Když celníci s policií v prosinci odhalili nelegální pálenici ve Střížovicích, byl to dílčí úspěch. Přestože je černá výroba slivovice ve Zlínském kraji rozšířená, daří se ji potírat jenom částečně. Přitom každému, kdo se do nelegálního pálení pustí, hrozí pokuta až deset milionů korun.
„Nelegální výroba lihu je závažným protispolečenským jednáním, které je řešené ve správním řízení. Obecně ale platí, že mu žádná sankce nezabrání,“ konstatoval mluvčí Celního úřadu pro Zlínský kraj Dušan Janiš.
Ve Střížovicích celníci zabavili destilační zařízení, na němž se vyráběla slivovice. Na místě bylo v nádobách uloženo 340 litrů nezdaněného lihu, což představuje daňový únik 30 tisíc korun.
„Kontrolní akcí bylo rovněž zabráněno další nelegální výrobě lihu z ovocného kvasu, kterého bylo na místě 1 330 litrů,“ upřesnil Janiš.
Že úspěchy celníků nejsou tak časté, dokazuje následující výčet: naposledy odhalili černou pálenici loni v lednu v Bohuslavicích, předtím to bylo v roce 2020 v Kroměříži, v roce 2019 v Tučapech, v Poličné a v Otrokovicích a v roce 2018 v Boršicích.
„Nemáme informace o tom, že by zlínský region ve srovnání s ostatními kraji významně vybočoval, přesto vnímáme tuto oblast za velmi rizikovou,“ sdělil Janiš.
Strašákem je špatná ekonomická situace
Situace není tak špatná jako před více než deseti lety, kdy byl podíl nelegální výroby až 25 procent. To však bylo dáno působením lihového bosse Radka Březiny, jenž je od roku 2012 za mřížemi.
„S ohledem na rostoucí inflaci a spotřebitelské ekonomické ochlazení budou lidé stále častěji hledat cestu, jak sehnat nezdaněný alkohol, nebo jak ho bez daně vyrobit,“ obává se předseda Unie výrobců a dovozců lihovin Pavel Dvořáček, který je i ředitelem vizovické likérky Rudolf Jelínek.
Správně by lidé měli za výrobu slivovice platit v pěstitelských pálenicích, jichž je v České republice kolem 150. Z toho 90 ve Zlínském kraji. „Někteří lidé nebudou v oficiální pálenici pálit nikdy, protože doma to mají levnější,“ myslí si provozovatel pěstitelské pálenice v Březnici Lubomír Chalupa. „Ostatní jdou zase raději do pálenice, protože jim jde o kvalitu,“ tvrdí.
Podle Dvořáčka se v Česku v pěstitelských pálenicích ročně vyrobí kolem tří milionů stoprocentního lihu, tedy zhruba šesti milionů litrů destilátů, ale ještě téměř jednou tolik pochází z nelegálního pálení.
„Když si někdo doma vypálí sto litrů kvasu pro vlastní potřebu, tak se nad tím ještě dají zavřít oči, ale dávají se dohromady skupiny lidí, které takto slivovici vyrábějí ve větším množství,“ upozornil Dvořáček.
Folklor přerůstá v organizované podnikání
Na Valašsku se s nadsázkou říká, že na vesnici není domácí pálenice jenom v kostele. Tak divoké to není, ovšem hodně lidí má s nelegálním pálením alespoň nepřímou zkušenost.
„Často jsme pálili u známých v garáži, destilační soustavu si tam sami vyrobili. Není to nic složitého,“ nastínil muž ze Zlínska. „Chodívali tam také jejich sousedi a známí,“ přibližuje.
Černé pálení vadí oficiálním výrobcům lihovin, kteří daně platit musejí.
„Tento folklor přerůstá v organizované nelegální podnikání. Mrzí nás, že stát v této věci nekoná,“ podotkl Dvořáček.
Podle něj by se mohly domácí pálenice registrovat podobně jako auta nebo zbraně. A také by se z nich měla platit paušální daň podle objemu kotle. Stát by také mohl vyhlásit amnestii, jako to dříve udělal u zbraní, aby si majitelé mohli své zařízení legalizovat.
Nezákonné pálení mohou lidé nahlásit
Vlastnit destilační zařízení je v Česku legální zhruba deset let, nezákonná je výroba na něm bez povolení k daňovému skladu.
„Výrobci destilačních zařízení jsou povinni prodeje oznamovat ministerstvu zemědělství a celnímu úřadu. Samodovozy destilačních zařízení ze třetích zemí rovněž kontrolují celní orgány,“ sdělila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
„Ministerstvo financí neplánuje jakýmkoli způsobem legalizovat černé pálení,“ uvedla Anna Vasko z tiskového oddělení resortu.
Nelegální pálení tedy bude nejspíš v kraji tak dlouho, dokud bude z čeho vyrábět slivovice. „Není v silách žádného správce daně zcela zamezit provozu černých pálenic,“ vzkázal mluvčí zlínských celníků. „Jednou z možností, jak zvýšit úspěšnost, je aktivní spolupráce veřejnosti s celní správou,“ poznamenal.
Na internetových stránkách Celní správy České republiky je formulář, kam lidé můžou psát informace o nelegálním pálení. Touto cestou se celníci dozvídají o většině černých pálenic, proti nimž pak zakročí.
