Současný stav ilustrují čísla: práh škodlivosti u jednoletých rostlin je 200 aktivních nor na hektar, u víceletých 400 nor pro zimní období. Zemědělská společnost Zámoraví z Břestu registruje největší škody v lánech vojtěšky, což je víceletá pícnina. Loni na podzim tam napočítali 8 až 9 tisíc děr na hektar.
„Jestliže na podzim máme takový počet, tak na jaře a v létě to může být ještě daleko horší. Víme už, že některé porosty vojtěšky budeme zaorávat. V roce 2019 jsme měli ve vojtěšce 16 až 17 tisíc nor,“ přiblížil ekonom společnosti Zámoraví Martin Gabrhelík, který je i předsedou Agrární komory Zlínského kraje.
„Řepky jsou také hodně poškozené. Hlavně tam, kde jsou cesty a kde je zvýšená frekvence vozidel, takže tam nemají dravci možnost chvíli posedět a jsou rušeni. Situace je horší i u dálnic,“ doplnil.
Zemědělci sypou do děr jedovaté návnady
Špatná situace je hlavně na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku, kde jsou pole níže položená a nespadlo tam tolik sněhu či deště. Lepší situace je naopak na Vsetínsku, kde byly srážky vydatnější.
„Byl jsem se podívat na pole a půda je tak mokrá a nory jsou tak zatopené, že tam hraboš není,“ hlásil ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla, který je členem celostátního představenstva Agrární komory, jež se situací zabývá.
Zemědělci v nížinách svádějí s hrabošem doslova boj. Například v Zemědělském obchodním družstvu Rataje na pole rozmisťovali otrávené návnady s látkou Stutox II. Nemohli to však dělat plošně, ale museli fyzicky klást látku ke každé noře. Zvládli to na zhruba 200 hektarech polností, na kterých pěstují řepku, vojtěšku a pšenici.
Hraboš, sucho, pak válka. Cena potravin vystřelí, varují zemědělci v kraji |
„Sypeme to přes trubky, abychom se nemuseli ohýbat,“ přiblížil šéf družstva Josef Sedláček. „Musíme to ale dělat rozumně, protože je to drahé. Dali jsme za to už 200 tisíc korun.“
Existuje však nebezpečí, že se otrávená látka k hrabošovi nedostane, pokud prší nebo je vlhko. V takovém případě se totiž jed rozpadá. I proto ke kladení nástrah nepřistupovali všude. Navíc každému zemědělci to musí povolit krajský úřad, což stojí čas i papírování.
„Zatím to neděláme, ale v případě kritické situace by nám asi nic jiného nezbylo,“ nastínil ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šírek.
Za invazi hlodavců může teplá zima
Za zvýšenou populací hraboše stojí s největší pravděpodobností počasí, tedy zejména mírná zima.
„Známky toho, že výskyt hraboše jde nahoru, jsou jednoznačné. Zima byla mírná a podmínky měl docela dobré. Teď se blíží jaro, takže to bude asi kulminovat,“ obává se Šírek.
Pomoci by mohly vydatné deště. Ovšem pro zemědělce by ještě lepší bylo, kdyby pak srážky vystřídal mráz, což by mělo negativní dopad na hrabošovo zdraví. Potravy má totiž dost, i místa k životu, ať už jde o remízky mezi lány, nebo travnaté příkopy u cest.
Také dravci, volavky, někde i labutě, byť mají teď hody, situaci nevyřeší. Zemědělci instalují u polí bidýlka pro ptáky, dělají také většinou hloubkovou orbu. Zatím ale jen sledují, jak se hbitý hlodavec množí a likviduje jim úrodu. A v ohrožení je samozřejmě i sklizeň jarních obilnin.
Situace se ještě zhorší, varují odborníci
„Kalamita určitě bude,“ tuší Gabrhelík. „I kdyby ještě polovina hrabošů zmrzla, tak budeme mít místo 8 tisíc děr na hektar 4 tisíce děr,“ dodal. „V roce 2019 nám nadělali hraboši dalekosáhlé škody a dnešní situace vypadá podobně,“ poznamenal Sedláček. „Jde o to, jestli se jejich populační růst trefí do růstu našich plodin. Pokud nemají dostatek potravy, nemnoží se tak rychle.“
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil aplikování zvýšeného množství jedů (rodenticidů). Průměrný počet nor na hektar celorepublikově stoupl ze 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023. Ve Zlínském kraji, který je po Jihomoravském a Olomouckém třetím nejvíce postiženým, se číslo dostalo na 1 234 nor, což je více než šestinásobek prahu škodlivosti.
„V důsledku vysokého výskytu hraboše polního dochází ke značným hospodářským škodám, které budou v průběhu jara ještě stoupat,“ varuje mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Podle ní není obvyklé, aby se výskyt hraboše tak prudce zvýšil po čtyřech letech, běžnější je interval deset let. Ke snížení populace dochází aplikací jedů, vlivem šíření chorob, stresem z přemnožení a soupeřením o zdroje potravy.
