a kvality zrna. Já mám dobrý pocit z toho, že mohu trochu vybočovat a snad přijít s něčím novým. Také pokládám za důležité se zabývat genetickými zdroji, které jsou nezbytné pro zachování určité rozmanitosti.

Dnešní pšenice je na tom jak?
Poměrně dobře. Nedávno se svět dozvěděl, že se vědcům z Ústavu experimentální botaniky v Olomouci podařilo přečíst celý genom pšenice. Jde o významný úspěch, protože je asi pětkrát větší než u člověka. V průběhu evoluce totiž pšenice vznikla sloučením tří odlišných druhů. Myslím, že díky tomu obrovskému genomu není genová eroze tak veliká jako u jiných plodin. 

Jak dlouho šlechtění nové odrůdy trvá?
Odhadem 12 až 15 let. Kromě požadovaného přínosu musí být odrůda vyrovnaná. Rostliny musí v porostu dozrávat ve stejnou dobu, aby se daly jednoduše ošetřovat a sklízet. Navíc musí mít stejné vlastnosti, aby odrůdu bylo možné jednoznačně popsat a chránit ji po právní stránce.

Na vyšlechtění nové odrůdy AF Jumiko se podílely i další organizace. Které?
Byla to Mendelova univerzita v Brně, kde se dělají krmné testy na zvířatech. Kromě toho spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a firmou Pro Bio. Na šlechtění se pracovalo také v rámci výzkumného projektu, na kterém se podílela všechna tato pracoviště.

Máte z pokusů na zvířatech nějaké pozitivní výsledky?
Ucelené výsledky ještě nejsou k dispozici. Nadějné jsou u slepic, kde se zatím ukazuje, že purpurová pšenice prodlužuje délku snášení vajec, a tím užitkovost slepic. Výsledků ze zahraničí je také zatím málo a některé působí trochu rozporuplně. Vše je potřeba mnohokrát ověřit, a to chce čas.

Z barevné pšenice se vyrábějí vločky, které jsou v omezené míře v prodeji. Sledují se tedy i účinky na člověka?
Ne. Víme z pokusů na zvířatech, že barevné pšenice nepředstavují žádné riziko pro člověka. O pokusech na lidech jsme vůbec neuvažovali. Byly by finančně a organizačně velmi náročné.

Kde se vzalo purpurové zbarvení?
Pšenici s takovou barvou zrna objevili v Etiopii. Myslím, že ji přivezl jeden ze spolupracovníků ruského biologa Vavilova. Vavilov byl v oblasti biologie velmi důležitou osobností. V první polovině minulého století vytvořil v tehdejším Leningradu největší sbírku semen na světě a založil tak genovou banku. Existují pochopitelně i jiné genové banky, třeba v Praze Ruzyni či v Gaterslebenu v Německu, ta petrohradská je však stále nejrozsáhlejší. Nejsme první, kdo purpurové zrno ke šlechtění použil. Zhruba před 40 lety registrovali odrůdu s touto barvou zrna na Novém Zélandu. Odtud se povědomí o ní začalo šířit do světa.

Dnes je velkým problémem nedostatek vody v krajině. Mohly by být barevné pšenice odolnější i vůči suchu?
Myslím, že mezi formami pšenice s odlišnou barvou by se daly najít některé se zlepšenou odolností k suchu. Jenomže problém sucha žádné rychlé řešení nemá a nejsem si jistý, jestli se mu člověk dovede vůbec zásadněji bránit. Předpokládám, že bude potřeba ubírat se cestou zalesňování velkých ploch. Šlechtění odrůd pšenice odolných k suchu je až druhotná potřeba vyvolaná tímto problémem. Tam, kde neporoste pšenice, bude nutné přejít na plodiny z jižních oblastí. Ale tím se nevyřeší problém ubývání vody.

  • Nejčtenější

Slovácko - Plzeň 1:0, domácí závěrečný nápor zvládli. Rozhodl mladík Kukučka

Mohli se přiblížit vedoucí Slavii, ale plzeňští fotbalisté nakonec ve 14. kole Chance Ligy padli na Slovácku 0:1. Jediný gól vstřelil po hodině hry stoper Kukučka, v závěru už hosté tlak neproměnili,...

3. listopadu 2024  15:01,  aktualizováno  17:50

POHLED: Konec Westa ve Slovácku? Trenér ztratil tým, vedení trpělivost

Když v létě přebíral mužstvo po Martinu Svědíkovi, který dokázal v provinčním Slovácku za pět let fotbalové zázraky, prohlásil Roman West, že nemá jako nováček mezi prvoligovými trenéry co ztratit.

28. října 2024  7:56

Zlínský mrakodrap plný tajů a unikátů. Podzemní labyrint čeká na probádání

Tento týden je to přesně dvacet let od velkolepé rekonstrukce, po níž se budova číslo 21 v továrním areálu ve Zlíně, které místní neřeknou jinak než mrakodrap, otevřela veřejnosti. Dnes v ní sídlí...

1. listopadu 2024  13:23

Koubek po porážce na Slovácku: Neměli jsme kvalitu, vadil mi suchý trávník

Týden po skvělém domácím představení proti Spartě zakopli překvapivě na Slovácku, které se sbíralo po těžkých direktech v Liberci a v Kroměříži. Kouči plzeňských fotbalistů Miroslavu Koubkovi tak po...

3. listopadu 2024  19:17

Ruina vedle zlínské radnice zmizí. Nahradí ji dům s kancelářemi a bistrem

Budova číslo popisné 10 na zlínském náměstí, jež navazuje na historický objekt radnice, je kvůli kritickému stavu statiky osmým rokem zavřená. Podobně jako nedaleké Velké kino. V brzké době ale půjde...

31. října 2024  9:08

Hejtmanem Zlínského kraje se oficiálně stal Radim Holiš, protikandidáta neměl

Zlínský kraj nadále povede Radim Holiš (ANO). Na svém ustavujícím zasedání o tom v pondělí ve veřejné volbě rozhodli krajští zastupitelé. Protikandidáta Holiš neměl. Jako hejtman vedl kraj už v...

4. listopadu 2024  10:24,  aktualizováno  14:45

Američan, bratři, dvě libera. A zlínští volejbalisté se zase radují

Už teď získali více než polovinu bodů (11) co za celou předchozí základní část (20). A to do její letošní půlky zbývá ještě pět kol. Volejbalisté Fatry Zlín dávají zapomenout na loňskou nepovedenou...

4. listopadu 2024  11:06

Zlín nemá peníze na nový fotbalový stadion, začne s opravou stávajícího

Před čtyřmi lety převzala zlínská radnice fotbalový stadion a začala řešit jeho budoucnost. Protože je ve špatném stavu, varianty byly jen dvě: kompletní rekonstrukce, nebo výstavba nového na jiném...

4. listopadu 2024  9:36

Slovácko pomáhal křísit i Svědík. Body přinesl fotbal od podlahy

Jako den a noc. Slovácko se na podzim stylizuje do role fotbalového Jekylla a Hyda, který chudým dává a bohatým bere. Týden po čtyřgólovém výbuchu v Liberci, který odstřelil trenéra Romana Westa, a...

4. listopadu 2024  9:36

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Babišová řekla ano Bartošovi. Je skvělý, že dokáže měnit názory, pochvaluje si

I když ho seriál Devadesátky vynesl na výsluní, jeho současnou televizní reprízu Kryštof Bartoš nesleduje. „Viděl jsem...

Astronomická pokuta. Rusko žádá po Googlu už 2,1 kvintiliardy dolarů

Rusko požaduje po americké společnosti Google uhrazení rekordní pokuty v souvislosti s blokací několika youtubových...

Tatínek mi dohazoval arabské nápadníky, vzpomíná Sára Donutilová

Měla jiné dospívání než její vrstevníci. Otec se k ní choval příliš ochranitelsky. Jenomže jeho výchova byla...

Exmanželka Seana Penna se ukázala nahá v intimních scénách nového seriálu

Australská herečka Leila George (32) překvapila diváky seriálu Dokonalý cizinec, když se zde v několika intimních...

Herečka Timková ze seriálu Jedna rodina žije s přítelem na Malé Straně

Herečka Monika Timková s přítelem, bývalým hokejovým útočníkem, Danielem Přibylem vlastní byt na Malé Straně. Interiér...