Ještě před koncem prázdnin to vypadalo, že by snaha Asociace krajů mohla přinést zlepšení ekonomiky pro celý Zlínský kraj. Po posledním jednání vládních koaličních stran není příliš pravděpodobné, že k tomu dojde. Změnu systému, podle kterého stát do krajů rozděluje peníze vybrané z daní, vláda nepodpořila. Kraj s tím nesouhlasí.
„Už téměř dvacet let je přepočet RUD, tedy rozpočtového určení daní, pro náš kraj nespravedlivý. Proto nyní přicházíme s návrhem novely zákona, kterou to chceme změnit. Budeme apelovat na všechny poslance napříč politickým spektrem z našeho kraje, aby náš návrh podpořili,“ prohlásil hejtman Radim Holiš (ANO).
„Jsme také připraveni žalovat vládu ČR a ministra financí za neschopnost rozdělovat spravedlivě daně. To je ale krajní mez,“ doplnil.
Novelu schválili krajští radní na mimořádném jednání a v pondělí budou o jejím předložení Poslanecké sněmovně hlasovat zastupitelé. Ke stejnému kroku se chystají i další kraje.
Finance z RUD se do krajů rozdělují podle daného schématu, které se posledních patnáct let nezměnilo. Pro Zlínský kraj je značně nevýhodné. Z balíku daní dostává 5,25 procenta, což je třetí nejnižší podíl. Na jednoho obyvatele jde o 8 700 korun. Méně mají už jen Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.
Peníze na odvážné projekty
Do krajské pokladny tak každý rok přibude zhruba pět miliard korun. Pokud by se dohoda podařila, mohlo by to znamenat přilepšení ve výši okolo 600 milionů korun.
„Samozřejmě jsme s těmito penězi nemohli počítat, protože to ještě nebylo jisté, ale kdybychom je dostali, můžeme například zrychlit opravy nemocnic a nemusíme mít takové úvěry,“ upozornil Holiš.
Kolik dostávají kraje na jednoho obyvatelePraha 63 100 Vysočina 13 700 Jihočeský 12 700 Karlovarský 12 600 Plzeňský 11 800 Královéhradecký 11 300 Pardubický 10 300 Olomoucký 10 200 Liberecký 10 100 Ústecký 9 800 Středočeský 9 400 Zlínský 8 700 Jihomoravský 7 700 Moravskoslezský 7 700 Poznámka: jedná se o částky v korunách za rok 2022 Zdroj: ministerstvo financí |
„Všechny peníze navíc kraj potřebuje i do zanedbané infrastruktury, sociálních domů, škol nebo silnic. Mohli bychom rozjet nové odvážné projekty mnohem rychleji. Naše republika není jen Praha a střední Čechy, Brno a Ostrava.“
Změna systému se řeší už několik let, protože některé kraje se cítí znevýhodněné. Jiným to ale vyhovuje. Jednání o tom, jakým způsobem se má systém změnit, proto na Asociaci krajů nebyla jednoduchá.
Nakonec z nich vzešlo 35 možných variant, přičemž ve všech případech by se procento Zlínského kraje zvýšilo a přineslo by částku mezi 450 miliony až po 1,3 miliardy korun.
Problém je, že pokud vláda nezvýší celkový podíl rozdělovaných daní, bude jakákoli změna znamenat pro některé kraje sice zvýšení částky, ale pro jiné naopak snížení. To ale vláda neodsouhlasila.
„Z mého pohledu, pokud je systém nastavený špatně, tak by to tak mělo platit pro všechny. Tedy tu nevýhodnost či výhodnost bychom měli nastavit stejně, aby to bylo spravedlivé. Zatím to spravedlivé není,“ poukázal starosta Vsetína, senátor a bývalý hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).
„A když jsme se o změnách v minulosti v rámci krajů bavili, tak některé z těch, pro které je systém výhodný, chtějí, aby zůstal nezměněný. Nebo říkají, že pokud se jiným regionům peníze přidají, tak jim by se určitě neměly vzít.“
Aktuální návrh novely zákona od Zlínského kraje proto počítá s tím, že by se celková výše rozdělovaných daní zvýšila o jedno procento. Což by v praxi znamenalo, že žádný kraj kromě Prahy by o peníze nepřišel.
Částky by se přepočítávaly podle jasně daných kriterií, například počtu obyvatel, rozlohy kraje, délky silnic druhých a třetích tříd ve správě krajů, počtu výjezdových základen záchranářů, počtu studentů v krajských školách nebo krajských urgentních příjmů prvního typu.
Návrh novely by měl mít podporu poslanců klubu ANO i některých krajských poslanců.
