Dvě největší investice ve Zlíně, které město plánuje na letošní rok, začaly už loni. Jde o přestavbu tržiště Pod Kaštany za 120 milionů a budování nového silničního napojení přílucké průmyslové zóny za 290 milionů korun.
Kvůli oběma akcím se město zadluží. Použije na ně peníze z úvěru půl miliardy korun, který si vezme na investice. Příští rok z něho bude čerpat 100 milionů, což jsou současně peníze, které vyrovnají schodkový rozpočet.
„Sestavování rozpočtu na rok 2022 je stejně jako před rokem náročnější. I do tohoto rozpočtu se mohou nepříznivě projevit ekonomické dopady pandemie,“ uvedl ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN). Příjmy města letos odhaduje na 1,689 miliardy, výdaje na 1,785 miliardy – to je o asi 160 milionů více než loni.
„Růst výdajů je dán především růstem mzdových prostředků a cen energií. Ty jsou veliká neznámá,“ řekl Landsfeld.
Právě kvůli rostoucím cenám energií se bude muset rozpočet ještě během roku upravovat. Výdaje i schodek tak porostou.
„Potřebujeme strategii do budoucna v tom, že si budeme energii vyrábět částečně sami,“ navrhl při schvalování rozpočtu opoziční zastupitel Petr Sáha (Zlín 21). Primátor Jiří Korec (ANO) reagoval, že magistrát hledá možnosti, na které střechy městských budov bude možné umístit solární kolektory.
Zlínu rostou výdaje, poplatky ale nezvyšuje
Zlín zatím předlužený není, ale musí se stále více uskromňovat. Rostou mu totiž také běžné provozní výdaje (oproti loňsku o téměř 70 milionů korun): 17 milionů navíc jde na navýšení platů, 13 milionů na pokrytí ztrát z jízdného dopravnímu podniku, jemuž kvůli koronaviru ubylo cestujících, 16 milionů na likvidaci odpadu, 18 milionů na zimní údržbu.
„Tyto zvýšené výdaje nepromítáme do výše cen MHD či jiných poplatků,“ poznamenal Korec.
Radnice dá letos na investice 267 milionů korun, plus přebytek z loňska, což je asi 130 milionů. „Jakýkoli nárůst provozních nákladů povede ke snížení části volných finančních prostředků určených na investice nebo opravy majetku,“ upozornil Landsfeld.
Příjmy Zlína by se letos měly zvednout o 70 milionů korun, což není dáno dobrou ekonomickou situací, ale změnami v přerozdělování daní. To platí i pro jiná města.
Kroměříž musí šetřit, úvěr si však brát nebude
V Kroměříži mají rozpočet se schodkem téměř 160 milionů. Vykryjí ho úsporami z dřívějška. „Oproti návrhu rozpočtu na letošní rok jsou plánované investice vyšší asi o 30 milionů korun,“ naznačil starosta Jaroslav Němec.
Na investice má jít přes 220 milionů. Největší akcí za 70 milionů je loni zahájená oprava domu bývalé okresní vojenské správy, kde budou startovací byty. Nicméně i v Kroměříži se potýkají se zvýšenými náklady, činí 56 milionů korun.
„Nárůst je způsobený vyššími cenami způsobenými inflačními tlaky. Nejde jen o růst cen energií, ale všeobecně o růst cen služeb, zboží a materiálu,“ sdělil mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
Také v Kroměříži musejí šetřit, takže neuspokojili finanční požadavky všech radničních odborů. Ale úvěr si brát nebudou, podobně jako v Uherském Hradišti. Tam naopak počítají s tím, že na konci roku 2027 splatí dříve přijaté úvěry. Rozpočet mají se schodkem 213 milionů, který bude vyrovnán přebytkem z minulých let.
Investice však neomezují. Město chce odstranit starý zimní stadion a postavit nový se dvěma ledovými plochami. Stát má 240 milionů, letos je na to vyčleněno 20 milionů.
Otrokovice se budou řídit provizoriem
„S ohledem na výrazné zvyšování cen energií zvýšilo město v rozpočtovém výhledu 2023 až 2027 dosud plánovanou cenu plynu o 40 procent a elektrické energie o 30 procent. Touto aktualizací se zvýší výdaje města o zhruba šest milionů za rok,“ řekl mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
Ve Vsetíně mají schodek skoro 170 milionů. Vyrovnají ho částečně úvěrem a penězi z bankovních účtů města. Podle starosty Jiřího Růžičky kladli velký důraz na úspory.
„Přesto je naše predikce ve vývoji příjmů v příštím roce optimističtější. I proto máme v plánu uvolnit do investičních akcí v roce 2022 o téměř 30 milionů více než letos. Tedy celkově téměř 212 milionů korun,“ vypočítal Růžička. Jedním z důvodů je zahájení přeměny prostoru okolo nádraží.
Například v Otrokovicích ale rozpočet zatím neschválili a budou se řídit podle rozpočtového provizoria. „Dosud není známý rozpočet státu a v době přípravy materiálu nebyl jasný ani rozpočet Zlínského kraje. Na oba je město úzce vázáno,“ uvedla starostka Hana Večerková. Podle ní bylo nejistot víc, mimo jiné i ohledně cen energií.
