Dvaadvacetiletý Michal během roku studuje na vysoké škole v Praze a o víkendech si pravidelně přivydělával v restauraci na vesnici, kde točí pivo a pomáhá s papírováním. Ještě loni v létě to bylo možné, ale od podzimu má smůlu.
„Hospody jsou zavřené a řekli mi, že už takhle nemají práci pro svoje zaměstnance, natož pro brigádníky,“ popisuje Michal. „Hledal jsem i jinde, ale našel jsem převážně nabídky na úklid nebo práci hlídače, které byly dost mizerně placené a nebyly časově flexibilní.“
Podobný případ není ojedinělý. Zmizely inzeráty na částečný úvazek v obchodech, hospodách, kadeřnictvích, cestovních kancelářích či kroužcích a táborech s dětmi.
Některé pozice však zaznamenaly opačný trend. „V březnu se zvýšila poptávka po lidech na pozici prodavač/ka, doplňování zboží,“ řekla Martina Ryšková, marketingová pracovnice webu fajn-brigady.cz. „Trh se musel přizpůsobit a firmy nabízely v průměru historicky nejvyšší mzdy na tento typ pozic, aby uchazeče zaujaly. Zvýšil se také počet nabízených brigád oproti plným úvazkům.“
Celkově přišla o část svých příjmů třetina lidí, jak vyplývá z průzkumu Poradny při finanční tísni a České spořitelny, jejž provedla agentura IPSOS.
Každý desátý ztratil stabilní příjem ve výši pěti až 10 tisíc korun měsíčně a pět procent lidí přišlo o částku přes 15 tisíc korun měsíčně. I proto se ve společnosti zvyšuje obava z budoucnosti. Šedesát procent respondentů ze Zlínského kraje má obavy z finančních potíží a už nyní muselo sáhnout do rodinných úspor.
Lidé nad 50 let přišli o nejvíc peněz, práci shánějí těžko
A jeden údaj je velmi varovný. Mezi těmi, kteří přišli o nejméně deset tisíc korun měsíčně, převažují lidé ve věku 54 a více let. Na pracovním trhu přitom platí za ohroženou skupinu, novou práci shánějí těžko. I v případě rekvalifikace nejsou pro zaměstnavatele mnohdy tak zajímaví jako mladší pracovníci. Obecně pak platí, že nejvíce ohrožené jsou nízkopříjmové skupiny, lidé s nižším vzděláním a z menších měst a obcí.
Například samoživitelé a samoživitelky řeší v koronavirové krizi finanční potíže nejčastěji šetřením na jídle. Časté jsou i úspory na chodu domácnosti, odkládání placené zdravotní péče, či dokonce i prodej majetku.
Také proto se lidé během pandemie drží zkrátka a nechtějí se příliš zadlužovat. Odborníci potvrzují, že počet klientů dluhových poraden se zatím nezvyšuje. „Je jich podobně jako před covidem,“ zmínila Jitka Švajdová z dluhové poradny Samaritán ve Zlíně.
Potíže mohou přijít až s nástupem zimy a zejména v příštím roce. „Zejména matky samoživitelky a nízkopříjmové skupiny se mohou brzy dostat do problémů se splátkami,“ upozornila Švajdová. „Stát stále drží zaměstnanost různými anticovidovými programy, ale to nemůže trvat donekonečna. Stejně jako fakt, že banky nyní povolily nižší splátky.“
Skoro osmdesát procent respondentů z kraje omezilo výdaje a snaží se šetřit, případně čerpají rezervy. A pokud už si musejí půjčovat, často požádají někoho ze své rodiny nebo okruhu známých. Do banky chodí, až když je to nezbytné. Častěji než dříve si přitom sjednávají půjčku online.
„Lidé jsou obezřetnější. Kvůli strachu o práci nebo obavám, že ztratí část příjmů, přistupují k půjčkám opatrněji,“ podotkl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. „Pokud už se rozhodnou zadlužit, řeší tím spíše zásadní problémy: jak zaplatit jídlo, nájem, opraváře na rozbitou lednici. A ne relativně zbytné věci, jako je nový telefon nebo dovolená, jak tomu bylo dříve.“
