Sedí několik metrů od pacienta položeného na operačním stole. Očima sleduje v průhledu 3D obraz a nohou občas přišlápne pedál. Na prstech má přitom navlečené joysticky, které velmi citlivě reagují na pohyb a jsou počítačově propojené s pohyblivým ramenem se zavedeným chirurgickým nástrojem a zabudovanou kamerou.
Tak vypadá práce lékaře při operaci pomocí robotického systému Da Vinci. V Česku ho má k dispozici patnáct nemocnic, většinou fakultních. Teď se chystá jeho zavedení také ve Zlíně, kde bude k dispozici jeho nejnovější verze.
Začali už s rekonstrukcí centrálních operačních sálů tak, aby jeden z nich sloužil právě pro robotické operace. „Bude to velký posun zejména pro pacienty. Operace robotem je šetrnější pro pacienta a optimalizuje práci operujícího lékaře. Umožní mu zachovat plnou přesnost při menší fyzické námaze,“ vysvětlil ředitel krajské nemocnice Jan Hrdý.
Systém se skládá ze čtyř částí: základny se čtyřmi rameny, ovládací konzoly, přístrojové věže a operačního stolu. Operace probíhá tak, že se konce ramen s nástroji zavedou několika vpichy do těla pacienta a chirurg operuje tak, že tato ramena ovládá na dálku.
Bez roztřesené ruky a s lepším pohybem
Ramena se pohybují všemi směry a umožňují 360stupňový pohyb nástroje. Chirurg sedí u ovládací konzole, dívá se do průzoru, kde vidí 3D obraz snímaný kamerou uvnitř těla pacienta, a zmíněným joystickem ovládá robotická ramena.
Robot eliminuje lidský faktor v podobě třesu ruky, vylepšuje pohyb chirurga a ten navíc díky přesnému obrazu vidí v těle pacienta daleko lépe, než by viděl vlastníma očima.
„Výhody robotického systému se projevují zejména ve ‚stísněných‘ a špatně přístupných oblastech, například hluboko v pánvi,“ přiblížil Lubomír Martínek z České chirurgické společnosti, který je zároveň přednostou Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
„Neznamená to méně zručnosti ze strany operatéra. Jenom se jedná o jinou zručnost v ovládání nástrojů a práci s nimi v situaci, kdy úplně chybí hmatový vjem, kterým se chirurg často řídil. Jste odkázáni pouze na pohled a zkušenost,“ dodal.
Chirurgů ubývá a stárnou
Robotické operace také změnily personální obsazení na sále. „Ubylo asistujících chirurgů, operatér si sám ovládá kameru, asistenční nástroje i nástroje, se kterými aktivně operuje. Není bezprostředně u operačního stolu, ale pohodlně sedí u konzoly vedle. To je příjemné a má to svou roli v době, kdy chirurgů nepřibývá a stárnou,“ popsal Martínek.
Pro pacienta to zase znamená, že pooperační rána není tak velká, ztratí méně krve a rekonvalescence je kratší. Ve Zlíně bude Da Vinci sloužit hlavně na urologii, chirurgii a gynekologii.
„Nejčastěji budeme robotické operace provádět u nás na urologii. Systém využijeme například při radikálních prostatektomiích, u resekcí tumoru ledvin nebo při plastické operaci ledvinné pánvičky,“ konstatoval primář urologického oddělení Martin Kučera.
Kdo zaplatí miliardy a jaké budou pokoje? Klíčové otázky kolem Baťovy nemocnice |
Operace pomocí tohoto robotického systému se ve světě začaly zavádět v roce 1999. V Česku s ním lékaři poprvé operovali v roce 2005 v pražské nemocnici Na Homolce.
„Ve světě robotická chirurgie rychle dobývá operační sály. Je to jednoznačný trend. Znám čísla pouze o systému Da Vinci, kdy v roce 2022 bylo ve světě provedeno více než 1,8 milionu robotických operací a nainstalováno více než 1 200 těchto systémů,“ upřesnil Martínek.
Baťova nemocnice pořídila špičkový přístroj díky dotaci z evropského programu React-EU za více než 65 milionů korun.
