„Celkově je aktuální hydrologická situace mírně podprůměrná a v případě srážkově chudého jara bude velmi pravděpodobný výskyt sucha v letních měsících,“ upozornil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
V řekách a potocích Zlínského kraje je od 50 do 80 procent obvyklého množství vody, které vychází z dlouhodobých průměrů v tomto měsíci. Čím je tok položený výše, tím vydatněji je plněný vodou z tajícího sněhu. Proto je Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí naplněná z více než 80 procent, zatímco řeky v nížinách – jako Olšava v Uherském Brodě a Dřevnice ve Zlíně – jenom ze 30 až 40 procent.
„Aktuální stav vodních toků ve Zlínském kraji je sice mírně podprůměrný ve srovnání s průměrnými průtoky let 1991 až 2020, nicméně v porovnání s posledními pěti roky se řadí mezi ty vodnatější,“ zmínil Chmelař.
Odtávání sněhu je prozatím pozvolné a kolísá, neboť denní teploty jsou vyšší a noční nižší. To brzdí tání i možnost povodní, které ve Zlínském kraji zatím nehrozí.
Ani to však nemusí zajistit dostatek vláhy na jaro a později na léto. A to i přesto, že letošní rok je zatím na srážky poměrně vydatný a drží se v normálu. V lednu v kraji spadlo téměř 160 procent průměrných srážek, v únoru 90 procent.
Podle Chmelaře to nemusí nic moc znamenat, neboť průměrné měsíční hodnoty v období klimatické změny nepředstavují dobré měřítko pro hodnocení. „Poslední roky jsou charakteristické velkými výkyvy v rozpoložení srážek – a to jak časovém, tak prostorovém,“ upozornil Chmelař.
Hladiny podzemních vod se přes zimu zvýšily
Jedním z klíčových ukazatelů je stav podzemních vod. Jejich zásoby se podle očekávání přes zimu zvyšovaly. „Jak se bude situace dále vyvíjet, závisí především na množství srážek,“ naznačila Alice Musilová z Oddělení podzemních vod pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (ČHMÚ).
„Ve vyšších polohách nás ještě čeká odtávání zbytků sněhové pokrývky, které v kombinaci se srážkami může i nadále udržet vzestupný trend úrovně hladin podzemních vod,“ doplnila. Hladiny kulminovaly na přelomu roku, teď už většinou mírně klesají. Stále jsou ale výrazně nad úrovní, na jaké byly loni v létě.
Deštivé září zahnalo sucho, ve Zlínském kraji se zlepšily zásoby vody |
Na vrtu ve zlínských Přílukách je rozdíl zhruba 60 centimetrů ve prospěch dneška, v kroměřížských Vážanech 20 centimetrů. Například ve Zlíně-Malenovicích je ale hladina prakticky na stejné úrovni. Většina vrtů je na normální, některé na silně podnormální úrovni.
„Nárůst a pokles hladin v jednotlivých vrtech se může lišit vlivem rozdílné geologie a různé úrovně hladin podzemních vod. Zatímco u jednoho vrtu se vsakování srážek může projevovat skokově, u jiného dochází k pozvolnému doplňování,“ vysvětlila Musilová.
Stav podzemních vod je aktuálně v normálu. Ovšem pokud se zásoby dostatečně nenaplní během zimy, ve zbytku roku už k tomu pravděpodobně v takové míře nedojde. „Nejvýznamnější doplňování zásob podzemních vod probíhá v zimním období, kdy se vsakuje většina dešťových srážek, případně jsou podzemní vody dotovány odtáváním sněhové pokrývky,“ sdělila Musilová.
Loňské sucho poškodilo úrodu ovoce
Zásadním faktorem ohledně sucha je také množství sněhu na horách. Což však nevyznívá moc dobře. „Zásoby vody ve sněhové pokrývce se během února snižovaly a jsou výrazně podprůměrné,“ konstatoval Filip Chuchma z Oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ. „Při souběhu negativních faktorů by mohlo dojít k výskytu sucha. A to i intenzivnímu v jarních a následně také letních měsících,“ zdůraznil.
Negativními faktory míní dosavadní teplý průběh zimy i případné jarní slabší srážky, které by v kombinaci s vyššími teplotami znamenaly nástup vegetace a tedy odčerpávání vody z půdy rostlinami. „Velmi bude záležet na dalším průběhu počasí během zbytku března a začátku dubna,“ zdůraznil Chuchma.
Suché období bylo také loni v létě, částečně ho ale zahnaly vydatné zářijové dešťové srážky. Například v podzemním vrtu ve zlínských Přílukách hladina během září stoupla zhruba o půl metru, v Malenovicích ovšem zase zůstala na přibližně stejné úrovni. Na obou vrtech byl patrný pokles od loňského jara.
Když bylo v první polovině loňského léta sucho, začaly padat mladé plody švestek. I kvůli tomu nakonec nebyla úroda taková, jak to vypadalo ještě na jaře. Což se může letos opakovat.
