Tragická nehoda v Jasenné, při které koncem října zahynuly dvě ženy, se ve statistikách dopravních expertů projevila výrazným zhoršením krajského výsledku v porovnání se zbytkem republiky. Jinde v zemi totiž počet obětí dopravních nehod v letošním roce klesl.
„Celorepublikově jsme se dostali na historické minimum, jenomže Zlínského kraje se to netýká. U nás je stav o něco horší než loni,“ potvrdil koordinátor Besipu Zdeněk Patík. A to navzdory zklidnění dopravy v době bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru.
„Hustota dopravy významně klesla, nicméně na počtu úmrtí na silnicích se to neprojevilo. Ostatní ukazatele jako zranění, včetně těžkých, materiální škody a celkový počet nehod mají letos klesající tendenci,“ doplnil vrchní inspektor policie Petr Jaroš.
Zároveň je nyní k dispozici také další statistika, která řidičům ve Zlínském kraji čest nedělá. Takzvaný Srna index sleduje počty nehod se zvěří a přepočítává je v závislosti na hustotě silniční sítě v daném regionu. Vzniká dvakrát do roka, vždy za období po změně času, tedy od jara do podzimu a od podzimu do jara.
Poslední statistika, za období duben–září roku 2020, ukázala, že ve Zlínském kraji došlo ke srážce se zvěří každého 4,1 kilometru. To je prakticky stejná hodnota jako při posledních dvou měřeních. Jenomže jinde v zemi se údaj změnil k lepšímu. Republikový průměr je 6,2 kilometru.
Zmíněné utlumení dopravy na tuzemských silnicích přinesla už první vlna koronavirové krize. Méně cest do zaměstnání, na nákupy i za zábavou se skokově projevilo na začátku března, tedy ještě před sledovaným obdobím.
„Na jaře prudce poklesla intenzita dopravy především na silnicích prvních tříd a dálnicích. Potom postupně rostla a v létě se vrátila na úroveň z předchozích let,“ popsal Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.
Díky tomu myslivci sledovali rapidní úbytek sražené zvěře. „Naprosto jednoznačně to souviselo s nižší hustotou dopravy danou opatřeními proti šíření covidu-19,“ potvrdil Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.
Mění se jen nejrizikovější úseky
Jenže ve Zlínském kraji to tolik znát nebylo. Riziko zůstalo stejné jako dřív, změnil se jen nejnebezpečnější úsek. Srna index vyšel poprvé loni na podzim, tehdy se ukázala jako nejrizikovější silnice mezi Bílavskem a Bystřicí pod Hostýnem. Během šesti sledovaných měsíců tam řidiči bourali se zvěří šestkrát, na úseku dlouhém 161 metrů.
Letos na jaře zase statistiky upozornily na úsek silnice I/35 v katastru obce Lešná nedaleko Valašského Meziříčí. U Choryňského mokřadu se stalo pět nehod se zvěří na 129 metrech.
A aktuální podzimní statistika zase varuje před obcí Pozlovice. Zvěř tady srazilo celkem šest řidičů, všichni na úseku dlouhém 145 metrů.
V porovnání se zbytkem republiky z toho Zlínský kraj nevychází dobře. Nebezpečí srážky se zvěří je tady nadprůměrné, celkem došlo v období mezi dubnem a zářím letošního roku k 513 střetům se zvěří. Meziročně jde sice jen o drobný nárůst, ve stejném období loňského roku jich bylo 505, i tak se ale vymyká celostátnímu trendu.
Vyšší než jinde jsou i škody, které při nehodách vzniknou. Ty byly dokonce druhé nejvyšší ze všech krajů, s výjimkou Prahy. V přepočtu činí 12636 korun na kilometr.
Dopravní policie v kraji eviduje za prvních 9 měsíců letošního roku 3234 nehod. Zemřelo při nich 14 lidí, což je o téměř 17 procent více než ve stejném období loni. Zlínský a Liberecký kraj jsou jediné dva v zemi, kde počet úmrtí přesáhl údaje z loňského roku.
„Na podzim by měli řidiči dbát na to, aby včas přezuli na zimní pneumatiky, a také dávat pozor na listí na krajnici nebo přechody mezi suchou a mokrou vozovkou, například když vjedou do lesního úseku,“ připomněl Patík.
